Profil

Brněnský rodák rozhodně nejde do neznámého prostředí. Pochází z hokejové rodiny, v Brně odehrál na sklonku devadesátých let celkem 63 zápasů. Pro sezonu 1998-99 zamířil nadějný mladík do Vítkovic, kde si zahrál i play off, v této sezoně ještě naposledy vypomáhal tehdy prvoligové Kometě. Vítkovičtí skončili osmí, když ve čtvrtfinále podlehli ve čtyřech zápasech silnému Vsetínu. Další sezona se ve stínu vysokých pecí vůbec nepovedla, tým skončil poslední a čekala jej baráž, Hubáček si ale vedl zdatně, nastřádal 23 kanadských bodů a není tedy divu, že po něm zatoužili v zámoří.

Draftován byl již v roce 1998 Letci z Philadelphie. V Pennsylvanii se pokoušel prorazit do prvního týmu po tři roky, odehrál ale jen šest zápasů v sezoně 2000-01 (o místo v týmu bojoval po boku svého nastávajícího spoluhráče Tomáše Divíška, v týmu s ním byli i Michal Sýkora, Roman Čechmánek a také legendární hráči Erik Desjardins, Luke Richardson, Mark Recchi či Rick Tocchet). Do statistik nejslavnější ligy světa se zapsal jednou brankou, kterou vstřelil do sítě Vancouveru, zbytek svého působení strávil v nižších týmech.

Po návratu se Hubáček upsal na rok Zlínu, tým ale záhy pozbyl naděje na play off a tehdy třiadvacetiletý forvard se stěhoval zpět do Vítkovic. Zde si zahrál opět play off, Vítkovičtí ale podlehli regionálním rivalům z Třince 2:4 na zápasy.

V dalších letech pokračoval ve výtečných výkonech, o sezonu později ale opět skončil už ve čtvrtfinále (2:4 se Spartou). Z týmového pohledu byla lepší až sezona následující, ve které díky výluce nastoupil po Hubáčkově boku například Kubina či bijec ze zámoří (a staronový Hubáčkův spoluhráč) Václav Varaďa. Vítkovice zastavil v hodně emotivním a vypjatém semifinále Zlín.

V následujícím roce se Hubáčkovi opět dařilo, a byť jeho tým podlehl ve čtvrtfinále Znojmu, produktivní útočník si vysloužil pozvánku na mistrovství světa. Na něm se podceňovanému výběru povedlo dojít až do finále, stříbro bylo tehdy považováno za velký úspěch. Hubáčkovi se povedlo i jednou skórovat, trefil se do sítě kanadského gólmana Aulda. Po jeho boku nastoupil například i současný zadák Komety Richter.

Na závěrečném turnaji sezony se Hubáček představil i další rok, tentokrát ale bez gólu i bez medaile, Češi podlehli ve čtvrtfinále hladce Rusku. Jinak už se stabilně zapracoval mezi opory klubu a osobnosti extraligy, byť týmu jako takovému se tolik nedařilo, dvakrát skončil bez play off.

Až teprve v ročníku 2008/09 se Vítkovickým vcelku dařilo, vyřadili Liberec a notně potrápili obhájce titulu ze Slavie. Hubáček si ze severu Moravy „odskočil“ nejprve na play off do Bernu, rok poté se pokoušel prosadit v Nižněkamsku, vždy se ale do Vítkovic vrátil. Při tom všem nadále hrál (a stále hraje) i za národní tým.

V průběhu sezony 2009/10 se tedy s Ostravou rozloučil definitivně a zamířil do rodného Brna. Tady nejenže pomohl zachránit městu pod Špilberkem extraligovou příslušnost, ale po sezóně získal s reprezentací v Německu titul mistra světa. Při překvapivé cestě za zlatou plackou vstřelil dvě branky a jeho stopa je tedy velmi výrazná. Stejně jako v Mannheimu či Kolíně nad Rýnem předvádí Petr Hubáček i v Brně velmi obětavé výkony a je miláčkem domácího publika.

Osobní dotazník Petra Hubáčka

Místo narození: Brno
Hokejové začátky v klubu: Zetor Brno 1985
První trenér: Miloš Doležal
Přezdívka v kabině: Hubas
Oblíbené číslo dresu: 10
Oblíbený nápoj: Kofola
Oblíbené jídlo: řízek, svíčková, smažený sýr
Neoblíbený soupeř (stadion): Zlín, stadion v Třinci
Oblíbené stadiony: Wembley, Highbury, Celtic Park, Anfield Road, The Den
Nejlepší hokejový zážitek: MS 2010 (zlatá medaile z Kolína nad Rýnem)
Oblíbená hudba: alá rádio Petrov
Koníčky:
Svobodný X ženatý: ženatý
Děti: dcera Adéla, syn Petr
Životní motto: Když něco děláš, dělej to pořádně

Statistiky:

Reprezentace:

Petr Hubáček na eurohockey.com