Po šesti letech v KHL se vracíte do české Tipsport extraligy. Proč?
Hlavním důvodem návratu byla rodina. Šest let jsem létal po Rusku a přišel jsem o spoustu chvil s dětmi (syn Adam – 6 let, syn Matěj – 2 roky, pozn. red.). To jsou věci, které mi nikdo nenahradí, takže to bylo největší a nejsilnější proč.
Předpokládáme, že jste si vybíral z více nabídek. Co převážilo ve prospěch Komety?
Nabídek byla spousta. Výběr byl hodně široký, ale na rovinu musím říct, že po dvouhodinovém sezení s Liborem Zábranským jsem byl na pětadevadesát procent přesvědčený, že půjdu do Komety. Sedli jsme si. Nastínil mi svoji vizi, nastínil moji roli, jak to bude v Kometě vypadat. V tu chvíli jsem měl téměř jasno. Když už jsem se rozhodl vrátit domů, měl jsem na tým, který si vyberu, určité požadavky. A Kometa je všechny splňuje. Ať jsou to vysoké ambice, fantastičtí fanoušci, skvělý tým s dobrým zázemím. Právě proto jsem si Brno vybral.
Uvažoval jste i nad možností působit v jiných evropských ligách, nebo jste byl skálopevně přesvědčen pro Česko?
Když jsem si řekl, že v Rusku končím, byl jsem víceméně rozhodnutý, že to bude Česko. Po šesti letech už jsem poznal, že je jedno, jestli budu v Rusku nebo Švýcarsku. I když zrovna například Švýcarsko je na žití něco jiného. Tak jako tak bych byl zase sám, protože starší syn už chodí do školy.
Kde jste vlastně nyní doma?
Určitě ve Vsetíně, protože jsem zde od patnácti let. Mám zde rodinu, dům, usadili jsme se zde.
Ale narodil jste se v nedaleké Třebíči. Hrála při výběru Komety také vliv?
Malou spojitost měla, ale nebyla to největší ručička na vahách. Chtěl jsem mít rodinu blízko a hlavně jít do týmu, který má historii, ambice i fanoušky. Nechtěl jsem jít někam, kde by to nemělo smysl. Podle našeho rozhovoru s Liborem jsem přesvědčen, že jsem se rozhodl správně a že toto je cesta, kterou jsem se chtěl vydat.
Ovšem kolik je v Kometě třebíčských rodáků jste přehlédnout nemohl…
Některé znám, ale spíše ty starší. Myslím, že s Leošem Čermákem jsme se ještě mihli v Třebíči. Pamatuji si ho a osobně se známe. Vím, že jsou v Kometě i mladší kluci, ale ti byli opravdu o dost mladší. Znám i Kamila Pokorného, na kterého jsem se ještě jako dítě chodil dívat, když za Horáckou Slavii hrál. Vím, že jich je tam spousta a věřím, že to pro mě bude jen dobře a po sezóně, které byla, zase vrátíme Kometu, kam patří.
S Karlovými Vary jste vyhrál extraligu, s Českem mistrovství světa, v KHL jste v pražském Lvu útočili na titul. Stavíte jednu z těchto událostí ve svém hokejovém žebříčku nejvýše?
Samozřejmě mistroství světa v Německu. To bylo to největší, čeho chce člověk dosáhnout. Obléct dres národního týmu a vyhrát mistrovství. To bylo něco neskutečného. Poté asi finále KHL. Byli jsme v něm jako neruský tým podceňovaní, ale sešla se skvělá parta lidí a byli jsme hodně malý kousek, abychom vyhráli (Magnitogorsk vyhrál 4:3 na zápasy, pozn. red.). Vyhrané finále v Karlových Varech bylo takovým prvním velkým úspěchem.
Už jste naznačil, že jste si vyříkávali, co se od vás očekává. Prozradíte to i fanouškům Komety?
Za sebe to cítím tak, že se vracím z ciziny, po šesti letech v KHL, a věřím tomu, že moje role bude velká. Že budu jedním z tahounů týmu a udělám všechno proto, aby byla Kometa úspěšná.
Libor Zábranský převzal Kometu jako hlavní trenér po Aloisi Hadamczikovi v průběhu ročníku 2015/2016 a v sezóně 2016/2017 bude v této pozici pokračovat. Pídil jste se, kdo vlastně bude trenérem Komety?
Jistě. V našem rozhovoru to byla jedna z mých prvních otázek. A jedna z těch nejhlavnějších. Myslím, že poté, co se stal hlavním trenérem po Aloisi Hadamczikovi, se Kometa zase zvedla. Věřím, že jeho zkušenostmi, hokejovým viděním, a tím, že dýchá pro Kometu, bude on tím správným hlavním trenérem pro Kometu.
Ve Vsetíně jste byl v prvním týmu čtyři sezóny, v Karlových Varech pět. Jak jsou vize v tomto směru?
Určitě mám v plánu zůstat v Kometě dlouho. Kluby neměním rád, a pokud se někde upíši, tak chci, aby to mělo smysl. I proto jsem chtěl dlouhodobou smlouvu. Proto jsem chtěl spolupracovat a věřím, že bude tato spolupráce úspěšná.
Pokud to šlo, sledoval jste na dálku Tipsport extraligu?
Že bych se díval na zápasy, říct nemůžu. Tolik času jsem neměl. Ale na výsledky jsem se díval pečlivě. Vím, jak který tým hrál. Kometa byla ze začátku nahoře, poté nastal určitý útlum. Ale to už jsou věci pro někoho jiného. Jsem rád, že Kometa uhrála play-off. Pak už to bylo určitě i o štěstí. Vím, že Kometa předešlé dva roky měla stříbrnou a bronzovou medaili. Věřím, že se vrátí na místa, kam v klubové historii vždy patřila.
Kdy jste vůbec naposledy hrál v Brně?
Tuším, že v jednom z příravných utkání před mistrovstvím světa. To je můj poslední kontakt s Brnem. Vždy jsem se tam vracel rád i jako soupeř, protože mám rád hlučnou atmosféru. Plný stadión na každý zápas. Fanoušci, kteří tým podporují za jakýchkoliv podmínek. Komeťáci jsou prostě skvělí a moc se na to těším.
Jaká byla poslední sezóna v KHL?
Z týmového pohledu to byla jedna velká katastrofa, protože ať jsem si myslel, že bude tým dobrý, nechytli jsme začátek. Z hlediska osobního jsem hrál hodně, dělal jsem maximum, ale vše se odvíjí od toho, kde se nachází tým, takže sezóna určitě nebude patřit k nejlepším, co jsem zažil.
Ovlivňuje to i fakt, že nejste v reprezentaci?
To určitě ne. Po sedmi letech, co jsem po každé sezóně jezdil s národním týmem, jsem potřeboval odpočinek. Potřeboval jsem být s rodinou, dětmi, být doma. Proto jsem se trenéru Vůjtkovi omluvil, že bych byl rád, kdyby mě nenominoval.
Poslední otázka. V Kometě hraje útočník Vojtěch Němec. Jste v rodinné přízni?
Zatím o tom nevím (smích). Možná po tom můžeme zapátrat a zjistím, že naši pra pra dědové byli známí.