Kdy se zrodila myšlenka, že by Kometa chtěla nový hokejový stadión za Lužánkami?
Libor Zábranský (majitel HC Kometa Brno): Vstupoval jsem do Komety jako minoritní akcionář v říjnu roku 2004. Ale téma Lužánek zde bylo již historicky. Není to žádný výmysl z naší dílny. Kdysi jsme s panem primátorem Onderkou byli ve shodě v jedné věci. Že se nejprve sportovní kluby v Brně musí stabilizovat, tím mám na mysli kterýkoliv klub, a poté pro ně čistě hypoteticky město může stavět v uvozovkách vzdušné zámky nebo hrady. Za jedenáct let je Kometa v takové pozici, že by se tomu podle nás mohla sama aktivně věnovat. Myslím, že čas nastal. Důležitý pro nás byl v tomto směru vstup pana Davida Rusňáka jako významného partnera klubu a samozřejmě společnosti A PLUS, protože bez špičkových hráčů nemůžete nic vyhrát a zde to platí doslova. Dle mého kolem sebe dnes Kometa tyto hráče má, takže se tomu můžeme věnovat. Nikdy jsme aktivně nevystupovali, ať už zde byly úvahy o stavě stadiónu na Campusu nebo na Veletrzích. Například i ODS měla kdysi určitou studii za Lužánkami a věděli jsme, že je to spíše politické téma. Chtěli jsme být trošku stranou. Nyní je na čase, aby byla Kometa tahounem. A opakuji, že bez výrazných spoluhráčů nemůže nic dokázat.
Jak jste naznačil, přijde vám jako přirozené vztyčit nový stadión za Lužánkami?
Libor Zábranský: Mně to přijde pro fotbal, hokej, Brňany a celou jižní Moravu nejpřirozenější.
Kdy jste vymysleli, že do toho půjdete spolu? Respektive Kometa a DRFG / Libor Zábranský a David Rusňák.
David Rusňák (majoritní akcionář DRFG a.s.): Ne že bychom si to nějak vymysleli. Spíše to přirozeně vyplynulo z chodu věcí. Všechno mělo určitý vývoj. Nejprve jsme se stali partnerem Komety, poté jsme se několikrát scházeli. Následně se objevilo téma nového stadiónu. Existovala určitá studie, která říkala, kde by nový stadión měl stát, jak by měl vypadat. Já jsem v této věci logicky nabídl pomoc firem ze skupiny DRFG. Jsme partnerem Komety, takže bychom se rádi zapojili a zapojíme. V prvé řadě jsem přivedl spolupracovníky ze společnosti A PLUS, kteří na to měli jiný pohled, než co bylo do té doby na papíře. I díky zkušenostem, které nasbírali při stavbách i sportovního typu. Vnesli do toho nové světlo, myšlenky. Postupně se to pospojovalo. Vzhledem k povaze, že se naše společnost zabývá penězi a finančními službami, do toho vstoupili lidé od nás. Analytici, ekonomové, atd. Začalo to získávat reálný rozměr. Pan Zábranský to řekl velice správně. Můžete mít myšlenky sebevznešenější, ale když nemáte tým dobrých spoluhráčů kolem sebe, věci se posouvají dopředu jen velmi pomalu a ztěžka. Tady se potkali správní lidé a nabralo to jinou rychlost, než to do této doby mělo.
Karel Tuza (architekt, jeden ze zakladatelů společnosti A PLUS): Klíčová věc, co říkali kolegové, je také společensko-ekonomicko-sociologická situace v městě Brně. Ta věc, zjednodušeně řečeno, uzrála. Můžete mít všechny teoretické předpoklady, jakmile ale věc není zralá k činu, neuspěje. Druhá věc je, jak říkali pánové Zábranský i Rusňák, omlouvám se za tento výraz, že se musí objevit muži, kteří si řeknou, že nejsou žádné cíle dostatečně velké, abychom je nepřekonali. Situace v Brně jednoznačně nastala. Ať už je to působením Komety a nemyslím jen extraligového týmu, ale obecně působením Komety na společenském prostoru. Ať už je to působením lidí, kteří naprosto přesně vědí, jak věci dělat bez ztráty, a to nemluvím jen o penězích. Prostě, když se to sejde, je na čase říct, teď…
David Rusňák: Nebo nikdy.
