Starší dorostenci Komety nakonec zářijový duel v Porubě dovedli do vítězného konce, Peslarové nastříleli sedm branek a v prodloužení zvítězili 7:6. Přesto vzpomínky brněnských hokejistů na zmiňovaný duel nejsou ty nejpříjemnější. „Pro mě osobně to byl strašný pocit, byl jsem totiž asi pětkrát sám před bránou a nedal jsem ji ani jeden gól. Trochu jsem se po zápase styděl, na druhou stranu chytala moc dobře,“ uvedl po zápase brněnský kapitán Richard Garčic.
Pravdou je, že Peslarová v týmu není jen do počtu, tahle nadějná brankářka má za sebou již dvě účasti na ženském mistrovství světa do osmnácti let a letos prahne i po účasti na seniorském šampionátu. K tomu všemu ji doma visí již dvě stříbrné medaile z české nejvyšší hokejové ligy žen, ke kterým loni přidala i první zlato. A to vše teprve v sedmnácti letech!
Kluci mě berou normálně, jsme vlastně taková rodina, tvrdí Klára Peslarová
Kláro, jsi první brankářka, která kdy nastoupila v extralize staršího dorostu. Jak se něco podobného vůbec seběhne? Už jako malá jsem začala chytat v týmu porubských žáků, postupem času jak jsem starší, postupuji dále a dále po kategoriích. To, že momentálně chytám extraligu staršího dorostu, může, ale ani nemusí být, moji kvalitou, hlavně bych však chtěla poděkovat trenérům, že mi umožnili hrát s kluky v jednom týmu. Snažím se jim jejich důvěru maximálně oplatit.
Loni jsi vedle extraligy mladšího dorostu nastupovala i za ženy v Karviné, se kterými jsi vybojovala republikové zlato. Jak oba týmy skloubíš letos? Minulý rok jsem za Karvinou hrála od zápasů play-off, ale jinak jsem hrála s kluky. Letos to vypadá, že to bude podobně, a že jim vypomůžu zase až od vyřazovacích bojů. Jsem poměrně hodně vytížená, jezdím primárně s kluky a nedovedu zvládat dva týmy.
Takže zatím je tvým týmem číslo jedna výběr starších dorostenců? Ano, primárně jsem teď u kluků a postupem času se posunu zase k holkám.
Asi se tě na to musí ptát spousta lidí, ale jaké to vůbec je chytat v chlapeckém mužstvu, pardon, družstvu? Moc lidí se mě na to kupodivu neptá. Asi jim to nepřijde tolik zvláštní.
A jaké to tedy je? Nebo víš ještě o dalších holkách, které hrají s kluky? Nejsem jediná, kdo hraje za kluky. Vím, že v mladším dorostu Písku působí útočnice Tereza Vanišová, za Olomouc a Uničov hrála Vendula Přibylová. Já jsem ale jediná, aspoň si to myslím, kdo hraje nejvyšší soutěž, ostatní holky hrají jen ligu.
Ve fotbale platí pravidlo, že holky mohou hrát s kluky v jednom týmu jen do kategorie starších žáků, poté jsou již týmy rozděleny dle pohlaví. V hokeji tedy nic podobného neplatí? Ze začátku mi říkali, že můžu hrát s kluky jen do deváté třídy a pak budu muset tým opustit. Ale pořád jsem v Porubě, takže asi žádné takové pravidlo neexistuje a vše funguje v pohodě.
Jak tě berou kluci v kabině? Není tam třeba nějaký problém? Vůbec ne. S kluky se známe hodně dobře, hraji s nimi už od malička, jsme taková rodina.
Letos jsi nastoupila již do devíti zápasů za Porubu, jednou i proti Kometě. Všímáš si někdy, že jsou soupeři zklamanější, když ti nedovedou dát branku? Většinu týmů, proti kterým jsem letos chytala, už moc dobře znám a oni moc dobře znají mě, hrajeme proti sobě již od malička. Tudíž ani tolik neberou, že proti nim chytá holka, a že je taky občas vychytá.
Poslední dva roky si strávila v reprezentačním dresu, můžeme něco podobného očekávat i letos? Doufám, že ukážu svoji kvalitu a předvedu všem, že dovedu taky pořádně zachytat. Mým tajným cílem je dostat se i do A – týmu žen na mistrovství světa. Pokud by se moje forma nějak extra nezhoršila, troufám si tvrdit, že mistrovství světa osmnáctiletých mě nemine, věkově na něm mohou nastoupit totiž naposledy.
Otázka na závěr. Tvůj bratr Jakub působil ještě loňský rok v juniorce Komety, na svoji šikovnou sestru asi může být náležitě hrdý, nemyslíš? To je spíš na posouzení jemu. S bráchou se však vzájemně podporujeme, když se jednomu nedaří, vždy se navzájem dokážeme podržet.