Tomáši, jak jste se cítil po dlouhé době v zápasovém zapřažení? Nebylo to špatné. Mám ale velké tréninkové a zápasové manko, naštěstí ještě pár dní zbývá, takže na tom mohu zapracovat. Nejlepší pro mě jsou zápasy, více se do toho dostávám, tréninky jsou zase o něčem jiném. Hlavně že už jsem zdravotně v pořádku, co jsem viděl v kabině, tak se každý zdravý muž bude hodit.
Čím to je, že Kometa inkasuje stále tolik branek? Hrajeme hodně komplikovaně. Věřím však, že až nad námi bude viset zdvihnutý prst prvního zápasu v Chomutově, každý k tomu přistoupí ještě zodpovědněji a budeme hrát opět jednoduše jako na konci loňské sezóny. Je také potřeba, aby se ustálily obrané dvojice a vlastně celá sestava, pak to bude lepší a lepší.
Jak jste se připravoval po operaci kolene na další sezónu? Potřeboval jsem individuální tréninky, chodil jsem sám na led, vedení a ledaři mi v tomhle vyšli hodně vstříc. S kondiční trenérkou Hankou Bubníkovou jsme se zabývali rehabilitací a posilování kolene, když jsem přišel do kabiny, kluci se mi smáli, že jsem tam neměl žádné svaly. Teď je to naštěstí zpátky a noha je opět posílená. Zápasový rytmus je ale jiný než ten tréninkový, nejvíc mi doopravdy dávají přímo soutěžní utkání. Mužstvo se musí ustálit, když vám ale přijde na zápas pět jiných hráčů, tak to tak jednoduše nejde. Doufám, že na první zápas v Chomutově už pojedeme v kompletnější sestavě a celý kádr se ustálí.
Jak se vám líbila hra Komety během vaší nepřítomnosti? Abych řekl pravdu, moc jsem to nesledoval. Výsledky jsem sice znal, ale na stadion na zápasy jsem nechodil. Hodně jsem se v tom utápěl, zranění hráči jsou většinou na tom psychicky špatně a nemohou se dlouho dívat na své zdravé spoluhráče, kteří se prohání bez problémů po ledě.
Pomůže náladě v kabině další výhra v European Trophy, která částečně odčiňuje počáteční nezdary? My to v kabině tolik neřešíme. Zápasů v přípravě bylo tolik, že se nám to skoro už prolíná. My se musíme hlavně dobře připravit na ligu, potřebujeme mít dobrý pocit, že jsme pro to udělali dost. O výsledky zatím tolik nejde. Vítězství ale určitě potěší, je to vzpruha.
Během duelu s Plzní to na ledě několikrát hodně vřelo. Čím si na přípravu tolik netradiční agresi vysvětlujete? Přijde mi, že někteří hráči neumí tyhle zápasy hrát. Na přípravu je to zbytečné. Má se hrát hokej, na provokace zde není prostor. Dělají to ale hlavně mladší hráči, kteří se chtějí ukázat. Pak to akorát vyvrcholí tím, že ten starší si to nenechá líbit a je z toho šarvátka.