Brány TJ Slavoj ve Velkých Pavlovicích se pro všechny návštěvníky otevřely úderem desáté hodiny dopolední. O šedesát minut později pak byla celá charitativní akce slavnostně zahájena a všichni přítomní si mohli začít užívat pestrého programu. Pro nejmenší byl připravený například pětiboj, přičemž malí sportovní nadšenci soutěžili ve střelbě na hokejovou i fotbalovou branku, poté absolvovali hasičský sprint, atletický slalom a následně předvedli své dovednosti v jízdě na koloběžce. Všichni zúčastnění, kteří prošli celým pětibojem, na závěr obdrželi dárkový balíček. K dispozici byl pro nejmenší děti i skákací hrad, který dodala brněnská Kometa.
Od půl dvanácté se pak diváci mohli těšit z prvního turnajového utkání dne, a to na „souboj“ mezi brněnskou Kometou a výběrem reprezentace kategorie U18 z roku 2006. Druhý zmíněný celek skýtal jména jako Michal Frolík, Jakub Kovář či Marek Trončinský. Kometa nakonec porazila bronzovou osmnáctku 4:2, přičemž z největšího přídělu branek se radoval Vojta Němec.
Jako druhý přišel na řadu duel mezi týmem Nadace Jakuba Voráčka, který hlásal hvězdy jako například Ondřej Pavelec, herec a režisér Jakub Kohák či Tomáš Ujfaluši. Tito muži se střetli s celkem TJ Slavoj - Velké Pavlovice.
Po celou dobu akce si návštěvníci mohli zakoupit losy do tomboly, v níž byl hlavní cenou atraktivní letecký zájezd pro dvě osoby do Řecka. Na pořadu dne byla taktéž velkolepá autogramiáda všech známých tváří a velkým lákadlem byla i účast Martina Prokopa, coby jediného českého pilota Mistrovství světa vozů WRC. Návštěvníci se mohli vyfotit s jeho závodním speciálem a jeden šťastlivec dokonce měl možnost vyhrát v tombole jízdu v závodním voze na trase Velké Pavlovice – Bořetice a zpět.
Čtvrtá hodina odpolední nabídla duel o třetí místo a poté přišlo na řadu finále, v němž byli úspěšnější hráči brněnského Komety, kteří zdvihli nad hlavu pohár Brenna cupu 2016. Jedním z hlavních pořadatelů akce byl trenér Komety Brno Martin Pešout, který potvrdil, že zorganizovat takovou akci nebylo rozhodně lehké.
Jak moc bylo náročné takovou akci uspořádat?
Řekl bych, že náročné to bylo, nicméně když znáte pár lidí, kteří mají jiné známé, nakonec to vždycky jde. Jedná se o charitativní akci a mnozí mi s organizací hodně pomohli. Chtěl bych poděkovat především Kometě a Nadaci Jakuba Voráčka, neboť bez těchto dvou subjektů bychom akci takových rozměrů nebyli schopni uspořádat.
S některými hráči jste se několik let neviděl, jak jste setkání po tak dlouhé době prožíval?
Jsem velice rád, že taková akce dokáže dát kluky zase po letech dohromady. Je velmi příjemné vidět lidi, kteří mají ten dar být zdraví, že dokážou přispět a pomoci těm, kteří to potřebují.
Jak si užívali hráči Komety setkání s mnohými známými jmény?
Já jsem nasadil schválně Kometu proti nároďáku, protože jsem trenér obou mužstev (smích). Nejde ale samozřejmě o to, aby hráči nějak soupeřili. Naopak, všichni jsme si chtěli dnešní den užít, pobavit se a především vybrat peníze na dobrou věc.
A neunikla nám samozřejmě ani hlavní postava, díky které byl celý charitativní turnaj uspořádán, tedy sám Jakub Voráček:
Jakube, jak jste se těšil na tuto akci a celkově setkání s hráči?
Těšil jsem se opravdu moc. Přijelo hodně kluků, čehož si velmi vážím. Navíc bylo velmi pěkné počasí, což bylo také důležité. Věřím, že vybereme co nejvíc peněz, abychom pomohli co nejvíce lidem.
Jste rád, že zde máte i hráče brněnské Komety?
Stoprocentně! Vážím si toho, protože každá pomoc je v takových momentech velmi důležitá.
Je pro vás fotbal oblíbeným sportem?
Je to tak, fotbálek mám opravdu rád. Dá se říci, že takřka každý víkend se pořádá nějaká exhibice, takže hrajeme velmi rádi.
Jaká je vaše fotbalová pozice na hřišti?
Většinou rád hraji stopera, do zálohy se mi naopak nechce, protože se musí dost běhat (smích).
Na co konkrétně půjde výtěžek z této akce?
Půjde to do mojí nadace, tedy na pomoc pacientům s roztroušenou sklerózou.
Jak často se vídáte s hráči někdejší bronzové osmnáctky?
S některými hráči jsem se neviděl i neuvěřitelných deset let, s několika kluky ale kontakty udržuju pravidelně.
Kdybyste se dali hokejově dohromady nyní, myslíte, že by to mohlo fungovat?
Těžko říct. Hráli jsme spolu v podstatě tři roky za šestnáctky a byli jsme opravdu výborná parta. Věřím, že by si to sedlo i po letech.