Karel Tuza: A nebo nikdy, přesně tak. To je podstatné.
Patrik Tuza (ředitel A PLUS): Věcně se k tomu přidala ještě jedna okolnost. To je aktivita města Brna. Musím zmínit studii sportovního areálu Ponava, technické a dopravní infrastruktury, kterou pro město Brno vypracoval B KOM (Brněnské komunikace, pozn. red.). Studie je velmi podrobná. B KOM ji nyní dokonce aktualizuje na nový stav. Po dlouhých letech dohadů, zda je umístění několika významných brněnských sportovišť v tradiční lokalitě snesitelné z hlediska dopravní zátěže, prokazuje tato studie celkem jasně, že je. Konečně toto je přesně role města, jako správce veřejného prostoru, která tu chyběla nebo měla být přítomnější. No a potom stačí nechat na jednotlivých investorech doplnit prostor správným obsahem. To může být fotbal a rozhodně to bude hokej.
Jak to vypadá s financováním projektu. Jak je vymyšleno? Právě kvůli financím se v Brně na mnoho projektů dlouho čekalo, nebo nakonec nebyly vůbec realizovány.
Karel Tuza: Ta otázka je bazální (úsměv). To je klíč.
Libor Zábranský: Je to klíč, o kterém bych pro tuto chvíli nechtěl mluvit. Vy jste řekl projekt, ale od studie k projektu může být ještě hodně dlouhá doba. Nebo také nemusí. A tady budou klíčová jednání s městem Brnem jako s majitelem pozemků, jak říkal Patrik. Můžeme mít přání, můžeme mít studii, ale pokud nebudeme mít projekt a jasný směr, nemůžeme mluvit o financování.
David Rusňák: Je rozumné říct, že se budeme snažit stadion postavit z kombinovaného financování tak, abychom významně nezatížili státní a městský rozpočet. Není to tak, že bychom měli plány a projekt a nepřemýšleli nad tím. Víme, že Kometa Group splečně s DRFG jsou schopny zajistit financování projektu. O podrobnostech si můžeme říct něco zase příště. Aby to nebylo nějak špatně pochopeno. Je stadión jako takový a spousta okolního prostoru: chodníků, silnic, parkovišť, kde bychom rádi viděli aktivní město. Zcela přirozeně k blízkosti fotbalového stadionu by tyto věci měly být využity pro obě aktivity. Takto je to perfektní. Chceme využít ne úplně tradičních forem financování v České republice. Spíše něco, co je na západ od nás poměrně běžné. Nebude to jen tak, že by někdo přišel s kufrem, ve kterém bude například miliarda a řekne: „Tak a teď stavějte.“ Bude to mnohem kreativnější.
U Hokejových her, které chystáte na zimu, byly zveřejněny informace, že se fanoušci zaplacením vstupného budou moci na projektu podílet. Jak moc velká podpora fanoušků do budoucna by mohla být?
Libor Zábranský: Už samotnou koupí vstupenky, účastí na Hokejových hrách Brno 2016 je to jasný signál, znamení, že fanoušci chtějí jít za Lužánky. Také bychom chtěli vytvořit nezávaznou registraci o permanentky na nový stadión. Chceme dát lidem možnost a prostor, aniž by to něco stálo, kromě vyplnění formuláře, aby dali najevo, jaký je o stadión zájem a jaká kapacita by měla být.
Karel Tuza: O halu i Kometu je velký zájem. Lidé mají povědomí, že se studie víceméně dokončuje. Pán Zábranský má dlouhodobou myšlenku, a nám se líbí, prostřednictvím registrace zjistit, jak moc to Brno s Kometou a stadiónem myslí vážně. Dá nám to vnitřní jistotu, že to není blbost.
