Jak vypadaly vaše bezprostřední pocity po rozhodující brance?
Je to úžasné, navíc v play-off a v prodloužení. Je to super.
Jak byste popsal celou situaci?
Vybojovali jsme puk a já viděl, že má Orsy (Jakub Orsava pozn. red.) místo na středu a že já můžu beky předjet. Byl jsem si jistý, že puk máme, jinak bych to neriskoval. Jak jsem to viděl, tak jsem hned valil vpřed. Trochu mi to skákalo. Dal mi nádhernou žabičku, jel jsem sám na branku a naštěstí jsem to prostřelil.
Byl jste pevně rozhodnutý, co uděláte?
První myšlenka byla trochu jiná, ale když jsem viděl, že to takhle skáče, tak jsem to raději vystřelil. Byl jsem si jistý, že to je gól. Viděl jsem, že vyletěla flaška a zároveň jsem věděl, že jsem přesně tam střílel.
Několik možností rozhodnout už jste měl ale předtím.
Je to tak. Věděl jsem, že už nějaké šance byly v základní hrací době. Mrzelo mě to, ale šel jsem dál štěstíčku naproti. Bylo to do třetice všeho dobrého.
Dají se vaše pocity srovnat s trefou proti Třinci v základní části?
Pocity to jsou nesrovnatelné. Tehdy to byl sice můj první gól v extralize, ale toto? V play-off, na 2:2 v sérii, to je rozhodně výše. Je to nejdůležitější moment kariéry.
Byl na zápase váš otec?
Táta chodí, když může, ale tentokrát tu nebyl. Zákaz ale určitě nedostane (směje se). Jsem moc rád, když tu je taky.
Měli jste v hlavách před zápasem, jak důležité utkání hrajete?
Vůbec jsme si to nepřipouštěli. Liberec byl v půlce, chyběly mu dva zápasy, ale my do toho šli s čistou hlavou.
Psychická výhoda ale teď může být na vaší straně, souhlasíte?
Věřím, že nám tato výhra hrozně moc pomůže. Teď jsou oni pod tlakem, protože hrají doma, ale my tam jedeme vyhrát. Snad si dovezeme další bod.