Původně jste byl napsaný jako třináctý útočník, ale nakonec jste i tak naskočil do zápasu. Jaké to bylo? Jako do rozjetého vlaku. Ten ale bohužel nejel správným směrem a navíc ujížděl. Soupeř nám ukázal velkou kvalitu. Od druhé třetiny jsme se sice zlepšili, ale Švédové byli efektivní v zakončení, jsou v něm perfektní. Výsledek sice vypadá hrozivě, ale hra od druhé třetiny nebyla špatná.
Byli jste hodně opařeni po dvou gólech ve čtvrté minutě? Byl to nejhorší začátek, jaký může být. Tým se na něco připravuje, ale když ve čtvrté minutě prohráváte 0:2, celá hra se musí začít odvíjet úplně jinak, než bylo původně v plánu.
Přesto v premiérovém zápase v národním týmu se vám hned podařilo vstřelit gól. Je to alespoň trošku náplast na celou porážku? Náplast to moc není. Premiéru v nároďáku jsem si samozřejmě představoval vítězně. Na druhou stranu to byl těžký soupeř, zápas se nějak vyvíjel, takže jsem přeci jenom trošku rád, že se mi podařilo skórovat. Kdybychom ale zápas vyhráli, bylo by to daleko příjemnější.
Stihl jste si v tom všem alespoň schovat puk? Kluci mi ho schovali.
V zápase jste vystřídal pasáže, kdy jste hrál a kdy jste jen jako náhradník seděl na lavičce. Jak moc nepříjemné to pro vás bylo? To je úděl nováčka nebo třináctého útočníka. Já jsem hlavně rád, že mě pan Vůjtek povolal a nominoval. Já jsem určitě nečekal, že tu budu hrát první nebo druhou útočnou formaci. Musel jsem se spokojit s touhle rolí, věděl jsem, do čeho jdu a rozhodně nemůžu říci, že by mi to nějak vadilo.
Jak na vás vůbec působila úroveň reprezentačního zápasu? Bylo to úplně něco jiného než v extralize. Hokej je o hodně rychlejší, soupeř je všude, všude dobrusluje. Na všechno se ale dá zvyknout, chce to jen trošku času.
Zkoumal jste před zápasem nějak soupisku soupeře? Věděl jste, že proti vám hraje několik mistrů světa a dalších kvalitních hráčů, na které jste se koukal dříve možná jen z televize? Popravdě jsem si nevšiml ani jednoho jména. Pro mě to byli všichni Švédi. Všichni byli blonďatí a jeden z nich byl hodně velký. To byl podle mého Kronwall. Toho jediného si pamatuji (úsměv).