Náš nejbližší soupeř patří v posledních letech ke stabilním účastníkům slovenské nejvyšší soutěže. Hokej se zde hraje (jak napovídá samotný název klubu) od roku 1936. Nejvyšší federální soutěž zdejší tým nikdy neokusil, pro zelenobílé byla maximální metou první národní liga. Po rozdělení Československa se nastartoval proces, který v roce 1997 přinesl zdejším fanouškům kýženou nejvyšší soutěž. V té Skaličtí zatím dosáhli nejvýše na třetí příčku, bronzové medaile získali v roce 1999. V zatím poslední sezoně se tomuto výsledku příliš nepřiblížili. V základní části skončili osmí a ve čtvrtfinále jim tým Košic nedal příliš šancí. Lídr základní části vyhrál celou sérii hladce 4:1 na zápasy.
Poloha Skalice (město leží takřka na hranici s Českou republikou) zdejšímu klubu již v minulosti dávala možnost zajímavé konfrontace s českými soupeři. Ani letošek není výjimkou, kromě brněnské Komety se naši sousedé utkají ještě s Olomoucí a Havířovem, za sebou již mají bitvu se Znojmem. Jak již bylo v úvodu článku nastíněno, v Brně se borci ze Skalice nepředvedou poprvé. Již v roce 2005 došlo v rámci přípravy k dvojzápasu těchto soků. Kometa doma zvítězila 4:0 (branky Staněk, Bařica, Lhotský, Vyrůbalík), ale výsledek byl pro hosty až příliš krutý. Výtečným výkonem se zaskvěl především gólman Maláč. V odvetě pak Kometa za hranicemi podlehla 2:3, o branky poražených se postarali Říha a Appel. V loňské sezoně se oba zápasy opakovaly. Kometa nejprve neuspěla na ledě soupeře (3:7, branky poražených stříleli Staněk, Hodek a Obdržálek, za domácí se dvakrát trefil i exbrněnský Radim Hruška). V odvetě pak duel skončil remízou 2:2 (Barus, Lhotský - Školiak, Višňovský), výhru pak zajistil proměněným nájezdem Barus.
Představování kádru našich soupeřů začínáme obvykle brankářskou dvojicí, v případě Skalice si ale dovolíme výjimku. Na jejich soupisce totiž jedno jméno jasně vyčnívá. Mistr světa z roku 2002 a držitel bronzové medaile z následujícího šampionátu, mnoholetý hráč NHL (konkrétně válčil za New York Islanders, Krále z Los Angeles a krátce i za Pittsburgh), mistr federální ligy v dresu Trenčína a jedna z ikon samostatného slovenského hokeje. Žigmund Pálffy přezkoumal své rozhodnutí o konci kariéry a je velká šance, že jej v zítřejším zápase uvidí i fanoušci v Brně. V předchozím duelu s Nitrou skóroval a momentálně nic nevylučuje jeho start v souboji s Kometou.
Není tedy pochyby, kdo je momentálně největším lákadlem v zelenobílém dresu Skalice. Rozhodně to však není důvod si nepřipomenout další zvučná jména v kádru slovenského týmu. Začněme v brance - jméno Pavola Rybára asi netřeba představovat. Několikanásobný slovenský reprezentant má ve své sbírce stříbro a bronz z hokejových šampionátů. Českým fanouškům může být známý i z krátkého působení ve Znojmě. Druhým mužem s maskou je Martin Kučera, také zkušený gólman. V obranných řadách před nimi vyniká především jméno Vladimíra Vlka. Hráč s bohatými zkušenostmi válel ještě v nejvyšší federální lize (mimo jiné i za Zlín, v samostatné české extralize pak působil v Třinci). Tento matador okusil i reprezentační dres. Zadní řady slovenského týmu vyztužil před sezonou Martin Gründling, který v minulých letech působil v zámoří. Pozorný divák si může ještě vybavit jméno Martin Ivičič, tento bek válel svého času v prvoligovém Berouně.
V útoku se kromě zmiňovaného Pálffyho nedočkáme velkých jmen, ve většině případů se jedná o mladé, nadějné hráče. Typickým příkladem je Dušan Pašek, který do týmu přišel z bratislavského Slovanu. Pamětníci si v souvislosti s jeho jménem asi vybaví rok 1985 a poslední titul mistrů světa pro tým Československa. V jeho dresu tehdy bojoval i Dušan Pašek starší. Jeho syn má sice zatím do seniorské reprezentace celkem daleko, v kádru Skalice se ale již dokázal svou dravostí prosadit. Dalším nositelem slavného jména je forvard Tibor Višňovský, bratr protřelého zadáka ze zámořské NHL. V českých luzích a hájích se v minulosti psalo ještě o Peteru Kocákovi. Jeho angažmá v extraligové Plzni sice nedopadlo podle jeho představ, v kádru Mladé Boleslavi se ale během dvou sezon rozhodně neztratil. V sezoně 2005/06 se třikrát představil i proti brněnské Kometě, jeden start si pak připsal i v sezoně následující. Během té se pak poroučel zpátky na Slovensko, dnes patří ve svém týmu k oporám. Celý tento soubor pak má na povel duo trenérů Peter Oremus - Slavomír Chlebec.
Ohlédněme se nyní ve stručnosti za zápasy, které naši hosté stihli v letošní přípravě odehrát. Hráči Skalice na úvod prohráli na ledě Znojma 2:3. Pak odcestovali na srpnový turnaj do ruské Ufy, kde se postupně utkali s pěti soupeři, vesměs z ruské nejvyšší soutěže. Ani v jednom duelu neuspěli, mladý skalický tým však na turnaji spíše sbíral zkušenosti a ostudu rozhodně neudělal. Připomeňme si výsledky - s domácí Ufou a Magnitogorskem shodně 1:3, s Ladou Togliatti 1:4, s moskevským Spartakem 3:5 a turnaj zakončil slovenský tým bez vstřelené branky proti Nižněkamsku (0:3). Náladu si náš příští soupeř spravil v domácím duelu s Nitrou. Na vítězství 5:3 se brankově podíleli Mikúš, Kocák, Pálffy, Ivičič a Horský. Celkově je zatím v přípravě nejproduktivnější duo Školiak - Ivičič, oba si připsali pět bodů za dvě branky a tři nahrávky. V dresu Brna jim v tomto směru konkuruje Pavel Vostřák, ten má zatím na kontě bodů sedm (3+4). Těsně za ním je se šesti body centr první formace Lipina (3+3), za zmínku stojí i bilance Dlouhého (4 body za gól a tři nahrávky), obránce Davida (4 body, vesměs za asistence) a Martina Zábranského (ten dvakrát skóroval a jednou nahrával).
Sestavy z posledního zápasu:
Kometa: Kubeš - Čech, Malena, Lhotský, Morava, David, Fojtík, Kloz, Mikel - Dlouhý, Lipina, Vostřák - Staněk, Kovář, Černý - Ambruz, Moskal, Hodek - Barus, Zábranský, Prokop.
Skalica: Rybár - Vlk, Priechodský, Ivičič, Gula, Šille, Gründling, Škadra, Hanka - Mikúš, Višňovský, Pálffy - Hartmann, Školiak, Kocák - Šálek, Hollý, Hrtús - Pašek, Horský, Malík.