Věřili jsme, že to otočíme, říká zklamaně Jan Mikel

Každé mužstvo jednou prohraje takový hloupý zápas, nezoufá Jan Mikel

Brněnská defenzíva si ve středečním utkání proti Kadani vybrala poněkud slabší den a inkasovala hned šest branek, což je stejný počet jako za šest předchozích utkání dohromady. Ze zadních řad Komety popsal zápas zkušený obránce Jan Mikel, kterému se podařilo vstřelit jednu z kontaktních branek, které domácím dopomohli alespoň k bodu.

S pozápasovým hodnocením snad nemohl začít jinak, než kritikou obranné činnost: „Udělali jsme plno defenzívních chyb a oni využili asi padesát procent šancí, co měli. Dneska jsme Sašovi moc nepomohli, nechali jsme ho tam vykoupat. Nevím, proč se to všechno sešlo takhle v jednom zápase. První dva góly jsme si dali skoro sami, padla na nás deka a pak jsme si to pokazili sami,“ kál se obránce s číslem 22 na zádech.

Průběh zápasu byl pro hráče dosti frustrující, protože jakmile se jim povedlo stáhnout náskok Kadaně, soupeř opět udeřil: „Bylo to těžké, snažili jsme se vyrovnat, to se nám povedlo, ale vzápětí jsme zase dostali další gól. Všichni věřili, že už to otočíme, ale bohužel,“ řekl zklamaně o divokém průběhu zápasu.

Kometě se přeci jenom i díky brance Švagrovského a skvělému zákroku Hyláka v posledních sekundách podařilo dostat zápas do prodloužení. V něm ale Brno opět inkasovalo, když se v přesilovce trefil David Balasz: „Trenér nám před prodloužením říkal, ať hrajeme defenzivně, že ty šance přijdou, ale bohužel,“ pokrčil rameny při vzpomínce na tlak Kadaně v posledních vteřinách početní výhody čtyř mužů proti třem brněnským.

Jednou z příčin brněnské ztráty mohl být také faktor podcenění soupeře. Co na to odpověděl Jan Mikel? „Nevím, jestli to mohlo být uspokojení po minulých zápasech, těžko říct,“ přemítal nahlas nad touto možností. Pak dodal: „Byli jsme na vítězné vlně, mysleli jsme si, že vyhrajeme, ale bohužel. Možná jsme to brali trochu jako samozřejmost. Kadaň ale bojovala, hrála dobrý hokej. Dneska nás ubojovali,“ přiznal, že podcenění mohlo hrát určitou roli, ale zároveň vyzdvihl bojovný výkon žlutočerných.

Z prohraného zápasu ale není třeba dělat vědu. To ví jak trenér Kýhos, tak Jan Mikel: „Tolik gólu je dobrých, když je dáváme my a vyhráváme, ale je to sport a my musíme makat celou dobu, abychom to otočili. Dobrá mužstva umějí zápasy otáčet a zvednout se. Nám se to tentokrát nepovedlo.“ Na závěr pak dodal optimistickou vyhlídku k příštím zápasům: „Každý mančaft prohraje takový hloupý zápas. My se z toho musíme oklepat a do toho příštího být o to motivovanější,“ řekl jeden z pilířů brněnské obrany.

Byl to pro nás smolný zápas, říká Vladimír Kýhos ml.

Druhým zpovídaným hráčem Komety byl Vladimír Kýhos ml., který naproti špatnému výsledku odehrál jeden z nejlepších zápasů v brněnském dresu, protože stál hned u tří z pěti branek Brněnských a připsal si tak do kanadského bodování tři asistence.

Jak se dalo čekat, jeho osobní úspěch v zápase zastínila prohra v prodloužení: „Pro nás to byl trochu smolný zápas, protože naše lajna konečně prolomila smůlu, bodovali jsme, takže ty asistence byly prací celé pětky, protože jsme je tam zavřeli. Ale my jsme pokaždé dali a oni zase odskočili z brejku,“ řekl nesouhlasně jeden z benjamínků v barvách Komety.

Stejně jako ostatní hráči Brna, i Vladimír Kýhos ml. označil za největší příčinu porážky špatnou defenzivní hru: „Když se nedaří, tak se nedaří. Tam jste mohli vidět, že oni to třeba vyhodí, našemu bekovi to proskočí a oni jedou dva na jednoho. A pak si dáme ještě dva vlastňáky,“ řekl rezignovaně Kýhos ml.

