Nehrajeme, co jsme si řekli, mrzí Radima Bičánka

Vývoj zápasu se začal rýsovat již od první třetiny, kdy se hosté dvakrát prosadili a Kometu naopak do šancí moc nepouštěli. Radim Bičánek (foto) si uvědomoval, že hra v prvním dějství nevypadala tak, jak by měla. „Sparta měla lepší pohyb. Z toho to všechno vycházelo. Tímto stylem nás v první třetině přehráli. Byli u všeho dřív, vyhrávali osobní souboje,“ kroutil hlavou nad okamžiky, ve kterých Sparta Kometu nepříjemně svírala.

Přes velké hráčské zkušenosti, se Kometě zatím nedaří. Na vině by tedy možná mohl být přechod hráčů do jiného týmu, kde se všichni ještě nestihli sehrát podle svých představ. „Já bych to na nic nesváděl. My prostě musíme začít hrát tak, jak jsme si řekli. Kdybychom hráli naši hru a oni by nás přehrávali, tak bychom mohli říct, že na to nemáme. Ale my prostě nehrajeme to, co jsme si řekli a musíme to zlepšit,“ upozorňoval na špatně plněné povinnosti, díky kterým hra dostává diametrálně odlišný styl a hlavně finální výsledek.

Po třech prohraných zápasech, by každého zajímalo, co by se mělo změnit, aby se začalo vyhrávat, nebo postupnými krůčky alespoň sbírat body. „To bych taky rád věděl. Určitě by nám pomohlo, kdybychom dali první gól. To by totiž tým psychicky zvedlo. My totiž pořád dotahujeme,“ pohotově našel další smolný faktor, který týmu moc nepřidává. V tomto ohledu má Kometa smůlu hned trojnásobnou, protože ani v jednom ze svých tří odehraných zápasů na první zářez nedosáhla. Uvidíme, zda bude platit v dalším zápase, že kdo dá první gól, vyhraje.

Také domácí prostředí zdá se být pro Kometu zatím spíše zakleté. Výhoda, která by měla týmu pomáhat, ho možná paradoxně trošku svazuje. „Nevím, my všichni chceme a víme, že tady máme nejlepší fanoušky. Bohužel jsme jim zatím neudělali moc radost. Rozhodně musíme hrát doma líp. Lidi jsou prostě super. Vůbec na nás nejsou negativní, takže to tím není,“ pochválil diváckou kulisu a okamžitě vyvrátil, že by se mu doma hrálo hůře.

Ve včerejším zápase vyčnívala nade všechny především první sparťanská “hvězdná lajna“ v útočném složení Výborný, Hlinka, Ručinský. Nejednou tahle formace domácím pořádně zamotala hlavy. Čím to bylo? „To je pořád o tom pohybu,“ zdůrazňoval znova. „Když jsou na ledě, tak by bylo nejlepší, abychom hráli u nich ve třetině, protože když to roztočí u nás, tak je to potom těžké. Musíme k takovým hráčům rychleji přistupovat a hrát jim do těla,“ snažil se najít způsob, jak by bylo možné přistřihnout sparťanským hračičkám křídla.

Tady by se možná nabízelo přitvrzení. „Něco určitě. Je to o maličkostech. Ať už třeba ta hra do těla, nebo pád do střely. Na druhou stranu si musíme dávat pozor na vyloučení, protože kdybychom to chtěli řezat, tak budeme pořád sedět na trestné lavici a dostávat branky v oslabení,“ vysvětloval složitost pokrytí zmiňovaných hráčů.

Závěrem jsme ho ještě poprosili, aby nám popsal, jak to vypadá na střídačce, když se týmu zrovna příliš nedaří. „Snažíme se hecovat. Když to nejde, tak si nenadáváme. Snažíme se jeden druhému pomáhat a pokoušíme se být pozitivní. Jinak to prostě nejde,“ uzavřel svůj komentář.

