Rozhodl jste se, že svou trenérskou kariéru pověsíte lidově řečeno na hřebík. Už to ve vás zrálo delší dobu?
Pravdou je, že už jsem před dvěma lety s trénováním moc nepočítal, ale oslovil mě Libor Zábranský a já jsem měl z toho velkou radost, protože pracovat v Kometě se neodmítá. Přemýšlel jsem o konci už od Vánoc a chtěl bych se věnovat rodině, užívat si odpočinku. Víte, jako profesionální hokejista jsem hrál dvacet let, na střídačce stál další osmadvacet. Hokeji jsem obětoval celý život a myslím si, že nastala doba, kdy bych chtěl být pánem svého času.
Když byste měl zhodnotit dvě sezony, které jste byl na střídačce, tak jaké byly?
V loňské sezoně jsme se dostali do předkola a závěr sezony byl slušný, bojovali jsme s Vítkovicemi ve čtvrfinále. Letos jsme cítili, že máme kádr na to, aby udělal úspěch. Měl sílu, kabina byla zdravá, i když se nám nepodařil vstup do sezony, pořád jsme věřili, že kvalitu máme. Ukázalo se, že jsme se nemýlili, a nakonec se nám povedlo uhrát čtvrté místo po základní části. Samozřejmě nás postihly výkyvy, ale těm se někdy během sezony občas nevyhnete. Velmi nás mrzí série s Litvínovem, především třetí domácí zápas, kdy byl stav série 2:2. O tomto zápase se mi bude zdát ještě hodně dlouho. Po deseti minutách to mělo být 3:0 a bylo by vymalováno. Bohužel, nedá se nic dělat. V šestém utkání byla Verva lepší a postoupila dál. Rozhodly domácí zápasy.
Jak se vám spolupracovalo s ostatními členy realizačního týmu?
Samozřejmě začátek nebyl úplně snadný, protože po třech kolech skončil Patrik Martinec, což nás všechny zaskočilo. S trenéry jsme si pak po tomto jeho kroku sedli, vše si vyříkali a nakonec jsme vytvořili výborný tým, který fungoval a koneckonců to mohou ostatní i potvrdit. Všechno klapalo a spolupráce byla perfektní. Budu mít jen ty nejlepší vzpomínky, nejen na mé kolegy, ale i na všechny lidi z klubu, od vedení, po marketing, tiskového oddělení a dalších složek v klubu. Chtěl bych všem tímto poděkovat.
Na vás budeme určitě vzpomínat jen v tom nejlepším, protože z vás šla vždy pozitivní energie, dobrá nálada. Nebude vám hokejové prostředí chybět?
To víte, že bude. Musím poděkovat Liborovi Zábranskému a celému vedení, že mi dali šanci nahlédnout do extraligy. Odnáším si fakt pěkné zážitky a je škoda, že si na mě kluci nevzpomněli tak o deset let dřív, když jsem byl ještě ve větším laufu (smích).
V Kometě jste kariéru nastartoval a nyní ji končíte. Jak budete na tento klub vzpomínat?
V roce 1966 jsem začínal jako žáček v Kometě, o deset let později jsem potkával takové velikány, jako Vlado Dzurillu, Pepu Černého, Oldu Machače, prožil jsem zde prakticky celou kariéru. Pak jsem odešel do Německa, protože v Brně na tom byl hokej hodně špatně. Až ho postavil na nohy Libor a jsem strašně rád, že jsem mohl být znovu na závěr kariéry v této organizaci. Kometě budu i nadále držet palce, je to skvělá značka, má fantastické fanoušky v Brně a na jižní Moravě je fenomén. Chtěl bych, aby všem Kometa i nadále přinášela radost.
Na které zápasy v rámci letošní sezony budete nejvíce vzpomínat?
Začal bych odzadu, jelikož pátý zápas s Litvínovem mě budí ze spaní ještě dneska. Stále mě to mrzí, jak dopadlo. Naopak super zápasy jsme odehráli na Spartě, doma s Pardubicemi, určitě těch pozitivních zápasů bylo víc.
Předpokládám, že Kometu bude i nadále sledovat a budete s trenéry v kontaktu?
Určitě ano. Budu kluky sledovat, rád za nimi přijedu a samozřejmě budu fandit, aby se Kometa dočkala dalších úspěchů.