Bojovností jsme si přiklonili štěstí na naši stranu, říká obránce juniorky Jakub Peslar

Kláře držím palce, vzkazuje své sestře brankářce Jakub Peslar

Utkání Brna s Olomoucí přineslo opravdu velké množství vzrušujícíh momentů. U mnoha z nich byl i brněnský bek Jakub Peslar: „Ze začátku to z naší strany bylo hodně nepovedené. Dělali jsme zbytečné chyby jak v obraně, tak v útoku. Možná měli i trochu více štěstí. Ale takhle prostě začínat zápasy nemůžeme. Pak jsme však ukázali bojovnost, začali napadat a tím to zlomili. To štěstí jsme si přiklonili na naši stranu,“ našel hráč s devítkou na zádech důvod fantastického obratu ve zvýšené aktivitě.

Gól Jakuba Peslara ze samotného konce druhé třetiny označil hostující bek Dufek za klíčový moment zápasu: „Je to možné. My jsme ale hlavně využili toho, že jsme měli dvě přesilovky, které jsme využili těsně před tím mým gólem. Při něm mi to Honza Křivohlávek dával mezi kruhy. Opravdu je možné, že tam se to definitivně zlomilo,“ nepodceňoval význam své branky mladík, který si připsal ještě dvě asistence.

Při zmíněných přesilových hrách byl Jakub Peslar velmi aktivní. Od modré čáry dirigoval hru a nebál se často pálit směrem na branku Olomouce: „Je pravda, že mě pan Beran hodně využívá na přesilovky. Zatím se nám daří, takže je asi spokojený,“ naznačil nevysoký bek, kdo má asi v brněnské juniorce na starosti strategii přesilových her.

Není tomu ani dva týdny od zápasu s Vítkovicemi, kterým doma Kometa podlehla vysoko 2:8: „Popravdě, jak jsme dostali gól na 2:6, tak jsem si přesně říkal, že to je stejné jak s Vítkovicemi. Naštěstí se to pak zlomilo a je tu naše další vítězství,“ liboval si hráč pocházející právě ze severu Moravy.

Ostatně ze severu, konkrétně z Havířova, přišel Peslar před touto sezónou do kádru Komety Brno: „Jsem tady maximálně spokojený. Je tady výborný kolektiv i zázemí. Všechno tu funguje. V Havířově jsme neměli tak kvalitní tréninky. Tady se s klukama i dopoledne sami domluvíme a jdeme si zacvičit. Navíc máme k dispozici Hanu Bubníkovou, která nám radí,“ pochvaluje si obránce narozený na konci června roku 1992.

Jakub Peslar není jediným z rodiny, kdo hraje nejrychlejší kolektivní hru světa. V brankovišti mladšího dorostu totiž působí jeho sourozenec. Ovšem nejedná se o bratra, jak by se každý domníval, nýbrž o čtrnáctiletou sestru Kláru: „Taťka kdysi hrával hokej, kvůli zranění však musel skončit. Když jsem byl malý dal mě na hokej. Všechno, co svým zraněním ztratil, vkládal do mé osoby. Sestra chodila na zápasy a pořád tam vyřvávala. Když ji táta vzal na pár tréninků na led, v Porubě totiž dělá kouče u mládeže, tak ji to začalo hrozně bavit. No a tak začala hrát hokej, i když mamce se to moc nelíbilo,“ líčil zajímavý příběh své mladší sestry obránce brněnské juniorky.

Rozhodně se nedá říct, že by Klára Peslarová byla jen nějakou hokejovou atrakcí. V Porubě nastupuje víceméně pravidelně a pyšní se lepší procentuální úspěšností, než její kolega v bráně ostravského týmu: „Klára je v reprezentaci. Dokonce už nyní dostala pozvánku do ženského áčka. Teď jí tedy držím palce, ať se jí tam daří a nejlépe se dostance na post jedničky,“ pravil starší bratr talentované brankářky a odešel telefonovat, pravděpodobně právě svému otci, který jej k hokeji přivedl.

V Brně mají jasný cíl a jdou si za ním, chválí bývalý obránce Komety Martin Dufek

O poznání smutnější než Jakub Peslar byl po utkání v KAJOT Areně olomoucký obránce Martin Dufek, který ještě v minulé sezoně oblékal dres týmu z jižněji položeného města: „Za stavu 2:6 ve druhé třetině jsme nepochopitelně dostali tři branky. Trenér si vzal time-out, řekl nám, co máme hrát a my jsme ho neposlechli. To se nám okamžitě vymstilo. Kometa se rozjela, šla agresivně do branky a byla hladovější. My jsme začali hrát pasivně, nenapadali jsme. Jestli nezačneme hrát to, co po nás chce trenér, tak těžko budem vyhrávat. Chybí nám i trochu obětavosti a zároveň odpovědnosti,“ chrlil ze sebe slova nespokojený bek, který v Olomouci nosí na dresu číslici 77.

Tabulka Noen extraligy je sice velmi vyrovnaná, ale přesto asi není čtrnácté místo tím, na kterém by se hráči z Hané viděli rádi: „Je to o tom, o čem jsem před chvíli mluvil. Hlavně v posledních čtyřech zápasech,“ dal Martin Dufek najevo, že chyby, které stály Olomouc body proti Kometě, ji provází už delší dobu.

Při takovém průběhu utkání, jaké měl duel mezi moravskými týmy, se nabízí otázka, zda za stavu 2:6 Olomoučtí nepodcenili zbytek zápasu: „K podcenění nedošlo. Nám se to prostě v posledních utkáních stává. Obzvlášť s Kometou. I doma v Olomouci jsme vedli 3:1 a nakonec jsme prohráli. Jak říkám, soupeř byl dnes hladovější a my jsme přestali hrát naši hru,“ odmítl možnost předčasného uspokojení bek držící hůl na levou stranu.

Jsou zápasy, ve kterých se dá vcelku jasně označit jejich klíčový moment: „Já bych řekl, že nejdůležitější byla branka na 5:6. Tu jsme dostali těsně před koncem druhé třetiny. Tím pádem nás stáhli a ve třetí třetině na nás vlítli. My jsme nehráli tu hru, kterou jsme se prezentovali prvních třicet minut,“ kroutil hlavou 178 cm vysoký zadák.

Martin Dufek ještě v dresu Komety

Jak již bylo napsáno, Dufek několik sezón působil v modrobílém dresu brněnské Komety: „Já na to vzpomínám velmi rád. Je tady skvělá parta kluků, hrával jsem zde odmalička. Pánové Pazourek s Beranem jsou výborní trenéři. Mají jasný cíl a jdou si za ním. To se mi líbí. Vzpomínám na to opravdu moc rád, navíc tdy studuji, takže Brno mám pořád v srdci,“ vykládal samá pozitiva konstruktivní obránce.

V brněnské kabině něco prožil a má tam pochopitelně dost kamarádů: „S klukama v kontaktu samozřejmě jsem. S Ondrou Dlapou, Vlastou Bilčíkem, Honzou Káňou... Jsme pořád v kontaktu, voláme si. Teď do Komety přišel ještě můj velký kamarád Patrik Novák,“ zmínil Dufek hráče, kterého poznal při angažmá ve Znojmě. Tím také zakončil naše pozápasové povídání.