Hlavně aby to týmu šlapalo, přeje si Vratislav Čech

Vráťo, klasická první otázka – jaké jsou vaše dojmy z probíhající letní přípravy?
Vypadá to dobře (úsměv). Trénujeme hodně, myslím si, že účelně. Uvidíme, jak se to promítne do sezony.

A dojmy z týmu, z atmosféry na tréninku a podobně?
Atmosféra na tréninku je dobrá, jako nově příchozí některé hráče znám z dřívějších působení, mančaft se ale projeví hlavně v sezoně. Je těžké teď dopředu říci, jak to bude fungovat, právě i proto, že přišlo tolik nových tváří. I z toho důvodu pan Čada chtěl, abychom teď na týden šli na led a on mohl trošku typově prověřit hráče, případně vhodně doplnit kádr.

Které hráče znáte konkrétně?
Doufám, že na nikoho nezapomenu (úsměv). Určitě znám Aleše Staňka ještě z Havířova, Rosťu Malenu, Dana Hodka, Davida Appela. Radka Fialu jsem párkrát viděl v Litvínově, Míru Baruse znám ze Znojma, Vojtu Kloze... A ještě Martina Ambruze. Někoho z extraligy, někoho ještě tady z Brna.

Vy jste z Brna, za Brno ale máte ve statistikách odehrán jediný zápas. Pamatujete si ještě na něj?
To už je hodně dávno… Ale pamatuji si to, pamatuji. Tuším, že to bylo v Pardubicích, jeden z těch barážových zápasů, to mi snad bylo 16 let. Naskočil jsem na jeden zápas, když se hodně prohrávalo, moc jsem toho nepředvedl. To tu ještě hrál Leo Gudas, bylo to za pana Sršně, to je opravdu hodně dávno…

Jaké si dáváte cíle při dalším angažmá v Brně?
Bylo by krásné postoupit, ale je samozřejmě hodně těžké si dávat takový cíl, musí se jít zápas od zápasu. Nejprve vyhrát první duel, pak třeba první polovinu soutěže, samotný postup je obrovské sousto a jako cíl je to velice předčasné. Ale na druhou stranu si myslím, že tým na to má. To zázemí tu je. Uvidíme, těším se na to. Jako hráč to samozřejmě vidím jinak než realizační tým, ten musí myslet na delší období, strategicky. Já jako hráč můžu mít spíše cíl vyhrát zápas. Každý zápas, ke kterému se postavím.

Těšíte se na vyhlášené brněnské fanoušky?
Samozřejmě, o tom jsem slyšel hodně. Mám tu spoustu kamarádů, co na hokej chodí, a jeden si ze mne pořád dělal legraci, kdy přijdu hrát do Brna. A vida, nakonec jsem se tu objevil (úsměv)…

Takže jste s tím moc nepočítal?
V Plzni byl konec sezony docela špatný, nevyšlo play off, sezona byla hodně krátká, takže bych klidně ještě hrál. To se nakonec nepovedlo, ale Brno projevilo zájem do další sezony a to mne velmi potěšilo.

Nakousl jste téma Plzně. V týmu je Pavel Vostřák, dlouholetý hráč tamního klubu, v Plzni i bydlí. Nemluvil jste s ním o svém angažmá, potažmo o situaci klubu?
Ne, to ne, Pavel už tam dlouho nebyl, tuším tři roky, já tam přišel v prosinci na 20 zápasů. Chvíli jsme se drželi, i na desátém místě jsme se ocitli, ale nakonec se to bohužel nepovedlo. Prohrálo se párkrát v řadě, ale to je minulost. Teď je tu nový klub a nové výzvy.

Nemáte z těch výzev trochu obavy? Přeci jen – jako extraligový hráč budete více na očích, navíc prostředí v Brně může i svazovat…
Hlavně aby to týmu šlapalo. S nervozitou by neměl být problém. Když člověk přijde do nového týmu, vždy se chce ukázat v dobrém světle, takže samozřejmě určitá nervozita u každého hráče je, ale to je jen ku prospěchu věci. Trošku napětí nikdy neuškodí.

Máte za sebou skoro celý týden na ledě, vybral jste si už nějakého „vysněného“ parťáka do obrany, nebo to ještě neřešíte?
Já řeším na ledě momentálně hlavně sám sebe (úsměv). Kolem se ani nestíhám koukat. Je to po dvou, třech měsících, takže dlouho, dlouho bez ledu…

Jak máte v Brně vyřešené bydlení?
Mám tu rodiče, momentálně bydlím u nich, dávám si dohromady byt. Jinak jsem Brňák, takže zázemí tu pořád mám.

V Zubří jsme si všimli, že jste odjížděl do školy, můžete nám prozradit, co studujete?
Ano, jel jsem do Prahy, dodělávám ekonomickou školu.

Kde se vám v kariéře hrálo nejlépe, popřípadě kde byste ji chtěl ukončit?
V Brně a v extralize (úsměv). A nejlépe… těžko říci. Každé angažmá má své plusy i mínusy. Na Kladně první dva roky byl tým, složený spíše z dříčů, bylo to o chuti po hokeji, žádné finesy, ale o to více pak chutnalo vítězství. I proto na to vzpomínám v dobrém. Havířov, tam jsem se vrátil po dlouhé době domů, ale hokej jako takový nestál za moc, sestoupili jsme. Šílená sezona.

Když už jste mluvil o kladenském angažmá, vy jste si zahrál během výluky po boku Tomáše Kaberleho, jeho bratra Františka nebo Jardy Jágra…
Ano, ano. Kaberle, to je výborný hráč. Absolutně úžasný. To kolikrát stačilo jen koukat, co oni umí.

Navíc výborní fanoušci… Vůbec – Kladno, Plzeň, tato města patří mezi bašty hokeje s vyhlášenými fanoušky, teď je můžete porovnat s těmi brněnskými.
Na to se opravdu těším. I na to prostředí jako takové. Víte – ono se to možná zdá jako krok zpátky, z extraligy do první ligy. Já se ale domnívám, že není velký rozdíl hrát na spodku extraligy a na špici první ligy. Takže jako krok dolů to neberu.

A na závěr již klasická otázka - co byste příznivcům v Brně vzkázal?
Ať přijdou (smích). Bude to zajímavé…

Díky za rozhovor a ať se daří.