Zbrojovka potřebuje hlavně důvěru, shodují se Libor Zábranský s Martinem Maťašovským

Pane Maťašovský, jaká je současná situace ve Zbrojovce? Lidé se o její budoucnost hodně bojí.

„Nevím, jestli se bojí. Spíše mi to přijde tak, že všechno negují. To znamená, že když se v Brně ozve slovo fotbal, všechno je špatně, všichni lidé nejsou správně na svých pozicích, práce, která se odvádí, je špatná. Jenže když se zeptáte lidí, jestli ví, že byl před pár dny třeba náš žákovský trenér Martin Janás vyhlášen jako jeden ze tří nejlepších žákovských trenérů v České republice, že přípravka vyhrála těžký mezinárodní turnaj v Grazu, kde byly týmy jako Rapid Vídeň, zástupci z Itálie a podobně, o tom nikdo neví. Pořád se píše, jak je to ve fotbale špatné, jak to jde z kopce. My, co ve Zbrojovce jsme, se ji pořád snažíme držet a táhnout ji takovým směrem, aby kdyby měl někdo přijít, mu bylo co předávat na kvalitativní úrovni. Nejen aby se mu řeklo – Hele tady máš klub a dělej si s ním, co chceš.“

Libor Zábranský: „Já to sleduju samozřejmě jen z tisku. Už jsem několikrát říkal, že pro brněnský sport je trápení jakéhokoliv klubu špatné. Obzvlášť, pokud je to fotbal. Je to nepopiratelné. U nás jsou oba sporty číslo jedna. Zda je jeden lepší, to bych hodnotit nechtěl. Jsem hrozně rád, že můžeme našim fanouškům názor Martina prezentovat. Je pravda, že těch novinových názorů je tolik, že se v nich fanoušek, který fandí Kometě nebo Zbrojovce, může ztrácet. V médiích na to navíc tolik prostoru není a není možnost si o tom v klidu popovídat.

Do novoročních přání jsem všem říkal, že bych si přál, aby byla Zbrojovka zpátky v první lize. Samozřejmě ta cesta bude asi daleko delší, než by si všichni přáli. Doufejme, že se to brzy ustálí a Zbrojovka bude stabilizovaná. V té chvíli je úplně jedno, zda Kometu vlastní Zábranský a Zbrojovku bratři Prosové nebo Franta Novák. Oba kluby zde byly před námi a budou i po nás. Doufám, že se nikdy nestane, aby Kometa znova procházela takovou obrovskou krizí, v jaké byla. Na druhou stranu je to dvousečné. Mohou vám odstoupit dva významní partneři a máte obrovský finanční problém. V tu chvíli vám nepomůže asi nikdo, možná s výjimkou samotného města. Jako sportovce a fanouška fotbalu mě hrozně mrzí, co se děje. Dnes jsou sportovní kluby o pracovitosti, nadšení a elánu. Finance jsou samozřejmě potřeba. My můžeme jen držet palce. Nevím, co víc bychom mohli s našimi fanoušky udělat. Snad držet pospolu a nenechat se rozházet, aby si Brno nenechalo vzít klenoty, které v těchto klubech má.

Myslím, že asi není ideální, když významné sporty stojí na pár fyzických osobách. Když si vezmete v basketbale pana Bobrovského, obrovskou legendu a kapacitu. Výkony a činnost toho klubu jsou spjaty s jeho osobou. Kdyby skončil, může se stát, že skončí ten klub jako samotný.“

Martin Maťašovský: „Mně to v poslední době ohledně zbrojovácké stránky připadá tak, že lidé si ani nedokáží uvědomit, co by všechno znamenalo, kdyby tu fotbal, nebo hokej, nebyl. Všude slyším jen to, že je Zbrojovka ve špatném stavu. Každý to má jako fotbal, všichni vidí jen vrcholový sport. Nikdo si neuvědomí, že za sebou máme stovky dětí, které sportují, kterým dáváme náplň, dáváme jim možnost realizovat to, pro co v přípravkách a žácích žijí. Kdyby došlo k něčemu takovému, nevím, co by děti dělaly. To si někdo neuvědomuje. Hledí na to, jak se daří „A“ týmu a od toho pak hodnotí celý klub. Je jasné, že „A“ tým je vlajkovou lodí, ale nemůžeme jen tak zahazovat práci stovek mladých hráčů.“

Libor Zábranský: „My jsme v extralize třetím rokem a rapidně se nám zvýšil jak nábor dětí, i výsledky mládeže. Děti i rodiče mají své vzory, cíle. Díky extralize se nám daří brněnské mládežníky udržet. Právě na rozvoj mládeže dává město dotace. Přeci by nemělo logiku, aby město podporovalo sport jakéhokoliv druhu, který by pak neměl návaznost na dospělé. Odchovanci by pak museli působit v jiných extraligových klubech. Zaplať pánbůh takový problém teď v Kometě po x letech nemáme.

