Rozhovory
dnes
B r n o – V letošní sezoně nechyběl v jediném soutěžním utkání. Andrej Kollár v Kometě kroutí už čtvrtou sezonu a dá se tak považovat za zkušenějšího hráče, byť mu je teprve pětadvacet let. V aktuálně probíhajícím ročníku vstřelil šest gólů, ten poslední v přesilovce v nedělním utkání ve Vítkovicích. Svou branku následně věnoval tátovi. Někdejší dvojnásobný slovenský extraligový šampion v ten den oslavil 48. narozeniny.
Velká část sezony je za námi, jaká zatím je z vašeho pohledu?
Samozřejmě si uvědomujeme, že by to mohlo být lepší, ale v posledních týdnech se nám naštěstí nějaká krize vyhýbá, body sbíráme a hrajeme podle systému. Plníme přesně to, co máme. Někdy se chyby stanou, ale myslím, že to není z naší strany špatné a hrajeme dobrý hokej.
Sleduje po očku i tabulku? Na čtvrté místo máte aktuálně jen pětibodovou ztrátu.
Určitě se malinko díváme, budeme se chtít o tu čtverku porvat a vyhrát každý zápas. Chceme být v tabulce na lepším místě, než jsme teď.
Napomáhá týmový úspěch také vašemu sebevědomí? Troufnete si třeba víc na ledě, nebo si víc věříte?
Jasně. Když se vyhrává, všichni jsme pak šťastní a pomáhá to našemu sebevědomí. Určitě to platí i pro mě.
Na přelomu listopadu a prosince jste zaznamenali několik drobných zaškobrtnutí, ale v posledních kolech se týmu daří, co se změnilo?
Těžko říct. Asi jsme si některé věci jinak nastavili a začali líp plnit to, co po nás chtějí trenéři. Na základě toho se dostavily výsledky.
Většinu sezony jste odehrál ve formaci "3K" - s Jakubem Konečným a Jakubem Kosem, jak vám šla spolupráce na hřišti?
Myslím, že jsme střídali horší zápasy s těmi lepšími. To se ale v hokeji stává. Pořád jsme mladší hokejisté, i když já už vlastně moc ne (smích), každopádně se snažíme hrát útočný hokej, napadat, vybojovat puky, zajistit buly v útočné třetině. Být pro tým prostě co nejvíc užiteční.
Nelze přehlédnout, že se do šancí často dostáváte, ale trápí vás především koncovka, souhlasíte?
Je pravda, že těch šancí máme fakt hodně. Ale i to je důležité, že se do nich dostáváme, že dokážeme zatlačit soupeře a dostat ho pod tlak. Bohužel nám to tam nepadá tolik, jak bychom si přáli. Věřím, že mně, Kosákovi a Konymu to začne padat víc. Jsme taková trojka, které asi nepřeje štěstí, snad se to brzy změní.
Na to se dá navázat otázkou, že v minulém utkání ve Vítkovicích vám to tam konečně padlo, a ta radost na ledě z vás přímo tryskala...
Už jsem na něj opravdu čekal nějakou dobu a přišel přesně v pravou chvíli. Můj táta měl zrovna v ten den narozeniny, takže i on měl radost. Gól jsem mu tak mohl věnovat a dal mu pěkný dárek k narozeninám. Sleduje všechny naše zápasy, přeje nám úspěchy.
Vaše branka padla po přihrávce Kristiána Pospíšila, měli jste toto společně nějak konkrétně natrénované, nebo to spíše vyplynulo ze hry?
Viděl jsem volný prostor a čekal sem, že mi to tam Pospec hodí. On tady ty situace výborně čte. Parádně mě našel, vznikl prostor a pak už jsem to jen vypálil na bránu. Naštěstí to tam padlo. Velká úleva.
Vzhledem k velké marodce, která v mužstvu panovala, dostali šanci mladí hokejisté z juniorky. Co na ně říkáte?
Kluci hráli výborně, ať už Chluďa (Danny Chludil), Veslo (Adam Veselský) nebo další. Pomohli nám a vyhráli jsme s nimi velmi těžké zápasy. Chtěl bych je pochválit.
Ve čtvrtek vás čeká Boleslav, co se od tohoto zápasu dá očekávat?
Liga je hrozně vyrovnaná, takže ani ve čtvrtek nás nečeká nic jednoduchého. Bude to duel o šest bodů, přijede Furchíňo (Dominik Furch), a my samozřejmě uděláme maximum pro výhru. Doma jsme před fanoušky silní, cítíme jejich podporu, což je pro nás moc důležité.
Marodka už se trošku ztenčuje?
Řeknu to asi tak, že je to o něco lepší, než to bylo (úsměv).
