Utkání s Karlovými Vary moc branek nepřineslo. Po bojovných šedesáti pěti minutách musely o vítězi a poraženém rozhodnout až samostatné nájezdy: „Konkrétně pro mě to bylo takové jiné utkání. Hrál jsem letos doma poprvé. Myslím si, že tam od nás bylo hodně dobrých věcí. Celkem solidně jsme i bránili, až na nějakých pár slabších situací. Docela jsme bojovali a tím jsme si přiklonili štěstí k sobě a získali druhý bod,“ zhodnotil Filip Krejčiřík náročný mač.
Karlovy Vary se v nabité tabulce Noen extraligy nachází na pátém místě a jsou tak nejbližším pronásledovatelem Komety v boji o přímou účast v play-off. Druhý bod, který Kometě podařeným nájezdem zajistil Roman Jurák tak může mít cenu zlata: „Určitě ten bonusový bod může být na konci klíčový. Vary jsou příčku pod námi, kdybychom prohráli, bylo by to špatné. Potřebujeme se udržet do toho čtvrtého místa. Všichni to tady opravdu chceme zvládnout. Máme pár zápasů do konce, tak doufám, že jsme dnes začali nějakou vítěznou vlnu,“ bojovně vyhlásil devatenáctiletý zadák.
Dlouhou dobu vycházela juniorce sezona na podtrženou jedničku. Po Vánocích však přišlo menší trápení a Brňané z ledu odjížděli šestkrát po sobě jako poražení: „Nemyslím si, že by na nás padla nějaká deka. Řekli jsme si, že do toho půjdeme zase od začátku. Šlapali jsme a naštěstí jsme to ubojovali,“ nepřipouštěl Filip Krejčiřík negativní vliv předchozích výsledků na juniorskou kabinu.
Zápasu s Karlovými Vary předcházela reprezentační pauza. Trenéři tak mohli připravit své svěřence na důležitý finiš sezony, který začínal proti tabulkovému sousedovi: „Nevím, jestli jsme se zaměřovali přímo na tento zápas. Ale samozřejmě jsme víc trénovali, měli jsme tady dvoufázové tréninky na ledě. Navíc každý kdo mohl, cvičil s Hankou Bubníkovou. Takže potrénovali jsme víc a asi se to vyplatilo,“ popsal hráč nosící na dresu devatenáctku, jak probíhala brněnská příprava v době mezinárodních turnajů.
Filip Krejčiřík chyběl kvůli zranění prakticky celou sezonu. Postupně však zraněný kloub uzdravil a proti Západočechům tak mohl poprvé v letošním ročníku nastoupit na ledě KAJOT ARENY: „Byl to už druhý zápas, první jsem hrál na Kladně. Tam to bylo takové uvolněnější. Teď se hrálo doma, tak se přišlo podívat víc lidí. Ale hlavně jsem rád, že jsme vyhráli. To je důležité pro celý tým. Není to o mě,“ nechtěl 182cm vysoký hráč dělat ze svého návratu nějakou vědu.
Zranění si Krejčiřík přivodil v neuvěřitelně smolný moment. Do špitálu totiž zamířil přímo z úplně posledního tréninku juniorky před zahájením extraligových bojů: „Jezdili jsme herní situace dva na jednoho. Při obratu jsem si prohodil koleno na druhou stranu a tam mi zůstalo. První ošetření mi na střídačce poskytla paní Vincourová. Pak jsem jel do nemocnice a už následovala operace,“ lovil z hlavy velmi nepříjemné vzpomínky navrátilec do sestavy Komety.
Pouze z tribun tak musel Krejčiřík sledovat úvodní skvělou jízdu brněnské juniorky i následné menší trápení: „Určitě není špatné dívat se na kluky, když vyhrávají. Jsou to moji kamarádi, přeju jim to. Celou tu dobu jsem se cítil jako součást týmu. Byly tam ale samozřejmě momenty, kdy ti ten hokej chybí. Konkrétně když vzpomenu na ten domácí zápas se Spartou, tak jsem se tady byl podívat a padlo to na mě. Bylo to takové smutné. Ale život jde dál, to je tak asi všechno,“ pravil se slyšitelnou hořkostí v hlase odchovanec brněnského hokeje.