PUK č. 5: Abeceda Andreje Kollára

Adrenalin – Co vás před zápasem nejvíc nabudí a dostane do správného nastavení?
Je toho určitě víc. Třeba když se v kabině před zápasem hecujeme, povzbuzujeme se, a také když vkročím na led a slyším: „Už jsme tady,“ tak na to se vždycky těším a nabudí mě to.

Brno – Už jste si v Brně zvykl. Co máte na městě nejraději a kam se rád vracíte?
Brno je fajn, je to krásné město. Jsou tady skvělá místa, třeba se rád chodím procházet na Špilberk, centrum je také pěkné. Jsem tady spokojený.

Cíl – Jaký je váš největší osobní cíl pro tuto sezonu?
Osobní statistiky moc neřeším, samozřejmě hodně gólů nebo obecně bodů vždycky potěší, ale já jsem týmový hráč. Mám radost, když se mužstvu daří a vyhrává medaile. Chtěl bych s Kometou zase vyhrát titul a moje body jsou taková čerešnička na dortu.

Dovolená – Když skončí sezóna a máte konečně volno, jak vypadá vaše ideální dovolená?
Vždycky se těším, po sezóně je potřeba si oddechnout. Je mi to celkem jedno, kam jedu, hlavně aby to bylo k moři a byl tam písek. To mi bohatě stačí.

Foto: Caroline Elizabeth Zalud.

Energie – Co vám nejlépe dobíjí baterky po náročném zápase nebo tréninku?
Jsem hrozný spáč. Po obědě si občas jdu lehnout, je to taková moje nejlepší a nejzdravější regenerace a navíc je zadarmo (smích).

Fanoušci – Jak moc vnímáte fanoušky během zápasu a dokáže vás jejich podpora vyhecovat?
Rozhodně, i já si někdy zpívám. Pokřiky a chorály fanoušků vnímám hodně. Přidávám se ke kotli, a když začnou „Vzhůru Brno Kometa,“ v uších mi to furt rezonuje a také si pozpěvuju. Asi bych si úplně netroufl jít do kotle a rozeřvávat, nemám na to hlasivky (smích).

Gól – Kdybyste si mohl vybrat jeden gól ze své kariéry, který byste chtěl znovu prožít, který by to byl?
Co mi hned v hlavě naskočí a do smrti na ten moment nezapomenu, tak je to gól do prázdné brány ve finále v Pardubicích. Možná nebyl až tak důležitý, nebo ten rozhodující, ale vlastně jsme jím odšpuntovali radost, emoce a už věděli, že nám pohár nikdo nesebere. Prostě něco nádherného.

Hokej – Vzpomenete si ještě, kdy jste poprvé řekl, že chcete být profesionálním hokejistou?
Na hokejistu jsem si hrál už u babičky a dědy, plácal jsem se vším možným, třeba s kuchyňskou vařečkou. Jelikož byl táta profesionálním hokejistou, chtěl jsem být jako on, tady to bylo jasné. Hokej je můj život, byl jsem k němu veden od malička.

Foto: Vít Golda.

Inspirace – Kdo vás během hokejové kariéry nejvíce inspiroval a proč?
Tady bych se vrátil k té předešlé otázce. Byl to můj táta, který hrál hokej na vrcholové úrovni. Pomáhal mi, taky často nadával a nadává pořád (smích). Strávil jsem s ním během jeho kariéry hodně času, chodil jsem s ním do kabiny, viděl jeho tréninky, pořád jsme byli spolu na zimáku. Poznával jsem jeho spoluhráče, mám na tady ty mládežnická léta krásné vzpomínky.

Jídlo – Máte nějaké oblíbené jídlo, bez kterého si neumíte představit den volna?
V Brně mám několik oblíbených restaurací, kde dělají hovězí steak. Takže kdybych měl vybrat jídlo, které mám nejraději, tak řeknu právě ten steak.