Stadión je určitým způsobem narýsován, nakreslen, můžete popsat nějaké detaily? Jaká bude kapacita? Stačí hrubé obrysy. Prostě na co by se měl fanoušek těšit.
Petr Uhlíř (architekt, jeden ze zakladatelů společnosti A PLUS): Rád bych zmínil, že by se mělo jednat o nejmodernější stadión, o jakém se u nás dá jednat. Také je důležité spojení přes park v Lužánkách, které navrhujeme.
Patrik Tuza: Můžeme trošku pootevřít vrátka. Skutečně máme z technického hlediska ještě stále volnost ohledně finální kapacity haly. Naopak by bylo neprofesionální říct, že nevíme, jak velké by to mělo být. Konstrukce haly je taková, že umožňuje v určitém momentě, než se začne kreslit územní řízení, velká projektová dokumentace, říct, jestli budeme projektovat hlavní nadzemní část hlediště jako jeden prostor tribun nahoře ukončen skyboxy, nebo jestli budeme projektovat i horní prostor, prstenec nad skyboxy. V této variantě by byla kapacita 12330 diváků.
Karel Tuza: Led a vše kolem je na místě starých Lužánek. Je naprosto jednoznačné, že pracujeme s géniem loci (duchem místa, pozn. red.). Jděte se nyní podívat na stavbu mobilních tribun pro Hokejové hry a úplně to na vás dýchne. To je jasné. Jestliže využijeme symbiózy, překážky pro stavbu sportovních zařízení mohou být jen v tom, že není příslušná barva v územním plánu. A ta správná za Lužánkami je. Máme genius loci, tradici, soulad územního plánu a příznivou společensko-ekonomickou situaci, která je nakloněna nové stavbě. Máme významné sousedy (fotbal a plavecký stadion), kterým nesmíme zavazet. Naopak z celého areálu se všechny projekty musí snažit udělat centrum, které nebude jen sloučením dvou funkcí, součtem, ale z matematického hlediska integrací. Tedy dostane se to na novou úroveň. Aby nastala symbióza. Fanouškovská, místem, atraktivitou, a tak dále. Víme, že stadión má být za Lužánkami, víme, že musí být elegantní, odpovídající začátku třetího tisíciletí, ale hlavně, že musí sloužit tomu podstatnému, hokeji. Slávě Komety. Další problematika tohoto území je příjezd. Nebudu se dostávat do podrobností, ale jak pan Hrůša, tak my (A PLUS, pozn. red.) umíme prostřednictvím dopravního řešení potřebnou kapacitu parkovacích míst do lokality dostat.
Hala je vyprojektovaná, co se týče zasituování, co se týče příjezdu a příchodů. To můžete vidět na úvodní fotce. Fotka hovoří o tom, jakým způsobem se to vnoří do městského urbanistického organizmu. Do jeho struktury. Je otázka architektonická, provozně dispoziční, jakým způsobem se věci uspořádají. Podzemí pavilonu, z toho musíme těžit, protože dostáváme led na přibližně stejnou úroveň, jak byl na původním stadiónu. Tím využijeme terénní konfigurace rozdílu. Aby led mohl být, kde byl, aby hala nebyla příliš vysoká. Je promyšleno, jakým způsobem se bude hala plnit a následně vyprazdňovat. Každé patro má svoji křižovatku. Je otázkou, co uděláme se základní plošinou. Bylo by vhodné říct, že jsme jako A PLUS autoři prvních skic na dnešní O2 Arénu, tehdy Sazka Arenu. Říkám to proto, že o těchto věcech přemýšlíme více než deset let. Myslím, že ve spojení se zkušenostmi Komety a lidí, kteří se kolem toho motají, vyplynula základní idea stadionu, že musíme umět o přestávce lidi pustit ven. Většina hal v České republice je taková, že projdete turniketem, jste v hale, ale poté nemůžete o přestávce ven. Jenže v DRFG Areně jsme jako fanoušci zvyklí na jiné řešení. A co z toho plyne? Vyplynulo z toho, že uděláme zabezpečenou fanzónu nebo plošinu, ze které budou moct lidé chodit dovnitř. Může být fyzicky uzavřená, nebo se otevře. Z ní prostě lidé přijdou, jdou deset nebo patnáct řad dolů nebo nahoru a jsou na svém místě. Je dostatek místa pro skyboxy, je dostatek místa pro gastroprovoz, dostatečnou a rozvoje schopnou zónu šaten, posiloven, zázemí Komety. A právě u skyboxů se může stavba buď zarazit, nebo dále pokračovat prstencem. Na spodní části stadiónu se nic nemění.
