Už od začátku jste s Pardubicemi drželi krok, ukázalo se, že můžete hrát s každým...
Přesně tak. My jsme dobře věděli, že můžeme porazit každého. Liga je letos hrozně vyrovnaná a každý tým může vyhrát s každým. V Pardubicích to byl názorný příklad.
Ve druhé třetině jste měli spoustu neproměněných šancí. Nepřišla vám Willova branka už trochu zakletá?
Vůbec ne, hráli jsme s úplně čistou hlavou. Řekli jsme si taková ta klišé, že půjdeme střídání od střídání a dáme do toho všechno. Trpělivost a obětavost se nakonec obrátila pro nás a spadlo nám to tam ve třetí třetině.
Jak to vypadalo před třetí třetinou v kabině?
Trochu se změnily taktické pokyny, které jsme potom dodržovali, což přineslo ovoce.
Obstaral jste vyrovnávací branku, jak byste ji popsal?
Začalo to vyhraným buly, což je nesmírně důležité. Potom jsme dobře vybojovali nahozený puk a vrátili ho na modrou, z čehož vznikla ta Ďalova střela, do které jsem strčil hokejku. Zaplaťpánbůh to tam spadlo.
Vyrovnání vás očividně nakoplo...
Bylo nějakých 12 minut do konce a vedení 1:0 je vždycky nejhorší, protože stačí jeden gól a soupeř se dostane na koně. V tomhle případě jsme to naštěstí byli my. Po vyrovnání jsme si za tím pak šli ještě víc. Když tam padl druhý gól, tak jsme všichni byli neskutečně obětaví a věřili jsme, že to můžeme dotáhnout do vítězného konce.
Už poněkolikáté v řadě skvěle zachytal Dominik Furch. Souhlasíte, že to z velké části byla jeho výhra?
Dominik nás drží celou sezonu, když je v bráně, je to prostě jistota. Patří mu velký dík, nám se na ledě hraje mnohem lépe, když víme, že za sebou máme takového gólmana.
Díky vaší výhře Pardubicím přebírání poháru přeci jen trochu zhořklo...
Za to jsme samozřejmě rádi. Musím ale objektivně říct, že Dynamo hraje skvěle a letos si to zasloužilo. Mají nesmírně zkušené a kvalitní mužstvo, my jsme ale ukázali, že i proti takovému soupeři můžeme vyhrát.
Minulý týden vám nevyšly zápasy s Litvínovem a Mladou Boleslaví. Čím to, že zrovna proti Pardubicím hrajete mnohem lépe?
Boleslav s Litvínovem pořád ještě hrají o všechno, takže bojují, koušou jako lvi a my jsme bohužel nedokázali zachytit jejich tempo. Proti týmům jako Pardubice se nám vždycky hraje snáz, protože chtějí hrát hokej a chtějí hrát s pukem. My jsme jim to svým způsobem kazili a trpělivě jsme si počkali na naše šance.
Po nedělním zápase jste měli čtyřdenní pauzu, jak jste ji vyplnili?
Dostali jsme jeden den volna, ale potom jsme se už takticky připravovali, byly tam i nějaké kondiční záležitosti. Myslím si, že to bylo ku prospěchu.