I Jan Hruška si letní přípravu zpříjemňuje sledováním fotbalu. Fandí Mexiku

Není tajemstvím, že fotbal je vaším koníčkem. Jste nalepený u televize a hltáte mistrovství světa v Brazílii?
Moc se mi líbí, protože padá hodně gólů. Užívám si to. Těším se na každý zápas. Některé zápasy sice ke konci vypadají, že už hráči nemají sílu, ale to bude asi podmínkami, ve kterých hrají. Asi si tady nikdo nedovede představit, v čem musí hrát. Není to žádná sranda. Když pak jdete do zápasu naplno, může se vám jako například Rusákům stát, že vás začnou chytat křeče v sedmdesáté minutě a nejste schopni zápas dohrát.

Vydražte si hraný a vlastnoručně podepsaný dres Jana Hrušky. Více ZDE.

Máte na mistrovství oblíbené týmy?
Měl jsem to docela těžké. Nebyl jsem si schopný vybrat, tak jsem si říkal, že budu fandit Portugalsku, které už ale vypadlo. Španělé jsou také pryč. Hodně se mi líbí, jak hraje Mexiko. Takže mu budu fandit. Jestli ale dokáže vyhrát, to netuším. Spíš tipuju Němce, i když z toho nemám moc velkou radost.

Každý zápas sledují desetitisícové návštěvy. Líbí se vám atmosféra?
Je určitě fantastická, ale pro domácí tým to musí být svazující. Oni tam teď totiž mají jen fotbal a nic jiného neexistuje. Ostatní týmy se proti nim chtějí vytáhnout a díky atmosféře jsou ve větším tranzu, vědí, že nemají co ztratit. Ve fotbale je daleko jednodušší, jak se říká, zaparkovat autobus před branou a čekat na brejky. O to více to mají favorité těžší. Kdyby se něco nepovedlo, byla by to téměř národní tragédie.

Byl jste někdy na fotbalovém mistrovství světa či Evropy osobně?
Nikdy se mi to nepodařilo, ale věřím, že se to jednou povede. Teď do Brazílie je to celkem daleko. (úsměv)

Překvapily vás nějaké výsledky turnaje?
Strašně moc. Vždy to vypadá, že evropské týmy jsou favorizované. Jenže my spíš vnímáme evropské ligy a Afriku nebo Ameriku nikdo nesleduje. Jenže jejich hráči mají strašnou kvalitu, a když se to dobře sejde, podávají dobré výkony. Hlavně ze začátku turnaje, kdy hrají agresivní a rychlý fotbal. Jako například Kostarika, od které to nikdo nečekal. Najednou ze skupiny smrti, která měla být strašně těžká, postupuje největší outsider a dva favorizované týmy pojedou domů. Takových týmů je více. Ani od Mexika asi nikdo nečekal, že bude hrát fotbal, jaký hraje.

Když se vrhneme zpět k hokeji, v přípravě vás čeká deset utkání a jedno z nich bude proti vašemu bývalému týmu ze slovenské Skalice. Těšíte se na setkání s kamarády?
Teď už je hokejové Slovensko takové rozházené, že už tam moc těch kluků, co si pamatuji, nebude. Přesto to bude pěkné. Těším se na vzájemný zápas.

Dvakrát se střetnete s týmem Olomouce, který se do extraligy vrací po sedmnácti letech.
Asi nebudeme vědět, co od nich čekat. Je to nováček, který se bude snažit hodně bruslit. Budou mít ambiciózní mladší tým doplněný zkušenými hráči, jako jsou Jirka Trvaj nebo Pavel Patera. Bude to nevyzpytatelný soupeř, ale do přípravy ideální. Už jen kvůli tomu, že je to kousek a nemusíme daleko cestovat.

Druhým nováčkem, nebo navrátilcem, je Mladá Boleslav. Který z týmů si podle vás v extralize povede lépe?
Myslím, že Boleslav posílila trošku více. Olomouc to zatím nechala tak, jak postoupila. Avizovali ale už dopředu, že do týmu nebudou chtít moc sahat. Přivedli dva zkušené kluky, což není špatný nápad. Teď se ukáže, jestli s týmem budou schopni obstát nebo ne.