Ohlasy k zápasu
19.09.2014
B r n o – Ve čtvrtém kole nejvyšší české soutěže se Petr Ton dočkal. Loňský nejproduktivnější hráč celé extraligy přispěl proměněným trestným střílením k výhře brněnské Komety nad nováčkem z Olomouce, když v závěru druhé třetiny pečetil skóre na konečných 4:2 pro domácí. S pěti kanadskými body za gól a čtyři přihrávky se zkušený forvard zároveň vyhoupl na první místo v kanadském bodování brněnského týmu.
Petře, máte za sebou první extraligovou trefu za Kometu, můžete si již oddychnout? Jsem rád, že jsem přispěl gólem k dnešní výhře. Nedá se ale říci, že bych na něj nějak vehementně čekal. Trefa na 4:2 mužstvo uklidnila, soupeři jsme odskočili a měli zápas pod kontrolou.
Přesto neměl jste to již trochu v hlavě? Několik minut před gólem jste dokonce trefil tyčku. Vůbec ne. I když jsem měl oproti minulým zápasům více střel. Ale to bylo dáno hlavně tím, že góly padaly od samotného začátku.
To máte pravdu. Hned při prvním střídání jste inkasovali, navíc na ledě byla vaše formace. Jak velká to byla komplikace pro vývoj celého utkání? Chtěli jsme začít zcela jinak, ne takhle špatně. První střídání a hned gól, naštěstí se to naší lajně podařilo odčinit ve druhé třetině, kdy jsme se postarali o třetí a čtvrtou branku. Kdyby to dopadlo jako ve Vítkovicích, vyčítali bychom si to.
Vy sám jste přidal čtvrtou branku, když jste proměnil trestné střílení. Věděl jste už dopředu, co uděláte? Věděl jsem, že budu střílet. Čekal jsem, že Jirka Trvaj příliš z brány nevyjede, a že budu muset najít nějakou skulinku. Když jsem ale mezi kruhy uviděl, že má ruku trochu svěšenou, bylo jasné, že budu střílet nahoru. Nic jsem nevymýšlel.
Po vašem gólu spustili fanoušci oslavný popěvek směrem k vaší osobě. Vnímal jste ho? Něco jsem zaslechl. Hlavně jsem ale nečekal, že mi za tak krátkou dobu dovedou složit nějakou písničku. Pevně věřím, že jim budu moci dělat radost čím dál tím více.
Překvapila vás hra Olomouce v něčem? Velmi. Když jsem je viděl hrát v létě, spoléhali se především na dobrou defenzivu. Tentokrát ale hráli úplně jinak. Byli přímočaří, nebezpeční, nic nevymýšleli po koutech a vše stříleli přímo na bránu. Navíc jsme jim mnohokrát nabídli až moc prostoru před naší bránou, naštěstí nás podržel Marek Čiliak.
Takže Olomouc nebyla tak snadným soustem, jak si mohli mnozí před zápasem myslet? Rozhodně ne. Je začátek soutěže, každý poráží každého, všichni jsou plní euforie, nadšení. Neexistuje proto snadný soupeř. Časem se to však změní. Od sedmého či desátého kola se u slabších týmů projeví psychická nevyrovnalost, když se nepovede několik utkání v řadě, bude to v hlavách hráčů. Teď tomu ale ještě tak není. Sílu mají všichni, a i když je to nováček, nejedná se o vůbec snadné utkání.
Již za týden přivítáte doma pražskou Spartu. Jak se na klub, kde jste strávil nemalou část své kariéry, těšíte? Bude to pro mě prestižnější v tom smyslu, že všechny lidi odtam znám. Budu ale na druhé straně, a i když to může znít jako fráze, budu se soustředit na svoji hru, abych nebyl přemotivovaný a odvedl výkon, který se ode mne očekává.
