Přestože není rodák z Vrútek postavou vysoký, v hokejové kariéře patřil vždy k pilným sběračům bodů. Prokazoval to už v počátcích kariéry v Martině, kde se přes mládežnické kategorie probil až do mužského týmu. Dlouho ale v domovině nezůstal.

V roce 2003 se jako devatenáctiletý mladík vydal za oceán, působil v celku Try-City Storm. Už jako juniorský reprezentant Slovenska stihl ještě dvě sezóny v univerzitním týmu North Dakota, odkud to zpět přes Martin a Ústí nad Labem (mimo jiné stál mnohokrát v 1. lize proti Kometě) vzal do Pardubic.

A spojení to bylo velice úspěšné. V ročníku, kdy se Kometa vrátila zpět do extraligy a válčila v play out, se Rastislav Špirko celkovými 38 body podílel na zisku mistrovského titulu. A sítě soupeřů čeřil také v sezóně 2010/2011, po které jej do svých řad nalákal Lev, původní, z Popradu. Právě KHL se na čtyři roky stala jeho soutěží. Hrál v Jekatěrinburgu, Spartaku Moskva nebo Amuru Chabarovsk. V náročné soutěži téměř vždy atakoval hranici alespoň dvaceti bodů, dvakrát měl ještě více.

Rychlý a šikovný štírek má za sebou také 113 utkání v dospělácké reprezentaci.

Statistiky

Brněnské fanoušky si pamatuji z 1. ligy. Táhli mě sem, říká Rastislav Špirko

Sezónu jste začal v Martině, byl to pro vás začátek, který jste chtěl, nebo jste stále hledal angažmá?
Nejprve jsem začal ročník ve Slovanu Bratislava, kde jsem však po třech týdnech z vlastní iniciativy kontrakt ukončil. Nebylo to podle mých představ, takže jsem šel hrát domu do Martina a chtěl mu pomoct. Čekal jsem na nabídky ze zahraničí, které chodily. I z extraligy.

Říkal jste, že jste chtěl pomoct Martinu, povedlo se to dle vašich představ?
Myslím, že ano. Různí rádoby odborníci Martin pasovali na poslední místo. Pravdou je, že tým je hodně mladý a nezkušený, ale jsem rád, že jsou kolem pátého místa, hrají dobře, a je to velmi milé překvapení. Snažil jsem se klukům co nejvíc pomoct a snad se to i povedlo.

V Brně na vás čeká početná kolonie slovenských hokejistů. Jak se těšíte na vaše krajany?
Moc se těším, znám kromě Marka Čiliaka všechny slovenské chlapce. S Ríšou Stehlíkem jsme hrávali v mládežnických reprezentacích, znám se také s Jožkou Kováčikem, se kterým jsem se potkal v Martině. Měl jsem osmnáct let a on přišel také z první ligy. Začínali jsme spolu v nejvyšší soutěži, na Joža se těším.

Rastislava Špirka mohou fanoušci znát z dob první ligy, ale také extraligy. Oblékal dres Ústí nad Labem a také Pardubic. Jak vzpomínáte na utkání proti Kometě?
Velmi dobře si vzpomínám na finále play-off první ligy, když jsem oblékal dres Ústí nad Labem. Povedlo se nám vyhrát celou soutěž. Říkal jsem si, že tady jsou skvělí diváci a bylo by jednou dobré si před nimi zase zahrát. Trošku mě to sem táhlo.

Rastislav Špirko odehrál v extralize 182 utkání, posbíral 102 kanadských bodů. Mezi své největší úspěchy kariéry řadí zisk titulu v Pardubicích z roku 2010. Foto: Jiří Grulich.

V jednom mužstvu jste se sešel s Davidem Pazourkem, který vstřelil vítěznou branku. Víte, že i on působí v Kometě? Byť tedy jako mládežnický trenér.
To jste mě překvapili, tak na něj se teda hodně těším (smích).

Zmínil jste, že se těšíte na brněnské fanoušky. Jezdil jste na Kometu rád i jako soupeř?
Vždy jsem tady hrál rád, i když jsem jezdil do „nepřátelského“ území. Brno je známé parádní atmosférou, výborně se mi tady hrálo, takže se budu snažit svými výkony potěšit diváky.

Neuvažoval jste o návratu do Pardubic, se kterými jste vyhrál mistrovský titul?
Uvažoval, ale před sezónou jsem upřednostnil KHL. Když jsem odešel ze Slovanu, v Pardubicích už byly věci jinak.

Už jste stihl mluvit s trenérem, jakou pozici budete mít?
Zatím mě ten rozhovor čeká. Já se hlavně těším na novou výzvu. Ať mě trenér zařadí kamkoliv, budu se snažit odvádět maximální výkony.

Hrál jste dlouho ruskou ligu. Z jakého důvodu jste se vrátil do Evropy?
Bylo to trošku složitější. Chtěl jsem v Chabarovsku zůstat. Líbilo se tam mně i rodině, navíc se mi v začátcích dařilo. Ze strany klubu i mé byla maximální spokojenost. Byl jsem vytěžovaný, velmi dobře jsem spolupracoval s ruským trenérem. Bohužel se prohrávalo a přišel finský trenér. Za krátké období mi finský styl hokeje moc nesedl a také jsem se zranil. Vynechal jsem něco kolem třinácti utkání, a když jsem se vracel, bylo jen deset utkání do konce. Pod tlakem jsem šel do zápasového zatížení, na které jsem ještě nebyl připravený. Už jsem sezónu dohrával. I na základě toho, že si mě finský trenér neuměl představit v týmu pro další sezónu, byl kontrakt ukončen. Nicméně nakonec vyhodili i finské trenéry (úsměv). Byl to paradox. Vzápětí jsem se o tom bavil znova s vedením, z jakého důvodu, pověděli, že i po ukončení kontraktu nemám nic nového podepisovat, protože pokud by přišel nový ruský trenér, dohodneme se. Za pár týdnů ale vyměnili celé vedení, takže nebylo s kým jednat. Nové vedení bylo z Vladivostoku a vzalo si s sebou i ozkoušené hráče. Byl to nešťastný odchod, ale sám vím, že sezóna nebyla, jako jsem si představoval, nebo jako byly ty předešlé.

Kometě nyní chybí střelec Petr Ton. Berete svůj příchod i tak, abyste jej zastoupil?
Určitě se budu snažit gólově pomoci, ale v první řadě pomoci mužstvu ve všech aspektech hry. Plnit všechno, co bude trenér vyžadovat. Uvidíme.

Byl by pro vás problém hned v pátek nastoupit?
Vůbec. Ještě ve středu jsem trénoval v Martině, v neděli jsem hrál poslední utkání. O žádném výpadku se nemůžeme bavit. Můžeme se později bavit například o nesehranosti formace, ale jsem už na tolik zkušený, že bych se měl s těmito věcmi popasovat.

Byl jste v Martině spokojený?
Určitě. Vedení klubu bych chtěl moc poděkovat, že jsme se dohodli na možnosti připravovat se s nimi. Do určité míry jsem také zavzpomínal na staré časy. I díky trenérům. Ti jsou možná trošku rádi, že jim do toho už nebudu kecat (smích). Každopádně všem děkuji, i spoluhráčům. Až se budu do Martina příště vracet, asi to nebude na tak krátkou dobu.