Jaké prožíváte emoce po skončení pátého utkání čtvrtfinále?
Jsem šťastný, protože jsme vyhráli velmi důležitý a klíčový zápas, kterým jsme si zajistili vedení. Ve Zlíně budeme muset ještě zabojovat a urvat další vítězství. Doma ale bude pod velkým tlakem a my se toho budeme snažit využít.
Připsal jste si úvodní branku. Jak se celá situace zrodila?
Vyskočil jsem z trestné lavice a hledal nehlídaného hráče. Protože nám skončilo oslabení a byli jsme pod tlakem, nemohl jsem jít střídat. A tak jsem si sjel právě k obránci. Získali jsme puk a já, jelikož jsem byl nahoře, jsem se snažil obtočit a vyjet. Potom se k puku dostal Leoš Čermák, který si mě našel, přihrál a poslal samotného na bránu.
Jsou samostatné nájezdy vaší oblíbenou disciplínou?
Že mi úniky takhle už dvakrát vyšly je super, ale také spíše náhoda. Já jsem takový sváteční střelec. Nejdříve jsem chtěl udělat blafák, ale věděl jsem, že Kašík je v bráně hodně obratný. Na levé straně se ale uvolnilo místo, tak jsem to tam vypálil a nechtěl jsem nic vymýšlet.
Jaké to bylo naskočit po dlouhé pauze rovnou do play-off?
Bylo to ještě těžší, než jsem čekal. Po čase mi chyběly síly a kondice mi také klesla. Pracuji ale na tom, abych ztrácel co nejmíň, abych klukům mohl pomoct.
Je to pro vás takové malé vítězství, že jste se ještě vrátil na led?
To rozhodně. Pořád jsem v to doufal a nakonec se to naštěstí povedlo. Jsem moc rád, že můžu bojovat v play-off.
Pomohla vám dvoudenní pauza mezi zápasy?
V tuhle chvíli jsem rád za každý moment na ledě, abych z toho nevypadl. Pro mě by bylo nejlepší, kdyby se hrálo bez pauz.
Co byl nejtěžší moment zápasu?
Jak na nás na začátku utkání nastoupili. Zlín takhle hrává doma, že na začátku soupeře tlačí. To nás trochu zaskočilo, ale potom jsme se s tím poprali dobře. Museli jsme hrát ukázněně.