Ohlasy k zápasu
15.04.2014
B r n o – V neděli oslavil brněnský gólman Jiří Trvaj své čtyřicáté narozeniny, v pondělí se pak velkou mírou podílel na vyřazení Sparty v sedmém semifinálovém zápase. Skvostnou hokejovou podívanou sice začal na lavičce náhradníků, po necelé minutě a půl se však stěhoval do brněnského brankoviště a vystřídal Marka Čiliaka. „Neskutečné, neuvěřitelné,“ neskrýval radost po vyřazení Sparty jinak klidný a rozvážný brněnský veterán Jiří Trvaj.
Váš včerejší příběh zakončený postupem do finále připomínal klasický americký film s obrovským happyendem, souhlasíte? Bylo to jen stěží uvěřitelné. Člověk sedl v sedmém zápase na lavičku, za minutu byl ale v bráně za nepříznivého stavu a nakonec odchází ze zápasu jako vítěz. Neskutečné.
Byl jste před svým nástupem do brány nervózní nebo na něco podobného ani nebyl čas? Šel jsem tam s tím, ať se stane, co se má stát. Snažil jsem se maximálně soustředit, navíc kluci mi hodně pomohli. Škoda jen mého druhého inkasovaného gólu, Sparta ve třetí třetině ještě začala hrát, naštěstí jsme je ale už k další brance nepustili. Kluci odvedli parádní výkon, hlavně jim patří veškerá úcta a obdiv.
Byla výhoda, že jste šel do brány hodně brzo? Přeci jenom jste byl ještě čerstvě rozcvičený z předzápasové přípravy? Určitě bylo lepší, že jsem byl ještě chvíli po rozcvičce. Optimální to ale nebylo, prohrávali jsme 0:2. Musíme se z toho do příštích zápasů poučit, takové chyby rozhodně nemůžeme dělat.
Ve vaší bohaté kariéře jste toho již zažil mnoho. Kam řadíte výhru v sedmém zápase na Spartě, která byla celou sezonu favorizována na titul? Bude to určitě jedno z vítězství, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Na Spartu jsme ale nejeli se sklopenými hlavami. Zápas předtím doma jsme sice nezvládli, ale na Spartě jsme dva ze tří zápasů vyhráli, takže jsme se ničeho nebáli. Bylo to otevřené. Začátek zápasu to sice trochu změnil, ale asi to tak mělo být. Měli jsme dostat facku na začátku, abychom se probrali a následně předvedli tento fantastický výkon.
V čem se změnila brněnská hra od druhého inkasovaného gólu? Kluci hlavně přestali ztrácet puky v obranném pásmu, hráli jednoduše a bruslili. To je základ všeho. Byli jsme aktivní a Spartu přehrávali.
Ve třetí třetině však domácí dokázali rychle snížit na rozdíl jedné branky. Jak vám v ten moment bylo? Snížit se jim podařilo, do nějakého dalšího většího tlaku jsme je ale pak již nepustili. Dobře jsme zbytek utkání ubránili. Čím jsme byli blíž závěrečné siréně, tím jsme hráli opatrněji. S jejich náporem jsme počítali, nic extrémního ale z jejich strany nepřišlo.
Ubýval čas ve třetí třetině pomaleji, než je obvyklé? Někdy mi tak přišlo, že to na tabuli skáče velmi pomalu. Nakonec to ale doklepal do konce i ten čas.
Vzpomenete si na nějaký moment z třetí třetiny, kdy jste se o výsledek bál nejvíce? Takových moc nebyl, dostávali jsme puky jednoduše ven, hráli tak, jak jsme potřebovali. Někdy se nám to samozřejmě nepodařilo, ale to je pochopitelné. Sparta musela hrát vabank, snažila se tlačit všechno na bránu. Nejhůř mi ale asi bylo čtyři vteřiny před koncem, kdy se Sparta ještě dostala na střelu. Do rány ale padli dva kluci a zblokovali ji.
Ve finále na vás čeká Zlín. Jak byste moravského soka charakterizoval? Bude to soupeř jako každý jiný, výhoda by mohla být, že to nebude tak daleko. I tak ale pojedeme jako všude o den napřed. Bude se jednat o moravské derby, zápasy budou mít určitě vynikající atmosféru.
Den před zápasem jste oslavil čtyřicáté narozeniny. Byl postup do finále tím pravým dárkem? Dalo by se to tak říct, vděčím za něj ale hlavně klukům. Všichni odvedli fantastický výkon, bezhlavě padali do ran soupeře, já jsem hlavně strašně rád, že jsem u toho mohl být.