Martin Maťašovský: „Pokud se podíváme, kolik máme hráčů v mládežnických reprezentacích, tak to číslo taky není zanedbatelné. Je to reprezentace do dvaceti let, ale samozřejmě i mladší kategorie. Hráči tam jsou v základních sestavách.“

A jsou pro vás tito hráči v současné chvíli udržitelní?

Martin Maťašovský: „Děláme pro to všechno. Zatím musím zaklepat, že se nám to daří. Jejich práce si nesmírně vážíme. Když hráč vyrůstá s tím, že má kus Zbrojovky v srdci a že ji jen tak nevymění za jiný tým, je to příjemný pocit. I když jsou problémy, tak lidé, kteří to srdce mají, mají zájem situaci řešit, od problémů neutíkají. Zůstávají s klubem, nějakým způsobem jej drží nad vodou a počítají s tím, že přijde světlejší chvíle, kdy se vše otočí a zase si budou moci s klubem užívat nejen problémy a trápení, které teď má, ale i pocit vítězství, že je klub ve vyšších metách.“

Takže podle Vás to se Zbrojovkou není tak černé?

Martin Maťašovský: „Hlavní problém už jsem říkal. Přijde mi, že někteří fanoušci chtějí vidět jen to negativní, co na klubu je. Jenže klub má celou řadu pozitivních věcí, které jsem zmiňoval. Neříkám, že všechno funguje dobře. Kdybychom řekli, že to funguje nejlépe, jak může, stagnovali bychom ve zlepšování. Protože chválení vede k uspokojení a uspokojení ke stagnaci. Rozhodně si však myslím, že to funguje na kvalitní úrovni. Ať už se to týká nejmenších přípravek, když se podíváte na její výsledky na mezinárodních štacích, ať už to jsou žáci (třináctka v Madridu), na podzim dorostenci, je provoz klubu nastaven správným směrem. Nebudu zastírat, že hlavním problémem jsou finance. Není se za co schovávat. Na druhou stranu říkám, že to není v takových číslech a tak špatné, jak se to objevuje v médiích a různých sdělovacích prostředcích.“

Jak tedy může Kometa Zbrojovce pomoci?

Libor Zábranský: „V případě, že bychom mohli jakkoliv pomoci, jsme jako celý klub připraveni pomoc poskytnout. Otázka je samozřejmě jak. Jedna věc je říct – Pomůžeme vám. Ale jaké máme možnosti? Dnes je to všechno o penězích a my si nedokážeme představit, že bychom Zbrojovce pomohli finančně. To bohužel ne. Spíše je vhodné vyjádřit sounáležitost, protože spojení fotbalu a hokeje má v Brně obrovskou tradici. I díky historii a Lužánkám. Myslím, že se vzájemně potřebujeme. Potřebujeme, aby lidi chodili na vítěznou Zbrojovku, aby se nadechli a těšili se na zápas hokeje. Aby byl sportovní zájem veřejnosti velký a nejen na jedno sportovní odvětví, které je momentálně nahoře. Hrozně rád bych se jednou dočkal toho, jak budeme se Zbrojovkou řešit, jak přeložit domácí zápasy, aby naši fanoušci stihli přejet z jednoho stadionu na druhý. Tyto „provozní starosti“ však současně bohužel neřešíme. V tom si musí Zbrojovka pomoci sama.“

Martin Maťašovský: „My hlavně potřebujeme získat zpět důvěru lidí. Ať už je to veřejnost, novináři, prostě všichni, co se kolem fotbalu v Brně motají. Když tu budou neustále lidé, kteří Zbrojovku pomlouvají, kde se dá, šíří o ní fámy, vynášejí nepravdivé informace, a pak jsou to dokonce novináři nějakým způsobem ochotni otisknout, udělat z měsíce a půl čtyři pět měsíců... Ono je to potom strašně špatné a všechny, kteří ve Zbrojovce momentálně pracují, mají snahu, aby se Zbrojovka dostala z oněch pověstných „ černých listů“ někam jinam, to sráží. Sráží nás to tak, že necítíme alespoň nějakou ne pochvalu, ale přátelský pocit, že by lidé práci vnímali a my ji měli pro koho dělat. Sice děláme nějakou práci, ale troufnu si říct, že kromě pár výjimek, to děláme jen pro samotné hráče, kteří mohou hrát. Z ostatních stran slyšíme jen negativní informace a dokonce pomluvy.“

Libor Zábranský: „Nám se to zvenčí samozřejmě těžko komentuje. Pravda je, že ať to byla kdysi Kometa, možná teď je to Zbrojovka, že se dostala do problému kvůli chybám jednotlivců. Nechci mluvit o Zbrojovce, ale vezměme si historii Komety, dobu temna. Taky ji začalo pár pánů, potom pár hráčů na ledě. Důvěra se strašně těžko získává a strašně lehce se ztrácí. Když jsem v roce 2004 do Komety přišel jako minoritní akcionář, nestačil jsem se divit, jak obrovská nedůvěra napříč celým politickým, společenským i sportovním spektrem ke Kometě byla. Na to byl asi jediný recept, a to takový, že jsem investoval své peníze a začal pro klub pracovat. Tím se to začalo trošku obracet, protože lidi i partneři viděli, že jsem do toho ochoten dávat vlastní finance. Že to není tak, že bych po někom chtěl, aby něco dal a já bych pak rozhodoval. To určitě ne.

