Devětsetkrát do utkání
Devět stovek zápasů už je pořádná nálož. Michal se dostává do elitní společnosti, přes zmíněnou metu se zatím dostalo pouze dalších 31 hráčů. Pět z nich odehrálo část zápasů v komeťáckém dresu ‒ útočníci Petr Ton s Bedřichem Köhlerem a trojice obránců: Tomáš Žižka, Jan Hanzlík a František Ptáček. Mimo ně je v klubu devítistovkařů i trenér brněnského dorostu Radek Bělohlav, který odehrál 904 zápasů. Gulaši ho tak nejspíš za pár dní přeskočí.
Začátky v rodné Ostravě
Jeden rekord své kariéry Michal zaznamenal už v dorosteneckém věku, kdy působil ve Vítkovicích. V sezoně 2001/02 se mu načítalo nevídaných 183 trestných minut. Stovku pak během celé kariéry překročil už jen jednou, v dresu Karlových Varů.
Z ostravské juniorky si odskočil do zámoří. V kanadské soutěži mladíků si vedl solidně, přes 21 kanadských bodů (2+19) ze sezony 2004/05 se už později nedostal, přesto zvolil po dvou ročnících návrat domů. V následující sezóně už za Vítkovice naskočil do extraligy a odehrál 41 ostrých zápasů.
V Ostravě setrval ještě dvě sezóny, poté přestoupil do hlavního města, kde nosil rudé barvy Sparty. Za tři roky s Pražany vybojoval jednu bronzovou medaili, následoval přesun ještě západněji ‒ do Karlových Varů. V tehdy ještě zelených dresech Energie odehrál Gulaši čtyři sezony, ve všech případech se však Karlovarští pohybovali ve spodních patrech tabulky.
Během svého angažmá na západě Čech si na jednu sezonu odskočil do Švédska. Po roce v druholigovém Södertälje SK se však do lázeňského města vrátil. Zde také Michal posbíral svoje jediné starty v baráži, když museli ve Varech v roce 2016 soutěž zachraňovat.
V době působení v Čechách se několikrát představil i v reprezentaci. Trikot se lvem na prsou oblékl celkem devětkrát a připsal si jednu nahrávku. Za Českou republiku se rval i na dvou šampionátech hráčů do 20 let. Dnes to zní jako sci-fi, ale v obou případech tehdy mladíci dovezli bronzové medaile. V repre se tehdy potkal například s Davidem Krejčím, Ladislavem Šmídem či Romanem Červenkou.
Přestup do Brna
V létě 2016 změnil působiště a putoval do Komety. Jeho jméno možná trochu zapadlo mezi velkými posilami z KHL, spolu s Martinem Zaťovičem jsou ale jediní, kdo v té době přišli a v Brně stále hrají. V moravské metropoli už hraje šestým rokem a potvrdil pověst železného muže ‒ za tu dobu chyběl pouze v pěti extraligových zápasech! V aktuální sezoně navíc jeho dres zdobí písmeno A pro asistenta kapitána.
Za Kometu odehrál největší část své extraligové kariéry a další starty stále přibývají. Není tak divu, že se dostává na přední místa klubových statistik. Na podzim se posunul na druhé místo v počtu odehraných zápasů v české nejvyšší soutěži mezi obránci, když přeskočil Joža Kováčika.
Zlaté roky
Brněnské angažmá značně rozšířilo Gulašiho sbírku medailí, když dvakrát pomohl k zisku Masarykova poháru. V obou ročnících vstřelil v play-off jeden gól. V rámci sezony 2017/18 byl dokonce vyhlášen nejlepším obráncem extraligy. Určitě mu k tomu pomohl fakt, že ve vyřazovacích bojích byl s hodnotou +11 úplně nejlepším hráčem ve statistice pravdy.
Góly naděluje všem
Přestože střílení gólů není hlavní složka Michalovy hry, v nejvyšší soutěži už se trefil devětatřicetkrát. Nejvíce gólů dal za Spartu (16), následuje 12 branek za Brno, 7 gólů ve vítkovickém dresu a čtyři kusy za Energii. Gulaši ovšem nemá oblíbeného soupeře ‒ svých 39 branek rozložil mezi šestnáct různých soupeřů! Síť zatím nenapnul jen proti Motoru a Spartě.
Král Radegast Indexu
Dominantní stránkou Gulašiho hry je bránění a tuhle skutečnost dokazuje i v Radegast indexu, žebříčku hokejových bojovníků. Michal v této statistice již třikrát bral první místo ‒ nejprve v sezoně 2013/14 za Karlovy Vary a poslední dva ročníky ovládl již v dresu Komety. Vícekrát zvítězil pouze vousáč Jan Výtisk, který si pro primát přišel celkem čtyřikrát, nejprve jako hráč Liberce a později Vítkovic.
Statistiku tvrďáků vede Michal Gulaši i v letošní sezoně, druhý Richard Nedomlel ztrácí na brněnského beka 16 bodů. Michal si však musí svoje vedení hlídat, v posledních dvou měsících mu jeho zelenou helmu kradli jiní beci a i v rámci měsíce února vede vítkovický Roman Polák.