Musím být pořád připravený, ví po delší odmlce chytající Jiří Trvaj

Málokdy zažívá gólman takové chvíle jako Jiří Trvaj. Ten totiž nastoupil po dlouhé době jako jednička v bráně a mohl tak navázat na dva zápasy, kdy vychytal čisté konto.

Nepřekonaný zůstal brněnský strážce i včera proti Kladnu. Zápas se mu tak hodnotil příjemně. „Nastoupil jsem po dlouhé době. Byl to velmi dobře odehraný zápas, nedělali jsme žádné velké chyby, podařilo se nám dát uklidňující gól, potom ještě jeden navrch. Dlouho jsme to takhle drželi, Kladno jsme nepouštěli do nějakého velkého tlaku. Zápas jsme dle mého odehráli celý dobře.“ K rozdělení pozic brankářů v Kometě se vyjádřil následně. „Beru to tak, jak to je. Dostal jsem včera šanci, snažil jsem se nedostat branku, povedlo se to. Nic víc k tomu nemůžu říct.“

Jiří Trvaj

Jeden zápas s odchytanou nulou je určitě chvály hodná věc, ale vychytat čisté konto ve třech utkáních za sebou to už je něco. Myslí neprůstřelný gólman na rekord extraligy? „Takhle na to nemyslím. Jelikož jsem chytal po dlouhé době a v posledním utkání jsem nedostal gól, tak jsem to použil jako takovou motivaci. Snažil jsem si dát do hlavy myšlenku, jakoby ty zápasy s odchytanou nulou byly včera. Určitě mi to pomohlo, že jsem předtím gól nedostal. Snažil jsem se na zápas dobře připravit a stejné to bude, i pokud nastoupím v dalším zápase, každé utkání se hraje od nuly.“

Kdy se vlastně dozvěděl, že nastoupí do zápasu s Kladnem jako jednička? „V sobotu jsem se to dozvěděl na tréninku.“ Příprava se však od toho zda bude chytat, nebo bude krýt záda svému kolegovi, neliší. „Je to stejné, možná si dám dvě nebo jednu střelbu po tréninku navíc. Jinak se to neliší, musím být připravený pořád,“ prozradil, že musí být stále ve střehu.

Dlouhá série bez inkasované branky může navozovat pocit, že brankář je v podstatě neprůstřelný. „To by bylo velice ošidné, si tohle myslet, ale dá se to určitě použít, dát si to do hlavy. Může to zvednout sebevědomí, když brankář dlouho nedostane gól, je klidnější. Určitě je sebevědomí větší než normálně.“ Pamatuje si vůbec Jiří, kdy naposled inkasoval? cTo si pamatuji, to bylo s Karlovými Vary. Nuly se pamatují dobře a debakly taky, uvedl s úsměvem a ještě dodal: vBylo to někdy před koncem, to si nelze nepamatovat.“

Mysleli včera spoluhráči na to, aby na konci utkání brankáři pomohli, aby si nepokazil čisté konto? „Na konci na to kluci určitě myslí, že nechtějí dostat branku. Ale zápasy se takhle musí hrát, od začátku musí myslet, že gól nechtějí dostat a nějaký dát. Když gól inkasují, tak se muže něco zvrtnout, třeba minulý zápas. Platí to proti každému soupeři, i proti Kladnu. Je dobře, že jsme gól neinkasovali a Kladno se nedostalo do zápasu, a že kluci utkání dohráli bez nějakého problému,“ konstatoval šestatřicetiletý brankář. A udělal by včera v bráně něco jinak, kdyby mohl? „Vždy se něco najde, nějaký moment, kdy jsem to mohl vyřešit jinak.“ Po zápase však tyto momenty nijak nerozebírá. „Ne to ne, to už je dávno pryč, takových situací je milión. V dalším zápase zase bude jiná, brankář se vždy musí rozhodnout v tu danou vteřinu, nebo ještě méně. Snažit se, aby to vyřešil dobře“

Jiří Trvaj si letos užívá pořádných extrémů. Nejprve inkasoval sedm branek od Karlových Varů, po krátké pauze vychytal dvě nuly a poté delší dobu čekal na další šanci, aby opět nedostal gól. Zažil tedy oba póly brankářského života.„Já nad tím takhle nepřemýšlím. Samozřejmě takovou sezónu jsem ještě nezažil. Všechno je jednou poprvé a život je plný překvapení, uvidíme, co bude dál.“ Fanoušci několikrát během utkání zaslouženě vyvolávali brankářovo jméno. „Je to příjemný pocit, je to lepší než kdyby na vás pískali (smích). Je to příjemné a jsem rád.“ Vše však může být pomíjivé a zkušený gólman to moc dobře ví. „Přesně tak, já si to užívám, dnes jsme vyhráli, je to dobrý pocit.“ Žádné taneční číslo jako jeho brankářský kolega Sasu Hovi nechystá. „Já nejsem tanečník,“ zakončil s úsměvem rozhovor.

Foto: Ivo Dostál