Martin Maťašovský: „Když bude v klub důvěra, dají se dělat různé akce, dá se komunikovat se sponzory, partnery. Teď je od všech partnerů, které oslovíme, odezva vesměs negativní. To znamená ne.“

Pomáhá vám teď nějak sportovní unie brněnských klubů?

Martin Maťašovský: „Ta nám může pomoci hlavně tak, že nám její členové řeknou, že za námi stojí, máme jejich podporu, abychom se drželi, že nám fandí. Abychom věděli, že máme důvěru alespoň z nějaké strany.“

Libor Zábranský: „Je potřeba říct, že prvotním impulzem bylo, že v unii měly být extraligové kluby, nejvyšší soutěže. Také jsem se setkal s názorem, co by tam měla Zbrojovka dělat, když hraje první ligu. Říkal jsem, že je Zbrojovka takovou součástí Brna, že je v danou chvíli jedno, že není top. Může se to stát každému. Jedna dvě sezóny nevyjdou a sestoupí se o patro níže. Pak byste měli dostat prostor vybojovat si to zpět. Já si myslím, že je Zbrojovka nedílnou součástí brněnské sportovní špičky, a proto jsem hodně prosazoval, aby tam Zbrojovka byla, i když současně není v elitě. Pořád věřím, že tam brzy bude zpět. Nerad bych mluvil za ostatní kluby, ale vnímáme to tak, že můžeme vyjádřit morální podporu, protože jiná možnost nyní není.“

Jak je to ve fotbale po finanční stránce s údržbou zázemí? Víme, že v hokeji se musí platit led a výzbroj také není levná.

Martin Maťašovský: „Také platíme hodně. Kvůli problému s nedostatkem travnatých ploch platíme hodně za pronájmy hřišť a přepravu. Přejíždíme mezi sportovními centry. Protože hrají všechny kategorie na živé trávě, jsou rozházeny po celém Brně. V zimě využíváme nájmem tréninkového centra. Na Srbské jsme v dlouhodobém pronájmu. Nákladově to není jednoduché, řešíme to každý rok. Ty položky jsou velké. Máte mnoho věkových kategorií, a to je i u hokeje.“

Jaký má Zbrojovka roční rozpočet pro mládež?

Martin Maťašovský: „Ročně se to pohybuje v rozmezí osmnácti sedmnácti milionů korun.“

Libor Zábranský: „Tak to jsme na tom stejně. My máme u mládeže 18 milionů korun ročně.“

Martin Maťašovský: „Určitě jsou tam nějaké odlišnosti. Kometa má zřejmě o něco větší náklady na kategorii v dopravě, protože hráči jezdí častěji na venkovní utkání. Za týden jich mají více. My máme pro změnu více kategorií.“

Asi hodně zajímavé je právě porovnání v počtu domácích zápasů. Zatímco hokejový klub může mít za týden dvě domácí utkání, fotbalisté hrávají většinou jednou týdně a prostředí střídají.

Libor Zábranský: „Je to rozdíl, ale tady můžeme slyšet, že je to finančně u obou klubů stejně náročné. My platíme nejvíce za nájmy. Ročně stojí provoz a nájemné dvacet milionů jen za KAJOT ARENU, a protože je tu jen jedno kluziště, musíme dětem další ledy kupovat. Díky tomu si dokážu představit, že pokud nemají dostatek travnatých ploch, je to prakticky stejné. Musíme dětem zajistit sportování jinde. Ono vůbec nájemné za pronájem sportovišť tvoří velkou část rozpočtů většiny brněnských sportovních klubů. Kvůli tomu je pak důležité, aby hrála „A“ mužstva dobře, byla vidět. Pak se vám lépe shání sponzorské peníze. Pak můžete prodávat reklamu na dresech a zaštiťovat zhruba šest nebo sedm set dětí. Ve Zbrojovce to číslo bude možná ještě vyšší.“

Martin Maťašovský: „Přesně jak říká Libor, za námi prostě nestojí jen těch dvacet borců, kteří vyjedou na led, nebo vyběhnou na trávník, ale také děti, které svůj sport žerou a těší se na tréninky. Pevně věřím, že vše dobře dopadne.“