Chtěl jste mu dát gól nebo jste to netrefil schválně? O gól mi nešlo. Dál jsem si puk na bekhend a poslal jsem mu ho do břicha, aby si na něj také trochu sáhl. Chtěl jsem mu udělat trošku pohodičku (smích).
Vidíte, z tribuny to vypadalo, že vás vychytal. Však to je jasné, chytnul mi to (smích).
Následně jste mu poklepal hokejkou o betony. Pochválil jste ho u toho? Stihl jsem mu jen říct, ať se mu daří, a že mu přeji všechno nejlepší.
Pro takového malého kluka se pomalu mohlo jednat i o životní zážitek, nemyslíte? Možná ano. Pro mě to byla maličkost, pro něj třeba něco většího. Osobně jsem pro každou legraci. Navíc když můžu pomoci malým, nemám s tím žádný problém, klidně je pochválím, poradím jim. Když jsem já začínal, měl jsem své vzory mezi staršími a lepšími brankáři. Někdy jsem od nich dostal třeba hokejku nebo jsem s nimi byl i jinak v kontaktu. Tohoto malého klučinu ani neznám, možná jsem mu udělal radost, možná ne. Rozhodně mu ale držím palce.
Máte za sebou dva přípravné duely s Kometou. Naplnily tyhle zápasy vaše očekávání, se kterými jste do nich šli? Je tomu tak. První zápas byl z naší strany horší, dlouho jsme před ním nehráli, bez zápasu jsme byli asi tak sedmnáct dní. Ten druhý už byl lepší. Sice jsme uhráli jen remízu, ale Kometa je kvalitní soupeř a bylo to velmi složité. Cíl ovšem oba dva zápasy splnily. Vyzkoušeli jsme si nějaké prvky, které chceme aplikovat v lize, jsme celkově spokojeni.
Jak na vás působil brněnský tým? Myslíte si, že by v Kontinentální lize uspěl? Myslím, že by ještě potřebovali tak dva nebo tři individuální hráče, kteří by tým v této lize táhli. Na druhou stranu je ale třeba mají, i nám v zápasech chybělo několik klíčových hráčů. Navíc v dnešní době už každý tým dokáže hrát kvalitní hokej, proto kdyby v Brně byly větší finanční možnosti, neviděl bych v tom žádný problém. Místní hala je velká a pěkná, hráči mají skvělé podmínky na hokej.
Co jste říkal na brněnské fanoušky? Dají se nějak porovnávat s těmi vašimi? Nebyl jsem tu na ligovém zápase, možná to tu máte během ní ještě hlasitější. Aspoň se to tak říká. Těžko se mi to však porovnává, stojím si ovšem za našimi domácími diváky, kteří jsou prostě výjimeční.