V rodinách hokejistů jsou podle něj Vánoce hodně specifické, protože není příliš času. „Přesto se těším. Všichni berou Vánoce jako svátek klidu. Ale já jsem byl už od čtyřiadvaceti let v cizině, dlouho jsem pak létal do Finska. Od té doby, co jsem se vrátil do Sparty jsem byl několikrát na Spengler cupu, pak se zase zavedly zápasy, že se hraje extraliga 26., 28. a 30. prosince. Takže si užívám alespoň den volna, co máme. Ale ta atmosféra prostě jde cítit, lidi mají pohodu, návštěvnosti se zvedají. Takže už to prostě k hokeji patří,“ říká Petr Ton.
Pokud byste čekali nějakou speciální oslavu, v rodině jedenačtyřicetiletého hokejisty se drží tradic, i když přiznal, že už kvůli časovému presu zkoušeli různé varianty. Jak tedy Vánoce u Tonů probíhají? „Myslím, že běžně jako všude jinde. Díky tomu, že jsem musel cestovat, jsme stromeček kolikrát strojili dříve, protože jsem odlétal. Jeden čas, když byli děti ještě menší, jsme zkoušeli Vánoce po vzoru americkém. Jen s tím rozdílem, že dárky nebyly 25. ráno, ale 24. ráno, aby si to děti užily. Teď už jsou větší, takže máme klasickou štědrovečerní večeři. Mám rád smažené vinné klobásy, řízek a ne kapra, ale rybu ano. Pokaždé máme něco jiného. Vloni byl sumec a žralok a bylo to vynikající. Jde ale hlavně o pohodu a užívání pohádek u televize,“ usmívá se.