Tomáš Divíšek se na rozhovor přímo nabízel. Byl to totiž hráč, který ještě před měsícem procházel dveřmi do pardubické šatny. Protože je ale hokejový život nevyzpytatelný, dnes bojoval za Kometu. A prohra jej hodně mrzela: „Je to škoda. Nehráli jsme špatně. Aspoň bod jsme si zasloužili, ale to je prostě hokej.“
Celý brněnský tým hrál dlouhou dobu vyrovnaný hokej, kde se mohli radovat z výhry oba soupeři. Potřetí za sebou pak v zápase jako první inkasoval. Dnes už se Kometa na zvrat ale nezmohla. Tomáš Divíšek však odmítal možnost, že by hráči byli unavení. Před druhým rozhodujícím gólem to tak trošku totiž vypadalo. „Hráli jsme těžké zápasy, ale že bychom měli těžší nohy, to ne. Chtěli jsme hrát dozadu a možná to tak jen vypadalo,“ ujasňoval jasně danou taktiku, která možná působila trošku ospalým dojmem. „Navíc to Radovan Somík perfektně trefil a s tím se nedalo nic dělat,“ chválil svého nedávného spoluhráče za krásnou trefu do horního růžku Hoviho brány. Ještě navíc upřesnil, proč mělo Brno nastolenou obrannou taktiku: „Pardubice mají výborný mančaft. Tady se nedá hrát nahoru dolů. My jsme dnes hráli, co jsme si řekli. Bohužel to ta jedna střela rozhodla,“ povídal smutně.
Další otázky již směřovaly k tomu, co se po návratu na led svého bývalého klubu dalo čekat. První z nich byla, s jakými pocity do dnešního zápasu vstupoval: „Já jsem se sem strašně těšil. Potkával jsem lidi, nebo mi hodně psali, takže to bylo před zápasem super. Bohužel jsem tak už nehrál. Nebylo to úplně ono. Hlavně jsem chtěl vyhrát,“ předvedl, že se nebojí hledat chyby ve vlastní hře.
Rozhodně by se cítil lépe, kdyby proměnil některou ze svých šancí: „Jednou jsem zkoušel přejet přes beka a pak jsem dorážel. Nebyly to žádné jasné šance a hlavně jsem se to snažil tlačit do brány,“ ale dnes prostě Kometa moc štěstí v koncovce neměla.
Přesun do Brna se jevil na dálku jako blesková záležitost. Jenže to není až tak docela pravda. Tomáš celou situaci uvedl na pravou míru: „Z mého pohledu už jsem to cítil déle. Od září jsem věděl, že něco není v pořádku. Takže to nebylo až tak ráz na ráz. Možná pro média ano, ale já už jsem cítil, jak se ke mně všichni chovali, nebo jak to z toho vyplývalo, věděl jsem, že to jednou přijde. Trošku jsem s tím počítal a byl jsem připravený,“ upřesňoval pro něj velice nepříjemnou situaci.
Musel tedy už jen čekat, kdy to přijde. Byla jedinou cestou Kometa? „Bylo tam více variant, ale nakonec to bylo Brno. Zatím to tu bylo všechno super, až dnes se to bohužel zastavilo."
Za klub z jihu Moravy odehrál dva zápasy. Do jihomoravské metropole odcházel na měsíční hostování. Jak se tedy věci ohledně jeho dalšího působení posunuly? „Mně bylo řečeno, že mě tady nechtějí. Takže to bylo ze začátku na třicet dní. Pak půjdu někam jinam, nebo si mě Brno nechá. Já s tím nic neudělám. Myslím, že v Pardubicích jsem skončil,“ zamýšlel se se smutným výrazem ve tváři nad tím, jak se věci seběhly.
Poslední dobou nebyl v Brně jediným nově příchozím. On sám je již zkušeným hráčem, ale přestup do jiného klubu a okamžitá aklimatizace zase tak snadná nebyla: „Jednoduché to není nikdy ani pro hráče, ani pro trenéry. Kometa začala špatně a teď, když vyměnila pár, vlastně dost hráčů, začalo se dařit. Doufám, že našla to správné složení a že to půjde dál. Nejlepší je začít ve čtyřech lajnách, a tak to i skončit. Ale to je ideál, který je hodně daleko.“ Určitě měl pravdu, protože jen těžko najdete tým, který by odehrál celou sezonu se stejnými hráči, kteří ji začali.
Kometa má jiný tým, hrála výborně, říkal Radovan Somík
Za Pardubice zápas hodnotil střelec rozhodující branky, slovenský útočník Radovan Somík. Všiml si, že Kometa již není tím týmem ze startu sezóny, kdy se hodně hledala. „Vyhráli už dva zápasy se silnými soupeři. Myslím, že to mužstvo je úplně jiné než na začátku sezóny, hrají výborně. Mají velmi vyrovnané útoky a podle toho zápas vypadal. Byl vyloženě vyrovnaný, šance na jedné i na druhé straně. Jsem rád, že jsme ty body vydřeli my,“ vyvracel myšlenky některých pochybovačů, kteří si mysleli, že Kometa byla nejhorším týmem, který se v poslední době na ledě HC Eatonu představil. Svoji myšlenku ještě doplnil: „Jak jsem povídal, tak uhráli body se Slavií a Vítkovicemi venku. Mužstvo je jiné a myslím, že budou brát ještě hodně bodů a půjdou nahoru,“ stal se prvním nebrněnským hráčem, který věří v pozvednutí Komety.
Protože byla jeho trefa opravdu parádní, byl vyzván, aby ji popsal ze svého pohledu: „Kočka (Václav Kočí, pozn. red.) na červené čáře zachytil puk, poslal mi ho okolo hráče. Viděl jsem, že ten bek neví, jestli má jít po mě, nebo po dalším najíždějícím hráči, takže mi trošku otevřel prostor. Dostal jsem puk do středu, chtěl jsem ho nechat pod sebou, ale protihráči šli po dalším spoluhráči a nabídli mi prostor, který jsem využil střelou.“ A střela to byla parádní, protože z mezikruží vymetl pavučinu pod levou šibenicí brněnské brány.
Zápas sledovalo přes deset tisíc diváků, takže atmosféra byla parádní: „Možná pomohlo i to, že tu bylo hodně fanoušků Komety. Byl to i souboj fanklubů, fanoušků. Jedni s druhými se překřikovali a od toho vznikala lepší atmosféra, lépe se hrálo,“ pochvaloval si na závěr skvělou atmosféru, která hráče strhávala k vynikajícím výkonům.