Po vítězství proti Pardubicím z předchozího dne chtěl dorost navázat tam, kde skončil. Jenže Jihlava na led vjela ve vysokém tempu, a tak Brněnští museli najít cestu, jak svůj plán uskutečnit. „První třetina nebyla od nás nic moc. Chtěli jsme se zaměřit na dobrý vstup do zápasu, jenže to se nám moc nepovedlo. Potom jsme museli otáčet tempo hry na naši stranu, což se nám ve finále podařilo. Dokázali jsme se rozjet a průběh zápasu se pak začal odvíjet dobře naším směrem.”
Při hře pět na pět to sice bylo ze začátku trápení, co se však dařilo, bylo oslabení. V něm předvedl samostatný únik Vojtěch Kubín a začínalo se od nuly - bylo totiž srovnáno. „Gól Vojty Kubína nám pomohl. Vyrovnal skóre, takže to pro nás bylo takové uklidnění a ukázalo nám to, že to půjde. Oslabení vyloženě netrénujeme, ale jdou nám, což je dobře,” popisuje s úsměvem, jak branku vnímala střídačka. Zároveň navazuje tím, co se poté dělo během přestávky v kabině. „Po první třetině jsme si toho řekli v kabině hodně. Do druhé třetiny jsme chtěli nastoupit jako úplně nový tým, protože ta první byla strašná. Chtěli jsme změnit hlavně nasazení a rychlé otáčení hry. Taky tam padlo, že bychom měli víc chodit před bránu.”
Co se řeklo, bylo splněno. V první polovině druhé třetiny šli domácí do vedení, nicméně i tak nebylo radno Jihlavu podceňovat. „Po druhém gólu to bylo lepší, ale s takovými soupeři, jako byla Jihlava, bychom se neměli tolik trápit. Jak jsme dali ještě pár branek, tak to bylo zase o něco lepší a my byli uvolněnější. Nejvíc nepříjemní byli Jihlavští v tom, že na nás rychle vletěli. My jsme naopak na začátku trochu zaspali, “ vrací se Daněk k zárodku utkání. Jeho průběh se ale poté začal vyostřovat, hrálo se do těla a na ledě se objevilo pár potyček. „Soupeř to začal řezat poté, co Robin Kavan srazil jednoho jejich hráče. My jsme se ale nenechali a začali do toho chodit taky.”
On sám se v 50. minutě hry trefil, kdy těžil ze spolupráce s Oliverem Šichtařem. „Oliver Šichtař vybojoval puk a já si ho sebral na mantinelu. Pak jsme tam jeli tři na jednoho, strhl jsem to na střed a vystřelil pod břevno. Potom už jenom padl gól. Plánoval jsem, že bych to tak mohl zkusit, někdy se snažím něco takového udělat. V tomhle zápase se mi povedlo ale poprvé, že by z toho gól byl.”
Zisk tří bodů proti Dukle znamenal již čtvrtou výhru v řadě a znamená třetí místo v tabulce. Jaký je na takové úspěšné tažení návod? „Snažíme se hrát jako jeden tým, žijeme na střídačce. A taky chceme vyhrávat,” hlásí sebevědomě Šimon Daněk.