Ohlasy k zápasu
21.01.2011
B r n o – Jen pět mužů je v kanadském bodování Tipsport extraligy před Radimem Hruškou. Vsetínský rodák je navíc s jedenadvaceti brankami druhým nejlepším střelcem současného ročníku české nejvyšší hokejové ligy. V žádné z předešlých extraligových sezón nebyl tak produktivní. V součtu by to vše dohromady mělo znamenat, že šestadvacetiletý hráč prožívá svoji nejlepší sezónu. Jenže současné výsledky Komety mu to hodně kalí.
A dobrou náladou vytáhlý sympaťák nesršel ani po prohraném utkání se zlínskými Ševci (2:4), kde svojí brankou vyrovnal v první třetině na 1:1. „Zapomněli na mě před bránou a pak už to bylo štěstí. S tečí od betonu to prošlo až do brány,“ nevynášel svoji nádhernou teč do nebeských výšin.
V té době ještě Kometa šlapala a diváky bavila pohlednou hrou, na kterou načerpala fyzické i psychické fondy v minulém kole, když rozstřílela domácí Litvínov 1:7. „Povzbudilo nás to, ale když člověk nevyhraje, je to těžké. Nedali jsme spoustu šancí,“ kroutil hlavou.
Důležitých chvil mělo dnešní utkání hodně. Nejprve asi přišla na řadu ta, když si Ladislav Lubina v páté minutě za stavu 0:1 vzal oddechový čas, čímž chtěl hráčům ulevit od nedobrého startu. „Trenér nás na začátky upozorňoval. Zase nám to nevyšlo, takže oddechový čas raději vzal a zklidnil to. Něco udělat musel, protože Zlín měl na začátku nějaké šance. Myslím, že to pomohlo,“ pochválil Hruška správně načasovanou pomoc.
Dnešním problémem Komety byla dozajista i neefektivní střelba. Vždyť v Litvínově proměnila každou sedmou střelu a dnes se v Rondu natrápila na dvě branky z 33 střel. „Říkali jsme si, jestli jsme se nevystříleli. Nakonec by tam stačily dva góly a tady těch pět,“ vyždímal na tváři nepatrný úsměv.
„Samotná výhra v Litvínově nám pomohla a myslím, že to bylo vidět i na hře. Hráli jsme dobře, ale narazili jsme na náš problém. Doma nedáváme góly. Nevím, čím to je, jestli jsme nervózní. Asi před těmi diváky moc chceme. Nebo se musíme zatáhnout i doma a čekat na chyby, i když se to divákům možná nebude líbit. Musíme sbírat body,“ hledal faktory, které by se měly změnit, aby z domácích utkání kromě pěkné hry, byly i body.
Přestože Brno slavilo poslední tříbodovou domácí výhru 7. prosince, nejlepší střelec týmu odmítal, že by byly nepříznivé výsledky před věčně vyprodanou halou následkem většího psychického náporu. „Žádný tlak jsme necítili. V kabině už jsme neměli žádné lístky, takže jsme věděli, že nás diváci půjdou podpořit,“ za což se jim dnes hráči celých třiapadesát minut odvděčovali.
Tempo hry bylo opravdu strhující a celý průběh si zasluhoval minimálně remízu, která by byla zasloužená. Hra vypadala rozhodně jinak, než při předchozí výhře na ledě Chemiků. „V Litvínově jsme si řekli, že budeme hrát jednoduše. Samozřejmě jsme hráli venku. Nikdo tam po nás nechtěl pěkný hokej. Také nám tam ale spadlo všechno. Podle mě jsme dnes měli hrát stejně a čekat na tu chybu soupeře,“ analyzoval zpětně nedostatky a dodal: „Máme vždy pokyn hrát dobře dozadu. Doma nás strhnou diváci. Chceme hrát pěkný hokej, aby sem přišli. Ale takhle hrát nemůžeme. Už je to série šesti zápasů,“ byl si vědom časového intervalu, ve kterém diváci v modrobílých barvách ve městě pod hradem Špilberkem neviděli ani bod.
V dnešním utkání to nezlomily ani nové formace přesilových her, které měly podle Radima Hrušky přinést změnu. „Na modré čáře byl jeden bek, který měl střílet a před bránou clonili dva útočníci,“ rozebíral přesilovkovou formaci s jedním falešným obráncem smutný Hruška.
Nakonec vše rozhodl jeden moment, když si v 54. minutě najel Martin Hamrlík na pravý kruh a vystřelil Ševcům rozhodující vedení – 2:3. „Srazilo nás to. Bylo to sedm minut před koncem,…“ hledal Hruška slova. „Je to těžké,“ vydechl dlouze. „Čekali na naši chybu. Udělali jsme ji a byli jsme potrestáni.“
