V nové sezóně zatím patří nadějný bek Petr Kousalík k jedním z pilířů obrany. Se čtyřmi kanadskými body je i nejproduktivnějším obráncem týmu. Vypadá to tedy, že tento ročník odehraje velkou porci zápasů. Dříve často nastupoval hlavně v první lize. „Zlomová sezóna byla dva roky předtím, když se mi v juniorce podařilo udělat necelých 40 bodů a díky tomu jsem se dostal do áčka. Od té doby pendluji mezi extraligou a první ligou a tuto sezónu se mi docela daří a jsem šťastný za tu šanci.“ A jak se vlastně cítí lídr bodování obránců Litvínova v novém extraligovém ročníku? Jednoduchá odpověď. „Cítím se dobře, můžu děkovat za šanci, kterou jsem dostal a vážím si toho,“ ještě jednou zmínil, jak si cenní nabídnuté příležitosti.
Nedělní zápas ale moc pro celý Litvínov, ani pro samotného Petra optimistický nebyl. „Dva zápasy předtím jsme odehráli slušně a teď jakoby kdyby se to z nás vytratilo, taková ta bojovnost. Nepředváděli jsme to, co z náš čišelo minulé dva zápasy,“ zklamaně hodnotil prohru s Kometou a následně připojil, kde viděl hlavní rozdíl mezi oběma týmy. „Hráči Komety padali do střel, chtěli to asi více než my.“
Stébla na nějaké body se Verva chytala, když snížila na rozdíl jedné branky za stavu 2:0, jenže Kometa odpověděla rychle v přesilové hře. Talentovaný obránce však viděl stěžejní moment ještě někde jinde. „Možná, že kdyby Kometa neproměnila nájezd. Tak by nás to třeba nakoplo. Takhle jsme byli ještě více dole, už nám nic nešlo a šlo to s námi z kopce,“ vrátil se k situaci, kdy Jaroslav Svoboda zvyšoval z trestného střílení na 4:1. U páté branky, kterou vstřelil v oslabení Radek Dlouhý, pak přímo figuroval, když bránil brněnského útočníka. „Byl rozjetý, tak jsme couval. Udělal mi kličku pod hokejkou a už jsem ho nestihl a on vystřelil,“ popsal pro něj smolný moment hráč, který často nastupuje i na přesilové hry.
Utkání jsme poté trochu opustili a věnovali jsme se tématu Petr Kousalík a Brno. Zajímalo nás, jak se mu do hodně známého města vracelo. „Pocity mám pořád stejné, já tu byl vlastně do šestnácti let, áčko jsme tady nezažil, jenom jsem se občas chodil dívat. Hodně lidí se tady změnilo.“ Jako návrat domů už to ale Petr moc nebere. „Po pěti letech, co jsme pryč, už ani tolik ne. Ale pořád na Brno vzpomínám hlavně dobrém. Hodně mi to tady pomohlo,“ zmínil se o moravské metropoli v pozitivní rovině. O svém odchodu z Brna v šestnácti letech právě do Litvínova však moc mluvit nechtěl. „Tady ještě extraliga nebyla, byla zde liga a měl jsem i určité problémy. Nerad bych to tady řešil,“ vzpomínal zadák, jehož mladší bratr Marek také nedávno za Kometu hrával.
Ale fanoušci jihomoravského celku by se ho možná v brněnském dresu mohli někdy dočkat. „Nemůžu říkat ano ani ne. Já odtud přímo nepocházím. Narodil jsem se vlastně v Březině a do Brna jsem dojížděl,“ odpověděl rodák z vesnice 25 km od Brna na otázku, zda by se chtěl někdy za Kometu zahrát. Závěrečná otázka se týkala trenérů, Petr zažil Roberta Reichela a nyní ho ze střídačky vede bývalý kouč Brna Vladimír Kýhos. „Trénování je podobné, na tom se nedá moc vymyslet, každý trenér to má jinak, někdo to má více silově někdo rychlostně, jenom takové rozdíly, jinak je to všechno podobné. Na střídačce je pak každý trenér jiný.“