Na školení byly od trenérů brněnského hokejového klubu velmi pozitivní ohlasy. I proto je oboustranný zájem, aby se zanedlouho udělala další přednáška na odlišné téma. „Klubová práce musí mít koncepci. Je něco jiného, když školíme trenéry na svazové úrovni. Také jezdíme na kontroly a sledujeme tréninky. Rozhodně nejlepší však je, když následně jedeme do klubů, kde společně pracujeme. Chtěl bych to tak dělat ve všech klubech,“ říká Zdeněk Pavliš, jenž nám ochotně odpověděl na pár otázek.
Co bylo náplní Vašeho brněnského školení?
Pan Zábranský mě požádal, abych pro trenéry Komety odpřednášel různá témata. Jedním z hlavních bylo krytí kotouče, což je jedna ze základních dovedností, která rozhoduje o úspěšnosti osobního souboje. Umět si pokrýt kotouč na malém prostoru, je základ. Pokud chcete umět vést kotouč, musíte jej umět i krýt. Druhým tématem byla hra do těla a kontakt tělem. Víme, že se oprášila pravidla, aby se do dvanácti let hrál jen kontakt tělem a od dvanácti let, jako je to všude ve světě, je dovolena hra tělem. My jsme to u nás zaváděli tuším v roce 1995 nebo 1996. Je to hodně problematické téma u trenérů, rodičů, ale hlavně rozhodčích. Pokud oni nedostanou přesné instrukce, jak zákroky posuzovat a nebudou je posuzovat stejně, bude vždy problém. Ale to už je spíše otázka školení rozhodčích. My jsme se zaměřili na základy obranné hry pro kontakt tělem. Potom na vlastní hru tělem. Závěrem jsme měli praxi na ledě, abychom si s trenéry naživo vyzkoušeli, když budou vyučovat hru tělem, správnou techniku, kterou oni musí dobře rozpoznat. Posledním velkým tématem byla organizace hry v obraně zejména pro žákovské kategorie (mladší a starší žáci). Aby byli hráči vhodně připraveni na přechod do dorostu a juniorů. Základem týmové organizace jsou zásady obranné hry, které musí děti zvládat od nejmenších kategorií až do dorostu. Poté už se dá týmová organizace rychle vytvořit.
Jezdíte do klubů často přednášet?
Trenéři si mě zvou často, protože spojím teorii s prací. Už to dělám dlouhá léta, takže si myslím, že jim mohu něco říct. Také jsem vytvořil DVD pro hru tělem a kontakt tělem, takže se na to mohou podívat, propojit si zkušenosti s přednáškou a vyučovat podle toho.
Byli trenéři Komety dobrými žáky?
No špičkovými (úsměv). Myslím, že Libor Zábranský je muž na svém místě. V Kometě byly opravdu trosky, ze kterých dokázal udělat velkoklub. Práce, kdy se zajímal o trenéry, aby byli vyškoleni a jedno s druhým, jako morálka, disciplína i tréninkový systém v Kometě fungují. Nakonec i výsledky v mládeži se začínají zvedat. Je vidět, že práce má hlavu a patu, koncepci. To je rozhodující.
Při tréninku na ledě jste se zapovídal se Zdeňkem Venerou. On byl také Vaším žákem?
Přesně. Zdeněk u mě absolvoval licence a hlavně nejvyšší trenérskou licenci A. Je vždy dobré se s trenéry setkat. Máme si co říct. Se Zdenkem se známe léta létoucí. V době, kdy on ještě hrál, jsem trénoval Vítkovice (1984 – 1987).