Honzo, v posledním domácím zápase základní části jste si poradili s Jihlavou 6:2, jaký to byl zápas?
Úplně mi to nelepilo, nebylo to z mé strany nejlepší. Jsem však rád, že se dařilo celému mužstvu vyhráli jsme.
Šestatřicátý bod jste sice nepřidal, avšak úterní extraligový duel musí být nezapomenutelný. Připsal jste si první kanadský bod v podobě asistence při druhé gólu Daniela Gazdy. Jaký to byl pocit?
Samozřejmě jsem moc rád, doufám že jich ještě hodně přidám. Měl jsem opravdu radost, že se to povedlo.
V lajně jste nastupoval po boku kapitána Martina Zaťoviče a reprezentanta Jakuba Fleka, jak jste se cítil, když vedle vás stálo tolik zkušeností?
Je to samozřejmě velké plus, jelikož mi kluci dost pomáhali a podrželi mě, když jsem potřeboval. Sem tam přišli s nějakou radou, což je vždycky něco, co jako mladý hráč chcete.
Podobnou juniorskou sezonu jste zažil dva roky zpátky v Chomutově, kdy jste měl také lehce přes jeden bod na zápas. Vidíte tam nějakou podobnost mezi těmito roky nebo se to pouze vždycky jen sešlo?
Asi ano. V Chomutově jsme hráli nižší skupinu, takže jsme nehráli proti tak silným soupeřům jako tady v Brně. Jsem rád, že se mi teď daří. Nejdůležitější ale je, že se daří týmu a já mu můžu svými body pomáhat k vítězství.
Vedete tabulku bodování mezi juniory, vnímáte na své osobě zvýšený tlak a očekávání?
To vůbec, snažím se vždy hrát naplno, body jsou fajn, ale především jde o týmový úspěch.
Když si porovnáte obě soutěže, juniorku a extraligu, v čem jsou největší rozdíly?
Myslím si, že v seniorském týmu je to rychlejší než tady v juniorce. Taky je tam daleko víc fyzických soubojů, je to celkově těžší na fyzičku. Navíc v chlapském hokeji se víc dbá na systém, není tam taková volnost jako mezi juniory.