Na začátku sezóny odehrál devětadvacetiletý Aleksejs 12 utkání ve finské SM Lize, ale nakonec se rozhodl, že namísto Lukko změní působiště. Stal se volným hráčem a uslyšel až na volání brněnské Komety. „Chtěl jsem zkusit něco jiného. Někdy všechno nevyjde, jak chcete. To se mi letos stalo. V hokejové kariéře se někdy stane, že prostě musíte změnit klub, získat nový impuls,“ rozváděl svoji situaci.
O současných spoluhráčích toho milovník rybaření moc nevěděl. „O nějakých jsem slyšel. Převážně o těch, co hráli v Rusku. S nikým jsem ale v jednom týmu zatím nehrál.“ Sám trošku překvapil, když řekl, že v Brně nebude hrát poprvé. Někdy kolem roku 1995 se zde totiž s Rigou zúčastnil mezinárodního mládežnického turnaje. S žádným ze současných hráčů Komety se ale nejspíše nestřetl, protože z ročníku 1980-1982 odchovanci Brna v soupisce Komety nejsou.
Jedním z rozhodujících faktorů ve volbě budoucího týmu mohla být, kromě touhy znova hrát hokej, i vysoká návštěvnost jihomoravského klubu. „Věděl jsem o tom. Agent mi říkal, že do Ronda chodí pěkné návštěvy, že je téměř pořád vyprodáno. Také se zmínil, že lidé hokej milují a rozumí mu.“ V tom měl Aleksejs asi pravdu, protože trenérů je na tribunách opravdu hodně.
Lotyšský nováček v dresu Komety se na páteční utkání proti Kladnu byl podívat. „Hra se mi líbila. Myslel jsem si, že Kometa musí vyhrát, protože měla strašně moc gólových příležitostí. Jenže nedala branku a prohrála,“ vystihl přesně trápení hráčů v modrobílých dresech.
Na vlastní oči mohl sledovat, jak se vede novému trenérskému duu Lubina, Číhal. Mimo jiné Aleksejs zatím přesně neví, jakou řečí se s nimi bude dorozumívat. „To netuším. Zkusím se naučit češtinu,“ usmál se. „Někteří kluci mluví anglicky a je jich tu i pár, co umí rusky. Ti všichni mi pomáhají.“ S komunikací tedy podle všeho problém asi nebude. Bylo to vidět už i na sobotním tréninku, kde nedělaly hráči v bílém dresu (s Ivanem Humlem) trenérské pokyny guláš v hlavě, přestože byl trénink veden jen v češtině. „Rozuměl jsem. Když trenér něco píše, nebo kreslí na tabuli, dá se to zvládnout. Čeština je totiž na ruštinu trošku podobná.“
Bývalý kapitán celku KHL Dinamo Riga má o Tipsport extralize drobný přehled. „Českou a finskou ligu znám z brouzdání po internetu. Celkem mě to zajímalo, takže jsem se díval.“ I díky své finské zkušenosti mohl porovnávat herní rozdíly mezi „východem“ a západem. „Ve Finsku jsem odehrál pár utkání, takže bych o tom asi neměl moc mluvit. Ale co jsem viděl, zdá se mi, že všechny evropské ligy jsou na jedné úrovni. Pokud se spolu utkají český a finský klub, jedno utkání vyhrají Češi a druhé Fini,“ myslel si 182cm vysoký útočník.
Ve své krátké epizodě v týmu Lukko odchovanec Rigy poznal, jak náročný hokej se v zemi tisíců jezer hraje. „Bylo to hodně fyzické. Dalo by se to přirovnat ke kanadskému stylu. Bylo tam hodně tvrdých střetů, bodyčeků a dohrávání. Zdálo se mi to trošku rychlejší než KHL. Tam se spíše více kombinuje. Je tam mnoho hráčů nejlepších kvalit,“ zmiňoval stále se zvyšující prestiž ruské kontinentální hokejové ligy.
Závěrem ještě dodal, kdy a s kým do jihomoravské metropole vůbec dorazil. „Žena se mnou musela jet už včera do České republiky. Mysleli jsme si, že pojedeme autem, ale v Lotyšsku bylo strašně moc sněhu, takže jsme raději zvolili letadlo. Ráno jsme koupili lístek a hned jsme letěli.“ Cesta byla asi klidná, protože na tréninku působil svěžím a hravým dojmem.
Osobní dotazník Aleksejse Širokovse
Místo narození: Riga (Lotyšsko)
Hokejové začátky v klubu: Dinamo Riga
První trenér: Sergej Ivčenko
Přezdívka v kabině: ve Finsku to bylo Šir
Oblíbené číslo dresu: 17
Oblíbený nápoj: Voda
Oblíbené jídlo: Stejky
Největší konkurent (tým): nemá
Oblíbené stadiony: Arena Riga, Platinum Arena Zolotoj
Nejlepší hokejový zážitek: Olympijské hry 2010 (Aleksejs odehrál 4 utkání)
Oblíbená hudba: M. Krug, G. Leps
Koníčky: rybaření, lyžování, vodní lyžování, všechny letní vodní sporty
Svobodný X ženatý: ženatý
Děti: nemá