Koncentrace – Jak s před důležitým zápasem dokážete nejlépe soustředit?
Je to určitě důležité být soustředěný, možná to nejdůležitější. Každý z hráčů má svou rutinu, už na rozcvičce před zápasem potřebujete mít správně nastavenou hlavu. Být v takzvané zóně a přemýšlet už jen o tom, co nás čeká.

Lavička – Jak prožíváte zápas, když zrovna nejste na ledě? Jste spíš klidný, nebo všechno intenzivně prožíváte?
Prožívám ho z ledu i ze střídačky. Z lavičky sleduju hru a je to všechno rychlejší, máte to zkrátka všechno jako na dlani a z první řady. Když je člověk třeba zraněný nebo mimo sestavu, tak sledovat hokej z tribuny je fakt obrovský rozdíl. Člověk je za kluky nervózní, je to těžké.

Foto: Ivo Dostál.

Motivace – Co vás dokáže nejvíc motivovat, když se vám třeba herně nedaří podle představ?
Snažím se myslet pozitivně a házet věci za hlavu. Makat co nejvíc na tréninku a v zápase. No a nejvíc mě asi dokáže namotivovat táta. Ale i já sám v hlavě si řeknu některé věci a dokážu se povzbudit a namotivovat.

Nervozita – Býváte před důležitými zápasy nervózní, nebo už jste se naučil nervozitu přeměnit v pozitivní energii?
Řekl bych, že jen tak zdravě. Vše ostatní už jsem vytěsnil, už nějakou dobu hraju, vyrostl jsem, dospěl a vyzrál po psychické stránce a už nebývám tolik nervózní jako třeba v minulosti.

Odpočinek – Jak nejraději relaxujete, když máte po zápase konečně volno?
Jak už jsem zmínil, rád spím, ale také se rád procházím s přítelkyní.

Přátelé – Zůstali vám z hokejového prostředí přátelé, se kterými se znáte už od mládežnických let?
Určitě, jsem s nimi v kontaktu a potkáváme se. Jsem rád, že se i po tolika letech stále udržujeme dobrou partu. Většina lidí je z hokejové skupiny.

Foto: Ivo Dostál.

Rodina – Jak důležitou roli hraje rodina ve vaší hokejové kariéře?
Nejvíc, cítím od všech podporu. Hlavní je, aby byli všichni zdraví a je dobrá nálada. Když se vyhrává, jsme všichni spokojení. Když se nedaří, tak vám to doma dají pocítit.

Spoluhráč – Se kterým spoluhráčem si na ledě nejlépe rozumíte a proč?
Nerad bych na někoho zapomněl, protože mně se hraje s každým hokejistou dobře. Za tu dobu co jsem tady, tak bych zmínil Kubu Fleka, Kristiána Pospíšila, samozřejmě i Kubu Kose.

Trenér – Který trenér vás zatím v kariéře nejvíce ovlivnil?
Bude jich určitě víc, ale řeknu Craiga Ramseyho, který mě trénoval ve slovenské reprezentaci. Výborný chlap. Ocenil bych u něj jeho přístup a lidskost, zkrátka skvělý člověk, dal mi do hokeje hodně. Nerad bych zapomněl na Libora Zábranského, nebo Kamila Pokorného, od každého si člověk něco vezme.

Úspěch – Co pro vás znamená úspěch? Je to spíš týmová trofej, osobní statistiky, nebo pocit, že jste odvedl maximum?
Týmová trofej, chtěl bych zase vyhrát a prožít s celým týmem pocit vítězství.

Foto: Ivo Dostál.

Výzva – Jaká je pro vás momentálně největší hokejová výzva?
Tady se budu opakovat, s Kometou znovu vyhrát titul.

X faktor – Máte podle vás v týmu hráče, který může rozhodnout zápas něčím nečekaným?
Ten má Kristián Pospíšil, kolikrát mi přijde, že má puk přilepený nebo přivázaný na špagátu. Nejde mu ho sebrat z hokejky.

Zážitek – Jaký hokejový zážitek z kariéry pro vás zatím znamená nejvíc?
Je to jasné, gól v Pardubicích a následné oslavy titulu.