Tomáš Netík se do Brna kvůli atmosféře těšil

Podobný vstup do sezony jako Kometa měla také pražská Sparta, když prohrála oba dva předchozí zápasy. Přeci jen na tom byla o trošku lépe, alespoň co se bodového zisku týče. Obě prohry totiž přišly až na nájezdy, což znamenalo zisk dvou bodů. Nabízela se tedy otázka, zda byli sparťanští hráči trošku nervózní. To ale Tomáš Netík (foto) hned popřel: „Nebyli jsme nervózní. My za sebou máme dva dobré zápasy, ale bohužel to byla vždycky remíza. Ty nájezdy už jsou potom loterie.“ Od Sparty se ale v prvních dvou kolech v Praze určitě očekával větší počet vstřelených branek. Ani tady by Tomáš neviděl problém: „Určitě máme dopředu dobrý potenciál. Třeba první lajna dneska gól nedala, ale hrála výborně. Doufám, že je to jen otázka času,“ zamyslel se nad tím, co by mohlo přijít.

Sám na tom ale zase tak špatně není, protože má na svém kontě již čtyři body za dvě branky a stejný počet asistencí. Ovšem po předchozí sezóně by od něj nikdo nic jiného snad ani nečekal. „Nevím, co bych k tomu řekl. Jsem rád, že mi to tam padá. Na druhou stranu už jsem trefil dvě čisté tyčky, takže věřím, že to tam může padat ještě víc.“ Svůj střelecký instinkt dnes neprokázal naplno, přesto se dočkal jedné vstřelené branky. Po odrazu od nohy Pavla Mojžíše totiž skončilo jeho nahození či střela v domácí brance. „Samozřejmě to byla náhoda,“ popíral myšlenku o úmyslném nastřelení hráče. „Nahrával jsem to Petru Tonovi na zadní tyč. Tady sami vidíte, co tam spadne za gól a pak při prázdné brance trefím tyč. Takže zaplať pán bůh za každý gól,“ děkoval za svůj šťastný střelecký zápis.

V první třetině Kometa chvilkami nestíhala. Také později se projevila pražská zkušenost a chladnokrevnost v zakončení. Výsledek tak byl nejspíš zasloužený. „Těžko říct. Možná ano, protože myslím, že jsme byli lepší, a tu převahu jsme u nich ve třetině měli. Nakonec to teda bylo o tři góly,“ připomněl konečný výsledek, který navíc Kometa zmírnila až v poslední minutě zápasu.

Každý hráč má jiné pocity, když jede hrát do Brna. Někomu ta atmosféra sedí a svědčí, jiným to zase moc nepřidává. Na jaké straně z těchto dvou možností se tedy nachází Tomáš Netík? „Abych řekl pravdu, tak jsem se těšil. Klobouk dolu před nimi. Je to opravdu perfektní hokejová atmosféra. Diváci byli opravdu slušní. Fandili domácím, bylo to nádherné. Dneska na ně nemůžu říct špatné slovo. Naopak jsem jim na konci zatleskal, protože tohle to je potom krásný hokej,“ stejně jako Radim Bičánek pochválil domácí obecenstvo, které povzbuzovalo svůj tým i za nepříznivého stavu.

Kometa je letos po třinácti letech opět v roli extraligového nováčka. Zda to na její hře bylo znát, si Tomáš nebyl jistý: „Tohle bych nerad hodnotil. Samozřejmě mají nějakou kvalitu mužstva. Ti nováčci to vždycky mívají těžké. Bohužel pro ně, to hrají jako loni Boleslav. Ta měla ty začátky vždycky o gól. Stejně prohrála Kometa ty první dva zápasy, takže jim to nepřidá na sebevědomí. To je potom těžké,“ snažil se vžít do hráče týmu, který prohrává utkání o jednu branku. Ale takový útlum může v dlouhé extraligové sezóně padnou nejen na nováčka.

Na závěr jsme se ptali, s jakým cílem Sparta do Brna přijela. Také se nám dostalo asi více než očekávané odpovědi: „Samozřejmě jsme jeli vyhrát. Už bylo na čase a my jsme dneska jeli pro tři body,“ potvrdil sparťanské lupičské úmysly, které nakonec Sparta splnila a odvezla si všechny body domů.