Jaroslava Modrého zaregistrovali diváci v hale Rondo především při jeho vyloučení do konce zápasu. Toho se dočkal za konflikt s domácím útočníkem Jaroslavem Svobodou. „Stalo se to tak, že se dva hráči začali postrkávat a náš upadl. Svoboda se na něj rozjížděl, tak jsem do toho vstoupil, aby neudělal něco mému spoluhráči. Je to součást hokeje, jeden za druhého musíme zastupovat. Když se to stane mně, že někde upadnu, tak musí přijet některý ze spoluhráčů a pomoct mi. To k hokeji patří, pomáhat si navzájem,“ vysvětluje Modrý, který byl tázán, zda si pamatuje, kdy naposledy se popral.
„To si nepamatuji, asi je to už nějakou chvíli, co jsem se popral. Ale teď na to praní ani moc nedošlo. Jak říkám ale, než aby dostal můj spoluhráč přes pusu, tak mu přijedu na pomoc. Je to moje práce, musím podat co nejlepší výkon pro svůj tým,“ uzavírá plzeňský obránce.
Z domácích obránců se k úternímu klání vyjádřil Radim Bičánek. „Myslím si, že do konce druhé třetiny jsme drželi krok. Bylo to sice o dva góly, ale stáhli jsme to na rozdíl jediné branky. Ve třetí třetině jsme ale začali bezhlavě útočit a propadli jsme vzadu. Toho soupeř využil a zápas si už pohlídal. Snažili jsme se skóre ještě zvrátit, Jarda Svoboda tam pro to výborně něco udělal, porval se a to k tomu patří. Snažili jsme se to prostě nějak strhnout na naši stranu. Povedlo se nám dát kontaktní gól, ale ve třetí části hry jsme prostě odpadli,“ lituje bek.
„Nevyužili jsme bohužel tu aktivitu, ale začátek jsme měli dobrý. Pak jsme však odešli psychicky a soupeř nás přehrával. Byli jsme z toho mrzutí a to se nesmí stávat. Musíme hrát ze zajištěné obrany, protože vstřelit gól můžeme i v poslední vteřině,“ je si vědom Bičánek.
Kometa v poslední době zlepšila obrannou hru, zato tápe v útoku. Jak z toho ven, neví ani Radim Bičánek: „Snažíme se hrát z obrany, Plzeň má navíc útok se šikovnými hráči, takže jsme se opravdu snažili hrát dobře zezadu. Ve třetí třetině se ale soupeř dostal do brejků a do šancí tři na dva nebo tři na jednoho, což by se nám nemělo stávat.“
Častým tématem rozhovorů jsou také nelepšící se brněnské přesilovky. Jak je vidí obránce z modré čáry? „My beci jsme zodpovědni za to, abychom dostali puk jakkoliv před bránu. Buď tvrdou střelou nebo jen švihem. Útočníci pak cloní a doráží. To se nám ale nedaří. Často trefujeme při střelbě jen chrániče a puky se pak odráží do středního pásma. A čím častěji se tohle stává, tím méně si pak člověk věří a snaží se to vystřelit spíše do rohu. Pak ta přesilovka vypadá tak, jak vypadá. Musíme to zjednodušit a hlavně zrychlit. Přesilovky opravdu trénujeme, teď jsme měli dvě odpoledne dokonce tréninky zaměřené jen na přesilovky. Všechno to ale musíme přenést do zápasu,“ burcuje.
Stejně jako Radek Procházka, i Radim Bičánek stále vidí naději na vyhnutí se barážovým bojům: „Musíme se soustředit na sebe, nedívat se na týmy před námi. Musíme vyhrávat doma a občas přivézt nějaký ten bod z venku. Teď se opravdu nemůžeme dívat na to, jak hraje Kladno. My musíme vyhrávat.“