Marek Čiliak – brankář – 23 let
Loňská brankářská jednička Třebíče se v dresu Komety představila naposledy 6. března v roce 2010, kdy juniorka Komety prohrála 5:3 ve Zlíně. Od té doby si Marek vyzkoušel například slovenské angažmá v extraligovém týmu Nitry, ale objevil si v rakouské EBE lize, kde hájil barvy znojemských Orlů. Před sezónou 2012/2013 si jej vyhlédli právě v Třebíčí, kde vsadili na mládí. Druhý brankář (Lukáš Dusík) byl ještě o dva roky mladší.
Po sezóně bylo jasné, že se nápad povedl. Marek Čiliak hrál v 50 zápasech základní části (nejvytěžovanější brankář 1. ligy) a procentuální úspěšnost zákroků držel na hodnotě 93,45%. Vychytal šest nul a zaznamenal i tři asistence. Mezi brankáři první ligy byl na čtvrtém místě. A formu navíc potvrdil také v play-off.
Zde horáci z Třebíče došli až do semifinále, kde potrápili Mladou Boleslav. Marek Čiliak se posunul ještě o příčku výše, když s úspěšností 94,61% zastínil většinu svých konkurentů. Klub, kde se vloni představilo hodně mladíků z Komety, skončil nakonec na parádním čtvrtém místě.
V době svého působení v juniorském týmu Komety se Marek Čiliak poprvé vydal na mistrovství světa osmnáctiletých, kde reprezentoval Slovensko. V modrém dresu byl o dva roky později také na mistrovství světa juniorů v Kanadě.
Jan Hanzlík – obránce – 31 let
Jednou z posil do pole je obránce Jan Hanzlík, jenž se narodil 21. 3. 1982 v Mladé Boleslavi. Jenže už v juniorském věku zamířil do našeho hlavního města, kde oblékl sparťanský dres. Povedlo se mu také nakouknout do České reprezentace, když byl účastníkem mistrovství světa do 18 i 20 let. V extralize se poprvé pořádně udržel v sezóně 2001/2002, kdy si v play-off připsal deset startů a věku neuvěřitelných dvaceti let oslavil své první extraligové zlato.
Za třináct sparťanských sezon si vypracoval pozici neústupného beka. V roce 2006 si tvrdých zápasů užíval naplno v play-off, kdy se po porážce městského rivala ze Slavie radoval z druhého extraligového titulu. Na pohár, o kterém většina našich hokejistů jen sní, si 180 cm vysoký bek mohl sáhnout potřetí v sezóně 2006/2007, kdy Sparta ve finále přetlačila Pardubice. Poslední trofej, kterou získal, se váže k sezóně 2011/2012, kdy hráči z Prahy slavili zisk Prezidentského poháru pro vítěze základní části.
Jan Hanzlík odehrál v extralize už víc než 500 utkání a všechny se vážou k rudému dresu. Bude to vůbec poprvé, kdy bude domovem zkušeného beka moravská aréna, protože za mlada byl jen na hostování v Mladé Boleslavi a Berouně.
Petr Kuboš – obránce – 33 let
188 cm vysoký bek se narodil 10. 9. 1979 ve Vsetíně, kde hokejově vyrostl a hrál zde až do juniorky. Ještě jako mladík nakoukl poprvé do mužské extraligy, ale nakouknutí bylo o to příjemnější, že se mohl radovat ze dvou titulů. V roce 1997 byl draftován slavným Montrealem, ale do zápasu NHL nikdy nenaskočil. Mrzet jej to však nemuselo.
Už před ročníkem 1999/2000 se vrátil na Valašsko, aby zvedal nad hlavu další titul, nebo si věšel na krk stříbrnou medaili. Od roku 2003 do 2005 vyzkoušel, jak se hraje na Spartě, ve Znojmě nebo ruském Permu. Nakonec však usoudil, že cestování už bylo dost a usadil se ve Vítkovicích.
Na pět sezón v bílém dresu bude vzpomínat určitě v dobrém, protože si třikrát zahrál v play-off a jednou, v roce 2010, nakonec slavil své druhé stříbro v kariéře. Ve finále Vítkovice nestačily na Haškovy Pardubice a podlehly 0:4 na utkání.
Tímto úspěchem své vítkovické působení Petr Kuboš ukončil a podruhé v kariéře se vydal do hlavního města, kde vyměnil původní sparťanský dres za sešívaný – slávistický. V kádru Vladimíra Růžičky staršího nakonec vydržel tři kompletní sezóny. Poslední, loňskou, zakončil dalším medailovým úspěchem. I když slávisté prohráli v semifinále s Plzní, díky druhému místu po základní části, tedy lepšímu umístění než třineckému, slavili bronz. Petr tím zkompletoval svoji sbírku českých medailí.
