Marek Čiliak fandil na mistrovství Slovensku i Česku, kterému přál medaili

Nelenil ani během posezónní dovolené: „S klukama jsme si byli zahrát tenis, zaběhali si, zašli do posilovny. Nebylo to úplně naplno, ale jeli jsme postupně, abychom se do toho dostali. Teď máme za sebou první týden a zatím cítím tělo, bolí mě svaly, nohy, ale je to v mezích. V pátek jsme měli speciální trénink na squashi na oživení, kde zapojujeme různé svaly, trénujeme výbušnost a reflexy. Člověk se tím baví a ani si neuvědomí, že má tep 180, čemuž jsme se sami divili. Během týdne máme oproti obráncům a útočníkům odlišné tréninky, které nás baví. I ve středu, kdy se chodí na basketbal, jsme s klukama při rozcvičce, úvodním driblingu a poté míříme do tělocvičny na gymnastiku,“ rozebírá Čiliak.

O zábavu má Marek Čiliak nyní postaráno - letní příprava je v plném proudu. Takto cvičil ve středu v hale Moravské Slavie na Morendě.

V neděli večer bylo finálovým zápasem mezi Kanadou a Ruskem zakončeno české mistrovství světa. Jak blízko na něj Marek Čiliak měl? „Nejel jsem, protože jsem se tak domluvil s trenérem. Na zápasy jsem se samozřejmě díval, ale nevyšlo nám to. Určitě i Češi si přáli více, ale přeci jen neskončili devátí jako Slovensko. Fandil jsem oběma týmům, Čechům jsem přál v závěru medaili.“

Na šampionátu nesledoval zápasy jen okem fanouška, kterého zajímá týmový úspěch, svůj pohled upíral bedlivě hlavně na výkony brankářů: „Nejvíce se mi líbili Fin Pekka Rinne a Rus Bobrovskij. Hlavně proto, že mají styl, který máme i my. Kanaďan a Američan byli velcí a chytali vše na brankové čáře. Nemuseli si vyjíždět,“ přidává Marek své poznatky.

Co se týče českého týmu, před šampionátem se hodně diskutovalo, jaký gólman by měl chytat. I zde měl bronzový komeťák jasno: „Já bych nechal chytat Francouze (úsměv). Byl rozehraný z finále. Ale trenéři měli svůj systém a já můžu jen povědět názor. Nakonec chytal Pavelec výborně a nedá se mu nic vyčítat,“ chválil muž, který sledoval zápasy z pohodlí domova.