Jsem rád, že jsem zpátky a s klukama do toho můžeme šlápnout, usmívá se Jan Ščotka

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený HC Kometa Brno (@hckometa)

Honzo, pojďme nejdřív za vaší kariérou. Působil jste v zahraničí pouze jednou, a to v sezoně 2021/2022, kdy jste hrál za JYP ve Finsku. Netoužil jste někdy ještě po nějakém zahraničním angažmá, anebo vám česká extraliga sedí a neměnil byste?
Ještě předtím, než jsem přišel do Komety jsem si chtěl vyzkoušet něco v zahraničí, což se splnilo. Teď jsem ale tady a nemám důvod něco měnit. Uvidíme, jak to půjde dál, zahraničí byla skvělá zkušenost jak pro mě, tak i celkově pro rodinu. Člověk pozná zase něco jiného, jiný hokej, jiný život. Je to určitě takové zpestření. Momentálně jsem ale spokojený tady, celkově se mi líbí také liga, která se poslední dobou strašně zkvalitňuje. Týmy hodně posilují a soutěž jde čím dál tím víc nahoru. Moc se mi tady líbí.

Jaký to byl pocit, když jste po celém mistrovství zjistil, že máte jít hrát finále?
První pocity byly nervozita a panika. Po takové době člověk vypadne ze zápasového tempa, v hlavě je už nastavený tak, že nepůjde na led a zničehonic jde hrát finále. Je to těžké na hlavu. Jsem za to ale strašně rád, že jsem dostal tu možnost si vůbec zkusit zahrát. I když to bylo jen pár střídání, byl to pro mě silný zážitek.

Vůbec jste tedy nepočítal s tím, že byste mohl nastoupit?
Ne, ne, vůbec. Nevěděl jsem to pořádně ani den dopředu, zjistil jsem to až v deset ráno v den zápasu. Všechno bylo tedy hektické. Jsem zvyklý před zápasem spát, v tomto případě jsem ale nemohl zabrat. Byl jsem strašně nervózní, bylo to opravdu náročné.

Jan Ščotka při utkání národního týmu. Foto: Vít Golda

Bylo období po MS těžké nejen díky oslavám, které jistě trvaly poměrně dlouho, ale třeba také díky médiím, která určitě zvýšila zájem například o rozhovory?
Určitě, po celou dobu mistrovství jsem já osobně neměl žádný rozhovor, nic. Po tom finále se to kolem mě naopak všechno shluklo a klukům jako je David Pastrňák to moc nezávidím, protože mají těch povinností daleko, daleko víc než já nebo kluci co jsme tady. Ne, že by to nebylo příjemné, pro mě to příjemné bylo, jelikož se mi to stane jednou za čas, ale kdyby to takto bylo po každém zápase, tak by to bylo opravdu náročné.

Bylo plusem, že jste měl v kabině nároďáku spoluhráče z Komety Jakuba Fleka?
Ano, určitě. S Kubou se hodně bavíme i tady v Brně. Je to vždycky pěkné, když se sejdeme na nároďáku.

Z MS máte již dvě medaile, to už se to začíná hezky kupit, že?
Je to fajn, zatím je to stoprocentní úspěšnost. Nevím, jestli to budu chtít pokazit (smích). Dělám si srandu, je to krásný pocit, ale myslím, že velkou vahou je to zásluha hráčů, co vždy přijedou z NHL. Já měl to štěstí, že do Rigy přiletěl David Pastrňák s Davidem Krejčím. Letos jsme měli také Lukáše Dostála, který zachytal výborně, takže to velké břemeno nesou oni.

Jak jste strávil zasloužený odpočinek, byl jste na nějaké dovolené?
Byl jsem v Turecku na týden, kde jsme si tak nějak odpočinuli. Odpočinku ale nebylo moc, protože pak jsem začal hnedka trénovat v Ostravě a musel se dostat zpátky do toho procesu. Sezona byla dlouhá a náročná, takže dovča přišla vhod (úsměv).

Kádr se lehce obměnil. Společně právě s Jakubem Flekem jste se k týmu připojili o něco později, co na nové spoluhráče říkáte?
Super, za mě je vždycky fajn, když přijdou noví lidé. Rozproudí to tak tu kabinu, trošku se to oživí. Hokejové prostředí v Česku je víceméně malé, takže když přijdou kluci právě z Česka, tak se všichni známe, buď z nároďáku nebo z extraligy. Kluci, co přišli ze zahraničí vypadají moc sympaticky. Nick (Nicolas Beaudin, pozn. red.) bydlí nade mnou, takže s ním se bavím momentálně nejvíc.

Ščotka je zpět s týmem v tréninkovém tempu. Foto: Thomas Gazda

Jak se těšíte na přípravné zápasy? Ty poslední se dokonce možná odehrají na domácím ledě...
Kdybychom hráli doma tak by to bylo skvělé, ale chápu, že se musí dělat věci kolem zimáku. To k tomu patří. Těším se ale moc. Tréninky už jsou vždycky náročné, zápasy je tak hezky rozseknou. Už se těším, nejraději bych byl, kdyby sezona začala už teď.

Jste tedy rád, že už jste zpátky v tréninkovém tempu?
Jo, jo. Docela jo. Je vždycky hezké si odpočinout, ale člověk stejně pořád chodí hrát fotbal, tenis, běhá, prostě se různě hýbe. Můj odpočinek je tedy vždy takový aktivní. Teď jsem rád, že jsem zpátky a s klukama do toho můžeme šlápnout.

Jak se těšíte na Dolomiten Cup, který sehrajete v Itálii? Zažil jste někdy něco podobného?
Těším se moc, vloni tam byly myslím Pardubice a všichni kluci co tam byli říkali, že je to tam krásné. Navíc ten turnaj má svoji kvalitu. Vždycky je fajn mít takové soustředění, když to tak řeknu. Jsme tam zavření s týmem spolu a hrajeme pořád zápasy. Je to za mě jedině dobře. Žádné takové soustředění jsem v zahraničí ještě neměl, vždycky to bylo po Čechách, většinou nějaké hory. Nebyly tam ani zápasy, bylo to jen skrz nějaký týdenní pobyt, jehož náplní bylo běhání a suchá příprava. Bude to tedy moje poprvé.

Máte nějaký konkrétní cíl, který byste si chtěl tuto sezonu splnit?
Chtěl bych to dotáhnout určitě dál než v minulé sezoně. Minimálním cílem je pro mě tedy semifinále.

V průběhu týdne jste navštívil děti z právě probíhajícího Kometa Kempu. Bylo vidět, že si to s nimi při sportování užíváte.
Je to fajn akce. Zahráli jsme si florbal, docela se všichni vyblbli a prožili pěkné odpoledne.