Kometa představuje novou útočnou akvizici. Do Brna přichází slovenský reprezentant Maroš Jedlička

Rodák z Trnavy nastupoval ve Winning Group Areně už v sezoně 2016/2017 v mladším dorostu a také v 8. třídě, kde vybojoval s týmem stříbro na MČR. Poté přešel do Havířova, Žďáru, a především do extraligového Zvolena, ve kterém strávil šest let a vyhrál tam i mistrovský titul. V roce 2023 byl draftovaný týmem NHL Colorado Avalanche. Loňský ročník vynechal kvůli zranění, ale nyní je v naprostém pořádku a je připraven pomoci Kometě k co nejlepším výsledkům.

Maroši, jaký je to pro vás návrat do známých míst?
Potěšilo mě, že Kometa projevila zájem. Měl jsem sice nějaké další nabídky, ale vždycky jsem měl sen, že se do Brna vrátím. Jako malý kluk jsem tady v minulosti hrát a vnímal tu obrovskou fanouškovskou podporu. Jednou jsem si říkal, že bych to chtěl zažít na vlastní kůži a jsem za to vděčný.

Už jste to nastínil. Naposledy jste v Brně hrál, když vám bylo třináct let. Vzpomenete si na některé hráče ze seniorského týmu, pokud jste jej sledoval? Mimochodem v tomto ročníku 2016/2017 se slavil titul a některé mistry budete mít nyní v jedné kabině…
Už tehdy jsem vnímal, jaký je Kometa klub. V mém nynějším rozhodování ta společná minulost určitě hrála roli. Celé město žilo hokejem, znám tady hodně českých i slovenských hráčů, o to víc se na novou spolupráci těším. Vzpomínám si i na Marcela Haščáka, který tady v minulosti působil, a proti kterému jsem hrál finále na Slovensku. Samozřejmě znám většinu hráčů, sledoval jsem Kometu často v televizi a fandil ji. Bude to čest se s klukama potkat a poznat blíže.

Vy jste se pak na delší dobu zabydlel ve slovenské extralize, hrál jste také na mládežnických šampionátech. Máte i několik startu v seniorské reprezentaci. Ačkoliv jste stále poměrně mladý, už jste toho stihl v kariéře hodně, že?
Je mi jednadvacet a věřím, že mám celou kariéru před sebou. Chci na sobě stále pracovat a zlepšovat se. Trošku mě přibrzdila ta loňská sezona, kdy jsem kvůli zranění bohužel nehrál, ale o to víc jsem natěšený na budoucnost.

Jak říkáte, loňskou sezonu jste musel ze zdravotních důvodů vynechat. Už je vše v pořádku?
Od března trénuju, jsem maximálně připravený hrát zápasy, na které se moc těším. Vlastně už koncem loňské sezony jsem byl připravený hrát, ale na farmě mě nechali jen trénovat, do zápasů mě v rozjeté sezoně v Coloradu už nepustili.

Trénujete na Slovensku společně s Markem Ďalogou a Kristiánem Pospíšilem. Předpokládám, že jste se od nich dozvídal informace o Kometě?
Ano, Kometu mi doporučili, jsme navíc výborní kamarádi. Trénuji s nimi, jsou to velcí dříči, takové tažné koně, které mě neustále posunují dopředu. Jsou poctiví, nic nevypustí, hodně se hecují, burcují. Já jsem většinu času ticho a poslouchám, ale je radost je při tréninku sledovat a učit se od nich.

Koho ještě znáte krom těchto dvou vašich tréninkových parťáků?
Třeba Andreje Kollára, se kterým jsem hrál v národním týmu a z mladšího dorostu si pamatuju na Kubu Kosa a Kubu Konečného. Byli jsme spolu v mladším dorostu a také na MČR v 8. třídě, kdy jsme skončili stříbrní. Také jsem zažil dva roky zpátky letní přípravu s Tomášem Marcinkem v Bratislavě. Nejdu do neznáma. 

V Brně jste žil před osmi lety, ve městě se asi zorientujete, že?
Chodil jsem na základní školu Labská a jezdil tuším šalinou číslo 8. Bydlel jsem v Tuřanech a jezdil autobusem 40 nebo 60, to platí pořád?

Platí.
Tak super, pamatuji si to dobře (smích).

Jak byste se charakterizoval jako hráč?
Jsem komplexním hokejistou, který hlavně nerad prohrává. Jak se říká, z každého rožku trošku. Myslím, že góly dávat umím, nahrávat taky, vybojovat puky, jsem využitelný v každé situaci a nechám to na trenérech, jaké úkoly po mně budou vyžadovat.