Brněnský útočník také řekl své o tom, jak se hráči staví k takovému utkání před utkáním samotným: „Nevím, před každým zápasem si říkáme, že do toho musíme jít naplno. Všichni kdo sem přijedou, tak chtějí porazit Kometu na jejím domácím hřišti, ale brání od červené čáry. My jsme museli dneska hodně dohánět, proto jsme otevírali hru a toho oni využili,“ vyjmenoval další z příčin neúspěchu.

Po krátkém zhodnocení zápasu odpověděl i na několik obecných otázek ohledně jeho působení v dresu Komety. První otázkou bylo, jestli čekal, že se prosadí do prvního týmu poměrně záhy po začátku sezóny: „Nečekal. Makal jsem, ale věděl jsem, že pudu do Hodonína hrát druhou ligu a že budu druhý navíc, společně s Martinem Zábranským. Pak přišla zranění, smůla pro kluky a trenér musel sáhnout na nás, protože nikoho jiného nemá.

Místo slova trenér však Vladimír Kýhos mladší může a také používá jiné označení: „Táta je přísnější, to je tak vždycky. Ale mně se hraje pod ním zatím nejlépe, co jsem kdy hrál,“ říká spokojeně o svém angažmá pod svým otcem, se kterým rozebírá hokej i mimo stadion: „Ano, často mi říká něco, co dělám špatně, ale jinak moc hokej doma neřešíme. Když už, tak obecně, o hokeji ve světě,“ povídá o tom, jaké to je mít otce a trenéra v jedné osobě.

V Brně se mu líbí hodně, byť je to daleko od severu Čech, odkud pochází: „Super, teď mi i přijela přítelkyně, bude tady pracovat. Mám tady byt,“ pochvaluje si zázemí, které má v moravské metropoli. Jestli by mohl bydlet s tátou, na to zareaguje úsměvem: „ S tátou bych bydlet mohl, ale chci se taky trochu osamostatnit,“ končí svoje vyprávění nadějný mladík, který v dosavadních devíti zápase zápasech nasbíral 6 bodů (3+3.

Snažili jsme se hrát dopředu a nebýt pasivní, pochvaluje si zdařilou taktiku Partik Fink

Z kadaňské kabiny vyšel, jakoby právě nevyhrál v těžkém zápase proti prvnímu celku ligy a nenasbíral tři body za dva góly a jednu asistenci. Hráč s číslem 30 na zádech zatopil brněnské obraně v celém utkání asi nejvíce. I Patrik Fink řekl k povedenému zápasu několikero svých názorů: „My zatím od začátku sezóny hrajeme líp venku než doma. Tady jsme se, myslím, zasloužili o velice dobré utkání, které se muselo divákům líbit. Dobrý hokej nahoru, dolů, padal hodně branek. Možná kdybychom se ve třetí třetině vyvarovali těch faulů, tak jsme si možná mohli odvést všechny tři body. Bylo to hodně vyrovnané utkání a my jsme s výsledkem spokojení,“ zhodnotil obecně průběh zápasu.

Prvním gólem v zápase stihl vyrovnat na 1:1, druhým pak znovu vrátil vedení Kadaně na 4:3. Jak on sám viděl tyto situace? „Ten první padl v naší přesilovce, trochu se štěstím, kdy byl nastřelený obránce Komety (Tomáš Protivný pozn. redakce) a já jsem sebral puk a ujel sám. Druhý gól padl z brejku,“ popsal skromně dvě branky, které se podepsaly pod porážku Komety.

Ohledně předzápasové taktiky a zaobírání se hrou Brna si hosté z Kadaně až zase tak hlavu nelámali: „Trenéři se především zaměřují na nás, co budeme hrát nebo jaké jsou naše přednosti a slabiny. Před Kometou jsme ale museli mít pokoru, když vede první ligu, má vynikající mužstvo. Ale i přesto jsme se snažili hrát hodně dopředu a nebyli jsme přehnaně pasivní,“ pochválil hru svého týmu, která brněnské obraně nadělala spoustu starostí.

Na závěr popsal možné příčiny chyb domácího týmu: „Hokej se dneska takhle hraje. Když je jedno mužstvo v tlaku, tak se to druhé snaží ujíždět z brejků a to se nám dneska dařilo. Kometa po té sérii se slabšími soupeři nás taky možná trochu podcenila, a když člověk začne trochu laxněji, tak se potom do toho zápasu hůř dostává,“ což mu v tomto případě určitě nevadilo, protože stál na straně týmu, který toho dokázal náležitě využít.