Tým Moravy povede sedminásobný brněnský mistr republiky a historicky nejproduktivnější hráč Komety Josef Černý. Na hvězdný výběr z Čech bude dohlížet bývalý kanonýr Jan Havel.
Utkání se bude hrát na 3 x 15 minut, za každý faul bude následovat trestné střílení. Naposledy se hokejové legendy v podobné akci v Brně představily před více než šestnácti lety v rámci exhibičního utkání v rámci oslav padesátin Richarda Fardy. Výtěžek pátečního utkání legend bude věnován na podporu brněnské hokejové mládeže a Nadaci Milana Nového.
Tým Moravy bude složen z bývalých hráčů Komety Brno, Dukly Jihlava a Vítkovic. Hlavními osobnostmi v něm budou Chalupa, Ščerban, Farda, Hrstka, Hubáček, Kysela, Válek, Meluzín a Zubíček. Kromě hokejového kanonýra Nového se v týmu Čech představí obránci Látal, Gudas, Kučera, Řezníček a útočníci Ťoupal, Kampf, Tlačil, Kameš a Hrabě.
Ceny vstupenek na utkání legend | ||
stání | 80,- Kč | |
sezení | 150,- Kč | |
Předprodej na hlavní pokladně KAJOT ARENY | ||
středa | 14:00 - 18:00 hod | |
čtvrtek | 14:00 - 18:00 hod | |
pátek (den utkání) | 14:00 hod - začátek utkání |
Milan Nový vzpomíná na dobu, kdy se v Brně proháněl jako protivník
Hlavním iniciátorem pátečního utkání Legend je proslulý kladenský útočník Milan Nový. Se 474 ligovými brankami je nejlepším střelcem v československé i české historii hokeje. Na ledě byl také ve chvíli, kdy Československo vybojovalo stříbro na olympijských hrách v Innsbrucku (1976) nebo u dalších sedmi medailí z mistrovství světa. Na Kladně získal pět ligových titulů (šestý v Jihlavě) a v jeho poslední sezóně hrál v útoku s tehdy sedmnáctiletým Jaromírem Jágrem.
Co diváci na ledě kromě legend uvidí?
Hlavně dobrý hokej, protože tam budou hokejisté, kteří umí. Spousta z nich navíc pojede na prezidentský turnaj do Běloruska, takže o kvalitu bych se nebál. Se starými českými pány máme každý měsíc jeden zápas. Kluci samozřejmě chodí i na tréninky. Není to tak, že bychom přijeli a byli dlouho bez ledu. Jsme hrozně rádi, že si můžeme v KAJOT ARENĚ zahrát. Je to krásný stadion a Brno je navíc hokejové město.
Zmínil jste, že nezapomínáte ani na trénink. Přesto však v Brně určitě narazíte na někoho, koho jste léta neviděl. Těšíte se na někoho?
Hlavně na brněnské kluky. Ty vidím málo, protože jsme je doteď v žádných českých legendách neměli. Dlouho dobu se znám s Ríšou Fardou, párkrát jsem hrál i s Petrem Hubáčkem. Pak jsou tam kluci jako Pavel Zubíček, kterého jsem viděl vždycky jen hrát extraligu. Další hráči, které také často nevidím, jsou z Ostravy. Naopak hodně se vídáme s kluky z Jihlavy. S Bédou Ščerbanem, Milanem Chalupou a Oldou Válkem totiž často hráváme. Vždycky je to hezké setkání, protože máme každý jinou práci. Ne všichni jsme zůstali u hokeje, takže je příjemné, když si takhle zahrajeme. Většinou jsme hráli za národní mužstvo, tak se rádi vidíme.
pátek 16. prosince
17:30
KAJOT ARENA, Brno
Hrál už jste v Brně někdy na podobném utkání legend?
Hrál jsem proti Kometě hezký zápas za Duklu Jihlava. Už ani nevím, před kolika lety to bylo. Tenkrát jsme vyhráli tuším 4:3.
Vzpomenete si i na poslední brněnské profesionální utkání?
To už je dávno, asi ne (usmívá se). Vzpomenu si jen na poslední utkání proti Plzni, kdy jsem dal na Kladně vítěznou branku. Měl jsem krásnou kariéru. Když jsem v sedmnácti letech začínal, hned v prvním utkání proti Košicím jsem se trefil. Stejně tak za národní mužstvo a Washington Capitals. No a nakonec přišel ten gól proti Plzni (směje se). I na Kometě jsem jich pár dal. Jenže když jsme tam jezdívali hrát, měla skvělé mužstvo. Moc jsme tam nevyhrávali. Brno bylo lepší. Už to sice nebyla ta zlatá éra Komety, ale pořád byla výš než Kladno, se kterým jsme tam jezdívali zhruba na šestém sedmém místě.
Chcete něco vzkázat fandům, kteří se na utkání chystají?
Všichni bychom je chtěli pozdravit a byli bychom moc rádi, kdyby se na zápas přišli podívat. Rádi bychom tam viděli i malé kluky. Vždycky je totiž dobré, když vidí hráče, kteří hráli československou ligu, extraligu nebo v národním mužstvu. Když jsem hrál na Kladně za žáky, dorost, taky jsem se chodil koukat a říkal si, že bych byl šťastný, kdybych se jednou do prvního mužstva dostal.