Patrik Tuza: Je důležitý důraz na racionalitu ze všech stran.
Petr Uhlíř: Zeleň z lužáneckého parku přejde do kulturní oblasti kolem stadiónu. Nebude to jen, že vyjdete na betonové ploše. Lužánecký park bude takto jakoby pokračovat dále. Půjde projít alejí až k plaveckému stadiónu. To se bavíme o lávce, kterou vidíte v obrázku. Také víme, že je hrozně důležité masu lidí po utkání rozprostřít. A právě zde, do Lužánek, by to ventilování bylo velice dobré.
Karel Tuza: Náš návrh je takový, že to bude klasická aréna. Další zajímavá věc je, že počítáme stoprocentně s využitím génia loci. Víme, že část fanoušků nechce u hokeje sedět. I proto vytváříme v místě bývalé tribuny D velký sektor na stání. Takto jsme se zamýšleli nad poměry, na které byli lidé zvyklí. Kontinuita je tedy i zde. Zesílil bych možnost biokoridoru. Pokud se budeme dívat na rekreační plochy plaveckého stadionu, na druhé straně tréninkové haly hokejové a další budoucí budovy, je důležité zachování urbanistické osy z ulice Rybníček k fotbalovému stadiónu. U nás (hokejový stadión, pozn. red.) by byl jeden z hlavních vstupů právě z této tepny, jakoby naproti hotelu Boby. Začlenění do městského organizmu je velice důležité.
Jak je celý projekt vymyšlen časově? S městem intenzivně jednáte. Kdy fanoušci začnou chodit na Kometu na nový stadión?
Libor Zábranský: Já bych si nechal něco na příště. Bez nejdůležitějšího kroku, bez jasné dohody s městem, se nemůžeme posunout dále. Ale věřím tomu, že dohoda vznikne a bude to ve velmi krátkém čase. Jak je to reálné v profesní linii, už poté musí říct odborníci. Ani jeden z nás nechce mluvit, co bude v například v roce 2022. To už v našich pozicích nemusíme být. Je snaha, aby se věci posouvaly co nejrychleji dopředu. S panem primátorem Petrem Vokřálem jsme v kontaktu hodně často. Nejen na téma stadiónu, ale na celou Kometu. Nemůžu mluvit za něj, ale v Kometě jednání vnímáme velmi pozitivně a vstřícně.
Co by pro Kometu takovýto stadión znamenal? V čem by byl přínosem?
Libor Zábranský: Nebyl by to jen přínos ze strany navýšení kapacity, ale obrovský posun ohledně brněnského sportu kupředu. Určitě si pamatujete, že nynější DRFG Arena, tenkrát hala Rondo, byla zrekonstruována na popud Jirky Hamzy pro mistrovství světa v basketbalu. Je potřeba uvažovat racionálně. Nebyla zrekonstruována strojovna, ale vše, co se dělalo, bylo ve prospěch MS v basketu. Tato hala může být předurčena pro veškeré míčové sporty nebo florbal. Je to špičková adresa, na kterou jsou fanoušci naučení chodit. Obrovsky by se zvedl potenciál basketbalu, muži, ženy, volejbalu, florbalu, aby mohl marketingově pracovat s fanoušky, obchodními partnery. V některých tělocvičnách, kde nyní hrají, možností pracovat s fanoušky, dětmi, vychovávat nové fanoušky, moc není. Mají s tím problém. Posun Komety domů do Lužánek by nedal šanci pracovat s fanoušky jen nám, ale i brněnskému míčovému sportu. Také by provozní náklady DRFG Areny klesly výrazně dolů, protože by se nemuselo nadále chladit a rekonstruovat strojovna.
