Leoši, co se vám honí hlavou bezprostředně po vyhraném finále?
Je to nádherný pocit. Vítězství, zvednout ruce nad hlavu s pohárem, neskutečný zážitek. Jsem samozřejmě unaven, ale teď se srovnávám s emocemi. Je to něco krásného. Jsem hrdý na to, že jsme to dokázali a že pro brněnské fanoušky a pro sebe jsme titul vybojovali.
Jak je těžké udržet emoce?
Těžké to vůbec není. Hřeje nás to hrozně uvnitř, jsme unavení a vyčerpaní. Teď si sedneme, dojde nám to a krásně si to užijeme. Celý život jsem hrál, abych tento pocit mohl poznat a jsem rád, že mi to tento tým umožnil, jsem na kluky opravdu pyšný.
Je to nejsilnější zážitek v kariéře?
Hokej se hraje pro tento pocit, být první, být nejlepší a je to opravdu neskutečný zážitek.
Jak vám bylo na konci základní části, kdy jste bojovali, abyste nemuseli začínat play off předkolem?
Hráli jsme o šestku, bylo to na hraně předkola a to bylo období, které nás nakoplo. Nemuseli jsme do předkola, nastartovali jsme se, výborně chytal gólman a každý hráč přispěl nějakým dílem. Ta šestka byla hrozně důležitá.
Za co byste nejvíce pochválil tým? Co byla největší devíza?
Chytli jsme se na konci sezóny, fantasticky se rozchytal Čilo (Marek Čiliak, pozn. redakce), hráli jsme jednoduchý hokej a nepolevili jsme v žádném utkání.
Co říkáte na vaši cestu finálovou sérií? Čekali jste, že Liberec přejedete takovým rozdílem?
Čekali, nečekali. My jsme si věřili a vyšlo to parádně. Vyhrát dva zápasy venku, to nás opravdu nakoplo. Nikdy jsme nepolevili, neměli jsme žádný výpadek a to bylo klíčové. Série se Spartou byla také hrozně těžká, ale tím, jak jsme je porazili tak jsme si začali hrozně moc věřit, rozjeli jsme se a nikdo nás už nezastavil.
Co se Vám honilo hlavou, když jste přebíral pohár pro mistra Tipsport extraligy?
Pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Myslel jsem na brněnské fanoušky, kteří čekali 51 let na tuto chvíli, než se podaří ta dvanácté hvězdička, dvanáctý titul. Celé Brno i my si to zasloužíme.
Jaké budou oslavy vytouženého titulu?
Budou bujaré. Bude slavit celé město a my samozřejmě také, co vydržíme. Oslavit to doma před domácím publikem je to nejkrásnější, chtěli jsme to doma ukončit a podařilo se to. Úžasný konec.
Co se dělo na ledě po předání poháru?
Bylo to trošku chaotické, všichni nám blahopřáli, bylo to hrozně příjemné. Jsme šťastní, že jsme udělali lidem radost. Bylo to spontánní a takové to asi má být.