Panuje v kabině spokojenost nebo i trochu zklamání, že jste zápas neudrželi za tři body? Dvě minuty před koncem zápasu by nám neměl soupeř ujet dva na jednoho, v téhle situaci to naštěstí zachránil ještě Tomáš Divíšek faulem. V oslabení jsme však inkasovali vyrovnávací branku, mrzí nás to.
Ulevilo se týmu po pěti porážkách v řadě? Vyhráli jsme. Jestli za dva nebo za tři body není až tolik důležité. To hlavní je, že jsme to zvládli.
Na nájezd jste si hodně věřil nebo jste byl určen trenérem? Jsem s trenérem domluvený, že většinou jezdím první. Podíval se na mě a já kývl, že pojedu.
Druhou branku jste vstřelili až v polovině třetí třetiny. Nebyli jste s přibývajícím časem nervózní? Bylo jen otázkou času, kdy druhý gól dáme, příležitostí jsme měli spousty. Když jsme ho vstřelili, měli jsme aspoň trochu jistotu, že když nám dají v závěru gól, bude alespoň remíza a neodejdeme s prázdnou.
Zvedl vám osobně gól po dlouhé době sebevědomí, které mohlo ovlivnit i vaše úspěšné trestné střílení? Gól mi určitě trochu pomohl. Před nájezdem jsem si ale všiml, že soupeř vystřídal gólmany. Málek celý zápas seděl a mrznul na střídačce, nebyl ještě pořádně v tempu, když jsem se proti němu rozjel. Kličku jsem měl trochu vyzkoušenou, věděl jsem, že chci udělat přesně tohle.
Může být páteční utkání zlomem, kdy se vám opět začne dařit? Přesně v to doufáme.
Jaké máte vlastně dojmy z dnešní předváděné hry? Neodehráli jsme vůbec špatný zápas, měli jsme spoustu šancí, bohužel se nám je nedařilo proměňovat. Hráli jsme také poctivěji dozadu, soupeř nám často neujížděl do přečíslení. Můžeme být prozatím spokojení.
Pomohla vám rychlá branka v úvodu zápasu? Nakopla nás, hlavně jsme si po nepovedeném zápase ve Varech dokázali, že ty góly střílet umíme.
Neříkali jste si po gólu ve druhé minutě, že to proti Vítkovicím bude větší kanonáda? Je pravda, že šancí jsme na to měli požehnaně. Hlavně jsme ale rádi, že jsme konečně vyhráli, o výsledek zas až tolik nejde.