Mohl byste na začátek přiblížit celý incident s chomutovským Svobodou? Vyplynulo to ze hry, projížděli jsme kolem sebe, Jarda seknul mě, já mu to vrátil. Nedělal bych z toho nějakou vědu.
Jaroslav je na tom fyzicky velmi dobře, to pro vás asi nebyl příliš výhodný souboj? Neměl jsem moc jiných možností, ale nebylo to až tak strašné.
Je to běžné, že se porvou bývalí spoluhráči z lajny? Zas až tak běžné to není. Ovšem je spousta hráčů, kteří vystřídají za kariéru deset různých týmů, kdyby se nesměli bít, bylo by to nemastné a neslané. Sice jsme spolu kdysi hráli, ale teď jsme soupeři, a proto to tak vzniklo.
Jak jste pak prožíval zápas na tribuně? Mohlo to být horší. Za stavu 2:0 kdyby dal Chomutov kontaktní gól, mohlo by přijít ještě nějaké vyloučení a zápas by byl otevřený. Takhle to kluci odehráli zodpovědně ze zajištěné obrany, nedělali jsme žádné zbytečné chyby a v poklidu vyhazovali puky z pásma. Dnes skvělý výkon.
Byl jste na tribuně nebo se díval někde jinde? Byl jsem na tribuně. Přijeli mi rodiče, tak jsem byl s nimi.
Co na vaše vystoupení rodiče říkali? Ani jim nevadilo, že jsem odehrál jen polovinu zápasu. Viděli moji branku, bitku, chyběla k tomu ještě asistence (smích). Nikdy jsem ale žádný rváč nebyl, jsou určitě nadšenější, když dávám branky.
Dnešní zápas jste nehráli tolik přímočaře směrem dopředu. Byl to záměr nebo to vyplynulo z urputného chomutovského bránění? Viděli jsme předchozí zápasy Chomutova ve Varech a proti Spartě, tudíž jsme věděli, že hrají podobně jako Slavia. Nechtěli jsme zbytečně ztrácet puky, protože jejich brejky jsou velmi rychlé, mají na to hodně typových hráčů.
Byl jste to právě vy, kdo prolomil smůlu v brněnské koncovce. Jednalo se o vaše oblíbené zakončení? Částečně ano, hlavně jsem nechtěl vymýšlet nic složitého. Produktivita nás trápila v posledních třech zápasech, z takového množství střel, které jsme měli, jsme měli vyprodukovat daleko více branek. Na poslední chvíli jsem si naštěstí všiml, že si gólman lehá, tudíž se tam udělala díra, kterou stačilo trefit.
Vašemu úniku předcházela skvělá přihrávka od Jozefa Kováčika. Čekal jste ji? Zrovna jsem naskakoval na led, takže mě soupeřovi obránci neviděli. Vyjel jsem zpoza nich a Jožka mě v ten moment perfektně našel.