Miloslav začal chodit na Kometu už v roce 1976 (TJ Zetor Brno). „Pokud je to pravda, tak mi tehdy byly tři roky,“ usmívá se Libor Zábranský, jenž s Lachtanem ve čtvrtek osobně poobědval a předal mu knihu o Kometě s osobním věnováním.
Nejprve chodil Lachtan normální vstupenky a od sezóny 1980/1981 už vlastnil první permanentní vstupenku na dnes již zbouraný hokejový stadion za Lužánkami. „Nejdřív jsem se díval na hokej jen v televizi, ale protože mě zaujal, začal jsem chodit naživo a už mě to nepustilo. Poprvé jsem byl párkrát s matkou, ale pak už sám,“ vrací se Lachtan o více než třicet let do minulosti. „Nejvíce mi utkvěli v paměti slavní hráči Hlinka a Bubla, nebo možná byl zápas s Litvínovem vůbec první, na který se dobře pamatuji,“ povídá fanda, jenž jezdil pravidelně i na výjezdy v první lize.
„Když jsem v sedmnácti začínal hrávat za Kometu, Lachtan v hledišti fandil nejvíce. Nyní je pro mě čest, že můžeme jeho věrnost klubu ocenit. Za omlácené ruce, které kvůli Kometě má, bychom mu tímto chtěli moc poděkovat,“ říká majitel Libor Zábranský. Právě Lachtanovy ruce jsou zřejmě hlavním důvodem, jak ke své přezdívce přišel. Když na tribuně vstane a začne tleskat, rozléhá se to po celé KAJOT ARENĚ.
„Nečekal jsem to. Prvně jsem byl v rozpacích, nevěděl jsem, jestli je to pravda,“ komentuje přijetí doživotní permanentní vstupenky fanda, pro nějž je Kometa srdcovou záležitostí. Poprvé se totiž postavil do hlediště už v osmi letech!
Jeho oblíbeným hráčem býval kapitán Lubomír Oslizlo, který nyní stojí na střídačce brněnské Komety jako asistent trenéra Zdeňka Venery. Lachtan dokonce vyrobil speciální povzbuzovací transparent, na kterém byl a je nápis OSLIZLO GÓL. „Dělal jsem ho asi před třiceti lety, takže už je trošku vybledlý,“ směje se třiačtyřicetiletý Miloslav. „Naposledy jsem ho měl na výjezdu v první lize, když jsme hráli se Sarezou Ostrava. Tenkrát jsme tam potkali Karla Gotta.“
Na zmíněný transparent si moc dobře pamatuje i Lubomír Oslizlo: „Lachtana jsem sledoval. Vždycky seděl na svém místě. Mám takovou kuriozitu, že když jsem trénoval ve druhé lize, přijel a měl tu ceduli pořád schovanou. Už je to tak pět šest let, kdy ji vytáhl. V Brně teď vždycky vnímám, když mají fanoušci pokřik, že je nejlepší fanoušek. Vždycky si vzpomenu, jak tam seděl s roztaženým plakátem,“ směje se asistent trenéra prvního týmu Komety, jenž před třetím zápasem semifinále od Lachtana transparent vyrobený z kusu prostěradla převzal.
Miloš, jak mu blízcí říkají, si hodně užívá letošní senzační tažení Komety v play-off a nevadí mu, že nepadají branky aspirující na Zlatou helmu: „Nehraje se na krásu ale na výhru, kolikrát je vítězství hodně upracované,“ říká fanda, který byl také na památném výjezdu předkola play-off 3. 3. 2012, kdy Kometa v Kladně stvrdila postup do play-off po 25 letech. „Postup do finále by se nám mohl povést. Pak už by se mohlo stát cokoliv,“ věří Lachtan, který před zápasem převzal dres s věnováním od Libora Zábranského a Lubomíra Oslizla s číslem 36, což symbolicky značí počet let, jaký Lachtan Kometě fandí.