Jaké jsou tréninky pod Liborem Zábranským? Jsou tvrdší, než bývaly?
Byl jeden den volno, takže bylo docela logické, že bude trénink zaměřený na kondici. V sobotu jsme to tedy měli trošku ostřejší, v neděli jsme si odpočnuli a teď už se chystáme na úterní zápas.
Byl tento víkend příjemnější, když jste v neděli mohli jen sledovat soupeře?
Nic takového bych v tom nehledal, spíše to byl konečně volný den, abychom si odpočnuli. Zápasů teď bylo hodně po sobě, takže jsme se chtěli spíše zregenerovat a zase se připravit.
Je po výhře nad Hradcem Králové cítit úleva?
Samozřejmě chceme pořád sbírat body, a že se nám to nedařilo, nebylo zrovna příjemné. Ale nepřeceňoval a nevychvaloval bych jednu výhru. Uvidí se, co bude dál. Těch utkání je před námi pořád spousta a musíme se snažit jít zápas od zápasu, jak si to pořád dokola říkáme.
Co čekáte od zápasu s Olomoucí? Bývají to prestižní souboje...
Myslím, že prestižní souboje jsou všechny, protože extraliga je opravdu vyrovnaná a všichni se snaží nahnat body, co to jde. Neřekl bych, že je to pro nás prestižnější – pokaždé se hraje o stejné tři body, ať je to s Olomoucí nebo s kýmkoliv jiným. Určitě to bude těžký zápas, protože oni samozřejmě také chtějí vyhrát, tak jako všichni. Je to těžký soupeř, bude to urputný hokej, ale my musíme být lepší.
V Olomouci působí několik bývalých hráčů Komety, jste s někým v kontaktu?
Sem tam si napíšeme, přece jen těch kluků je tam hodně. V tomhle to možná bude bude trošku speciálnější duel, ale jakmile vjedete na led, tak už jde tohle všechno stranou.
Jan Hruška. Foto: Ivo Dostál
Často se mění složení formací, a to i během zápasu. Je těžké se tomu přizpůsobovat nebo jste na to už zvyklí z minulých sezon?
Myslím, že to není problém. Fungovalo to takhle tři roky a funguje to znova, nikdo s tím určitě problém nemá.
Trenéři říkali, že jste hodně pracovali na taktických věcech. Bylo vidět zlepšení proti Hradci?
Doufám, že ano. Dostali jsme méně gólů, takže se to povedlo, ale je předčasné tohle hodnotit po jednom zápase. Uvidíme, jak se to bude dal vyvíjet, snad jsme na dobré cestě.
V posledních zápasech se vám dařily přesilovky. Zlomilo se něco?
Je to prostě hokej, chvíli se daří a chvíli zase ne. Není to tak, že bychom přesilovky nějakou dobu trénovali a ony fungovaly, potom je přestali trénovat a nefungovaly. Musí se sejít spousta okolností, soupeř musí někde udělat malou chybičku a v tu chvíli musíme my udělat všecko správně. Je to shoda malých drobných krůčků, které musí vyjít, aby padl gól. A v opačném případě, aby se podařila početní výhoda soupeře ubránit – to je další situace, která se celoročně nacvičuje. Někdy jsou tam výpadky a nedaří se, ale potom zase přijde doba, kdy se nám to daří.
Je náročné vymýšlet pořád něco nového, jak soupeře překvapit?
Je to právě o tom, že všech pět hráčů ví, co chtějí sehrát a jaké by z toho mělo být finále. Když všichni dělají to, co mají, a snaží se plnit tu konkrétní zajetou věc, tak by se tam vždy mělo to okénko ukázat. Pak jde o to, jestli se soupeři podaří všechna ta okna co nejvíce „přivřít“, anebo tam udělá díru a povede se z toho dát gól – tak, jak to bylo dopředu vymyšlené.