David Nosek – obránce – 32 let
Dnes již zkušený obránce se narodil 19. 2. 1981 v Olomouci, kde jej jeho táta přivedl k prvnímu tréninku na ledě. Jenže extraligu si poprvé zahrál jinde. Ve více než 100 km vzdáleném Třinci. Bylo to v sezóně 1999/2000.
Hodně zajímavá byla sezóna 2000/2001. Kromě devíti startů na hostování v brněnském Ytongu, jel David na juniorské mistrovství světa do Ruska. S týmem, ve kterém byli mimo jiné například Tomáš Plekanec, Ivan Rachůnek, Martin Erat nebo Radim Vrbata dosáhl na zisk zlaté medaile. I proto dostal v následujícím ročníku hodně prostoru, naskočil do 50 utkání v základní části a 6 v play-off.
I tak bek, který za sezónu většinou posbírá méně trestných minut než zápasů, zůstal v Třinci jen do roku 2003, kdy přestoupil do Zlína. A ukázalo se, že udělal dobře. Právě zde se totiž vyhrál mezi elitní české beky a navíc slavil extraligový titul. Stalo se tak okamžitě po jeho příchodu. V sedmi sezónách, kdy působil ve Zlíně (v sedmé přestoupil do Varů), čtyřikrát nevynechal ani jeden zápas základní části. Když už mu to nevyšlo, bylo zápasů 51, 50 a 48.
Při jeho působení v lázeňském městě již plnil roli klíčového obránce týmu. Přínos však nebyl jen obranný, ale také útočný. Podruhé ve své kariéře dokázal jako obránce vsítit hattrick a s 35 body byl dokonce druhým nejproduktivnějším hráčem Energie! Z města filmového festivalu se David vydal na pokus do Ruska, ale z Nižněkamsku se vrátil zpět.
Libor Pivko – útočník – 33 let
Urostlý útočník se narodil na východě naší republiky v Novém Jičíně. Proto nebylo velkým překvapením, že do extraligy poprvé nakoukl v Opavě, kde hrál také dorostu nebo juniorce. V té době bylo ryšavému útočníkovi teprve 18 let. V sezóně 1999/2000 přestoupil do Femaxu Havířov, odkud si na konci sezóny vyzkoušel play-off v dresu Ytongu Brno (4 zápasy, 7 bodů). Na konci sezóny jel Libor na juniorské mistrovství světa, kde se stal členem zlatého týmu.
I proto neměl 191 cm vysoký hráč v České republice zůstat moc dlouho. Po dvou sezónách ve Zlíně, kdy zaznamenal 28 a 25 bodů, nebo získal bronzovou medaili, odešel za oceán, kde byl draftován týmem Nashvillu na celkové 89. pozici. Do slavné NHL nakouknul jednou, právě v dresu predátorů. I tak zůstal za velkou louží celkově tři sezóny. V týmu AHL Milwaukee Admirals vyhrál v roce 2004 Calder Cup, ale ani to, ani 70 bodů v 69 zápasech mu do NHL znova nepomohlo, a proto se rozhodl pro návrat.
Zvolil celek velkého brněnského rivala – Pardubic. V bílo-červeném dresu strávil necelých pět sezon, kdy stihl nakouknout do dospělácké reprezentace. Hned v úvodním ročníku se Pardubice dostaly až do finále, ale na zlato si musel Libor Pivko ještě počkat. Ve finále totiž jeho tým postavený kolem střelce Petra Sýkory podlehl pražské Spartě.
Náprava přišla v roce 2010, při osobně nejlepší sezóně v Pardubicích. 26 bodů v základní části a dalších 10 v play-off pomohlo k historicky pátému mistrovskému titulu pro hráče z města na soutoku řek Labe a Chrudimky. V základní části se stal Libor Pivko nejlépe hodnoceným hráčem v účasti na ledě. Stačilo mu k tomu 21 plusových bodů.
Po mistrovské sezóně se hráč, jenž je brán za výtečného křídelníka s excelentní rozehrávkou, rozhodl pro další působení mimo Českou republiku. Vydal se do ruské KHL, přesněji řečeno do Nižněkamsku, kde sezónu 2010/2011 dohrál. V posledních dvou letech byl téměř stokilový hokejista hráčem běloruského Dinama Minsk, odkud do Komety přichází.