Alexi, v Brně už jste strávil několik týdnů. Našel jste si už nějaká oblíbená místa?
Bydlíme tady s manželkou, dcerou, naším psem a zatím si to tady užíváme. Máme krásný byt a objevili jsme pár restaurací, kde se nám líbilo. Někde jsem byl i se spoluhráči, na jména si teď ale nevzpomenu. Je tady ale hodně míst, kde se dá něco dělat. Rádi chodíme s rodinou na procházky do přírody. A taky jsme si to hodně užili v Aqualandu Moravia. Jeli jsme tam už když jsem hrál ještě v Boleslavi, tři hodiny tam a tři hodiny zpátky, teď to mám mnohem blíž.
Máte v těchto aquaparcích raději wellnes, nebo spíš vodní atrakce?
Spíše ty atrakce, skluzavky a tak. A také samozřejmě plavání s mojí dcerou.
Když jste hrál v Mladé Boleslavi, bydlel jste ve městě, nebo dojížděl z Prahy?
Bydleli jsme v Boleslavi, ale do Prahy jsme jezdili docela často. Dcera tam chodila do školky, takže jsme město poznali docela hodně. Ale když jsme měli volno, tak jsme při cestě z Aqualandu navštívili i Brno.
Je velký rozdíl mezi životem v Mladé Boleslavi a v Brně?
Ano, Brno je velké a krásné město. Je tady spousta věcí, co se dá dělat a také je město přátelské k dětem, Boleslav toho tolik nenabízí.
Mohl byste srovnat fanoušky v Česku a ve Finsku?
Myslím, že v české lize jsou lepší fanoušci. A nemyslím jen tady v Brně, v celé lize jsou domácí i hosté hlasití. Bavil jsem se o tom se Stevem Mosesem a i on řekl, že v posledních letech divácká atmosféra ve Finsku trochu opadla. Tady nezáleží jestli se hraje doma nebo venku, naši fanoušci nás vždycky podporují.
Co říkáte na českou kuchyni?
Musím říct, že nejsem její největší fanoušek (směje se). Ale můžu zmínit smažený sýr s hranolkami, ten mi docela chutná. Zkusil jsem i knedlíky s omáčkou a to také není špatné. A samozřejmě mi chutná české pivo, to je jasné.
Je nějaké finské jídlo, které vám tu chybí?
Asi můžu říct lososovou polévku. Je hodně krémová, s bramborami. I moje americká manželka ji miluje. Jinak ale jím vcelku normální věci jako kuřecí maso, těstoviny a tak, takže mi nic neschází.
A něco dalšího, co vám z Finska chybí?
Hlavně rodinu a přátelé. Příroda a Helsinky odkud jsem, po tom se mi až tak nestýská (úsměv).
K Finsku neodmyslitelně patří sauna. Používáte ji?
Nejsem úplně velký fanoušek saunování. Dělám to tu docela často, ale nevydržím tam déle než pět minut. Je mi to pak nepříjemné, příliš horko.
Sledujete i jiné sporty než hokej?
Miluju fotbal, samozřejmě náš evropský. Už asi patnáct let fandím Juventusu Turín a už asi deset let je to v podstatě jediný tým, který sleduji. Podívám se i na jiné zápasy, ale tým mám jen jeden.
Co dovolená? Máte radši hory, nebo pláže?
Abych byl upřímný, tak jsou to pláže, ale tady ve střední Evropě si rádi zajedeme na hory a někam, kde je sníh. Moje žena pochází z Kalifornie a tam chodíme na pláže celkem často. Když jsme tady ve střední Evropě, tak je pěkné jet třeba na nějakou vánoční dovolenou do hor.
Byl jste letos na nějakém zajímavém místě?
Ani ne, cestovali jsme jen po okolí, třeba v tom Aqualandu, jak už jsem říkal. Plánujeme ale výlet do Vídně, a když bude nějaké volno, tak někam do hor.
Když tak mluvíte o horách, chybí vám tuhá finská zima?
Občas ano, ale moc to neřeším. A nevadí mi, když je v říjnu dvacet stupňů a je hezky (smích).
V extralize už máte odehráno přes 100 zápasů. Dá se nějak popsat, v čem je odlišná proti ostatním soutěžím?
Myslím, že se tu klade velký důraz na systém, takže v některých zápasech nepadá moc gólů. Ale je to stále hokej, takže až tak moc rozdílů bych tam neviděl. Česká liga je za mě hodně podobná finské.
V české lize hraje aktuálně víc finských hráčů. Znáte se s nimi?
Znám je všechny, například Iikku Kangasniemiho z Karlových Varů nebo brankáře Henriho Kiviaha z Mountfieldu. Juhamatiho Aaltonena znám asi nejvíc, hráli jsme spolu pár zápasů. Ve Finsku je za velkou hvězdu.
V zámoří jste se během působení v AHL setkal s Jaroslavem Modrým, konkrétně v týmu Ontario Reign. Jak na to vzpomínáte?
Bylo to dobré, on byl tehdy rozvojový kouč, což je rozdíl proti pozici hlavního trenéra nebo asistenta. Spíš se staral o mladé hráče a já byl jedním z nich. Řešili jsme spoustu detailů, například správnou poziční hru nebo práci s hokejkou. Myslím, že mi hodně pomohl, když jsem byl mladší. Snažil jsem se mu naslouchat, protože jsem věděl, jakou má za sebou kariéru v NHL. Od takových hráčů si vždycky můžete něco vzít.
Změnil se trenér Modrý za těch pár let?
Nemyslím si, je stále stejný. Jak jsem říkal, tady má jinou pozici, takže je to více na něm, co všechno se bude dělat. V Ontariu se spíš věnoval mladším hráčům, ale to dělá i tady.
Na dresu nosíte číslo 10, což není pro obránce moc obvyklé. Proč právě desítka?
Je to kvůli legendě Juventusu Allesandru Del Pierovi (smích). To je zkrátka ten důvod.
Měl jste jako dítě nějaké oblíbené hráče, kteří pro vás byli inspirací?
Je to sice Švéd a centr, ale určitě to byl Henrik Zetterberg, jeden z mých celkově nejoblíbenějších hráčů. Určitě také Niklas Lindström, ale ten už byl starší. A také Pavel Dacjuk.
Všímal jste si také některých českých hráčů?
Sledoval jsem Marka Židlického, hrál v Helsinkách, když jsem byl malý. Dělal zajímavé věci s hokejkou a zkoušel jsem trochu hrát jako on.
Na závěr tu máme pár kratších anketních otázek. Který gól z vaší kariéry byste označil za nejlepší?
Těžká otázka… V minulé sezóně jsem dal hezký gól v Litvínově. Dostal jsem pul na modré, přešel jsem přes jednoho hráče a šel do středu. Druhý protihráč mě podrazil, ale dokázal jsem vystřelit v pádu. Puk skončil brance, to se opravdu povedlo.
Kdybyste si mohl na jeden den vyzkoušet jiné povolání, co by to bylo?
Určitě fotbalista.
Máte nějaké rituály či rutinu, kterou dodržujete?
V den zápasu chodím po ranním tréninku spát. Jak se mi zrovna chce, dám si jednu až dvě hodinky. Rád si před zápasem zahraju fotbálek, dělám pořád ty stejné věci. Ale nejde o nic vyloženě specifického.
Pár hráčů už jste zmínil, ale kdybyste měl vybrat jednoho, se kterým byste si zahrál, kdo by to byl?
Pokud by šlo o hru, tak bych asi zvolil Nicka Lindströma.