Petr Uhlíř: Hrozně se mi líbí, co říká pan Zábranský. Práce s mládeží je strašně důležitá. Nejen z pohledu sportu, ale všeobecně. Jak není vrcholový sport, byť ho někdo pokládá za čiré zlo a tvrdí, že by lidé měli věnovat prostředky na sportování mládeže, neuvědomuje si zásadní věc. Pokud nebude vrcholový sport, nebude pro děti vzor. A když nebude vzor, nebude nic.
Libor Zábranský: K tomuto tématu máme hezká čísla. Když jsme v roce 2009 začali hrát extraligu, narostla poptávka po přípravce dětí. A to obecně, nejen na Kometě, ale také na Warrioru a v Technice. Dnes hraje hokej dvakrát tolik dětí, než když Kometa hrála první ligu, a to je hmatatelné.
Dal by se nový stadión využít i pro jiné akce než pro hokej? Například kulturní?
Karel Tuza: Není to primárním účelem, ale lze je pořádat. Je to jen otázka možností stavby pódia na ploše. Bude-li tam prostor u budoucího provozovatele, neměl by to být problém. Základem je mít plochu na to schovávat palety, kterými se pokrývá ledová plocha.
David Rusňák: Musíme říct, že když se plánuje sportovní stavba, nemůžeme počítat s tím, že by se v ní měl každý týden konat například koncert. V Brně to není reálné. I s ohledem na to, kolik akcí se zde děje.
Libor Zábranský: Tento měsíc je v DRFG Areně hodně akcí a máme s tím logistické problémy. Nejen mužům, ale i dětem musíme kupovat ledy jinde. Pro nás jakákoliv dvoudenní nebo třídenní akce znamená, že se všechny od čtvrté třídy, přes juniorku a muže musíme přesunout jinam. A to je jedna z věcí, kterou si slibujeme, že bychom omezili.
Karel Tuza: Z hlediska řadového fandy je to nyní hrozné. V podstatě měsíc nejsme doma na hokeji. Ani pro hráče to není lehké.
Na kolik peněz by měla výstavba nového stadiónu přijít?
Patrik Tuza: Částka v tuto chvíli není známá, a také bylo řečeno, že půjde hlavně o racionalitu. Záměr musí být zarámován ze všech stran. Kapacitou, technicky, infrastrukturou, marketingem, obchodem. Naším příkladem rozhodně není O2 aréna. O racionálním přístupu už jsem mluvil. Podívali jsme se i do zahraničí, kde si například Redhawks Malmö (celek hrající nejvyšší švédskou hokejovou soutěž, pozn. red.) před pár lety vybudovali stadión, který už mají dnes zaplacený. A to přesně je naší inspirací.
Kdy se projekt posune dál?
Karel Tuza: Jak již bylo řečeno. Pokud bude dohoda s městem ohledně přístupu k pozemkům, nic nebrání to spustit hned.
Slibujete si od hokejových her, že více rozdmýchá nadšení fanoušků pro Lužánky?
Libor Zábranský: Utkání pod otevřeným nebem jsme dlouho řešili a nakonec nám vyplynula jako nejsmysluplnější možnost uspořádat je za Lužánkami. I když to vypadalo hodně složitě. Kroky dopředu jsou jasné, transparentní. Už odehráním dvou profesionálních zápasů za Lužánkami se dostáváme dále. Pokud Kometa a město Brno půjdou společně, mohou se brzy posunout.