Po krátké odmlce jste zpátky v Kometě, s čím do nové sezóny vstupujete?
Začali jsme letní přípravu, abychom se co nejlépe připravili. Určitě chci přípravu odmakat a dokázat trenérům, že v tomto týmu můžu zůstat celou sezónu. Musím na sobě prostě neustále pracovat a ukázat, že na to mám.
V jaké skupince trénujete a jaký máte program v rámci letní přípravy?
Jsem ve druhé skupině s Dalimilem Mikyskou, Silvestrem Kuskem, Karlem Pláškem, Petrem Kratochvílem a dalšími mladšími hráči. Na programu máme zatím běhání, gumy, posilovnu, kolo, schody a další věci, které nám připravil kondiční trenér Miloš Peca.
V Brně jste vloni zahájil sezónu, nicméně jste se pak před koncem roku přesunul do Pardubic. Co vám tato štace přinesla ve vaší kariéře?
Bylo to pro mě něco úplně nového. Nikde jinde krom Třebíče a Komety jsem vlastně nebyl. Zkušenost to byla dobrá v tom, že jsem pochopil, že bez tvrdé práce to zkrátka nepůjde. Teď se vracím s tím, že se chci prosadit do kádru a nepůjde to jinak, než abych na sobě pracoval.
Byla to pro vás v Pardubicích opravdová zkouška ohněm?
Určitě byla. Šel jsem do posledního týmu tabulky a dalo se očekávat, že půjdeme pravděpodobně do baráže, což je soutěž náročná na fyzičku, ale také na psychiku.
Jaké to je pro hokejistu hrát baráž? Zocelí to hráče?
Musíte se na to připravit v hlavě a chytit začátek. Od prvního zápasu není na co čekat. Je to velká zkušenost, celkově hodně náročná soutěž. Pro hokejistu nic příjemného, ale musíte si tím projít a poprat se s tím. Naštěstí to dopadlo dobře a Pardubice se zachránily.
Zvlášť když v minulé sezóně vyhrajete titul s áčkem a s juniorkou a o rok později se zachraňujete v nejvyšší soutěži…
Jste zvyklý hrát v týmu, který vyhrává, a pak se přesunete do týmu, který naopak neustále prohrává. Přišel jsem tam a vyhrálo se až po dlouhé době. Marně v paměti pátrám, jak nám dlouho trvalo, než jsme vyhráli nějaké utkání. Nebylo to nic příjemného, ale takhle to prostě chodí. Na druhou stranu jsem rád, že jsme se dobře připravili na baráž a zachránili se.
Vám se povedlo ve dvanácti barážových zápasech získat jedenáct bodů. Byla to pro všechny velká úleva v tom smyslu, že se tradičnímu hokejovému klubu podařilo zachránit?
Celé naší formaci se dařilo. S Patrikem Poulíčkem a Ondřejem Machalou nám to už koncem základní části šlo, sedli jsme si. Do baráže jsme vstoupili celkově dobře. Určitě jsme rádi, že Pardubice zůstaly v extralize. Je to hokejové město a extraliga tam patří. Na to se kladl důraz a celý mančaft dělal vše pro to, aby se nejvyšší soutěž hrála i další rok.
Také jste si mohl splnit dětský sen, zahrát si proti Jaromíru Jágrovi. Jaké to bylo?
Bylo to pěkné, poprvé v životě jsem nastoupil proti Jardovi. Každý jsme se na to těšili, hrát proti takové hvězdě. Na ledě sice přepnete a nevnímáte to, ale po skončení zápasu si s ním podáte ruku a je to zážitek.
Měl jste s ním nějaký souboj? Například u mantinelu nebo v brankovišti?
U mantinelu. Jenže on se fakt nedá odstavit. Snažil jsem se ho obrat o puk, ale prostě to nešlo (smích). V baráži ukázal, že je to pořád pan hokejista a klobouk dolů před ním, co dokázal.
V Brně vám hráči drželi místo v kabině, nebo kde momentálně máte své stanoviště?
Jsem skoro na svém. To moje mi zabral Silva Kusko, tak jsem teď jen o jeden kousek vedle.
Kabina se za těch pár měsíců vaší absence výrazně nezměnila. Přesto, s novými spoluhráči jste se už stihl seznámit?
Kluci z Vítkovic působí dobře, v pohodě hráči. Pobavili jsme se a věřím, že to všechno bude super a bude to klapat.
Co vám v suché přípravě vyhovuje a naopak? Těšíte se víc na led, nebo výběh do lesa?
Nemám rád běhání, stačí mi ty schody u nás na hale (úsměv). Kolo mi nevadí, posilovnu mám rád. Tu hodně potřebujeme. Rád si zahraju fotbálek, florbal, hráli jsme ve středu, to mě baví.
Stihl jste si chvíli od hokeje odpočinout? Jaké máte plány na léto?
Měl jsem tři týdny pauzu, která mi stačila. Už jsem potřeboval začít něco dělat. Jsem v letní přípravě a soustředím se na novou sezónu. Je důležité se dobře připravit, protože pak z toho čerpáte během celého roku.