Kometě jsem fandil, říká Vincour

Máte za sebou první sezonu za oceánem. Jak zpětně hodnotíte své rozhodnutí opustit Brno a vyrazit hledat štěstí do Edmontonu?
Hodnotím ten rok velice kladně. Naučil jsem se o sebe postarat a zvládl angličtinu. Chodili jsme se spoluhráči na střední školu. Každý den jsem byl mezi ostatními studenty a poslouchal jsem, jak se mezi sebou baví. To mi studium jazyka hodně usnadňovalo a rychle jsem dělal pokroky.

Mladí hokejisté v zámoří většinou bydlí v nějaké rodině, bylo to u vás stejné?
Přesně tak. Bydlel jsem u lidí, kteří byli naprosto úžasní. Kdykoliv jsem něco potřeboval, pomohli mi to zařídit.

Do týmu jste přišel jako jednička juniorského draftu. Byly na vás kladeny nějaké speciální nároky?
Nemyslím si, že by měli na mou osobu nějaké velké nároky. Naopak mi ve všem vyšli vstříc. Dali mi čas zadaptovat se a já se to potom pokoušel splácet dobrými výkony na ledě.

Mužstvo Edmonton Oil Kings, kde jste působil, bylo ve WHL nováčkem. Jak to na vás působilo?
Výhodou bylo, že nás nikdo neznal. V kabině jsme se také museli nejprve seznámit. Měli jsme mužstvu jen pár kluků, kteří se spolu znali z dřívějšího působení. Na druhou stranu nám chyběly zkušenosti.

Kdo vám byl ze spoluhráčů nejbližší?
Určitě Švéd Figren. Po vánocích jel na dvacítky, kde hrál i se zlomenou rukou. Musel se potom podrobit operaci a mohl jen trénovat. Vždycky jsme spolu zůstávali na ledě a soutěžili v různých dovednostech.

Měl jste možnost navštívit i zápasy NHL?
Kdykoliv jsem měl volno, tak jsem se šel podívat. Dokonce jsem byl na večeři s Alešem Hemským a Ladislavem Šmídem. S Láďou jsme pak byli v kontaktu prakticky neustále.

V Kanadě i zápasy juniorských mužstev navštěvuje hodně diváků. Edmonton asi nebude výjimkou…
Chodilo se na nás dívat pět tisíc fanoušků. Lidé v Kanadě hokej milují, je součástí jejich života. Během utkání si zvládnou popovídat, navečeřet se a ještě si užít hru. Hodně se jim líbí i bitky, kterých bylo v naší lize opravdu hodně.

Stihl jste po návratu do Čech vidět nějaký zápas Komety?
Šel jsem s mužstvem dokonce na led. Viděl jsem domácí vítězství nad Mladou Boleslaví 6:1. Bylo to skvělé utkání, škoda, že jsme nakonec nepostoupili. Ale moc rád jsem zase viděl český hokej.

V mužstvu pořád působí váš bratranec Martin Zábranský. Byli jste spolu v kontaktu i během roku?
Mluvili jsme spolu skoro každý den. Známe se spolu odmalička a skvěle si rozumíme. Bavíme se spolu úplně o všem. Martin je pořád mladý hráč. Až získá víc zkušeností, bude z něj výborný hokejista.

Nyní se svými spoluhráči bojujete v polské Toruni. Jak se vám na turnaji líbí?
Zázemí není nic moc. Jsme zvyklí na české podmínky, které jsou lepší. Nejhorší to tu je s jídlem. Poláci do všeho dávají houby. K bramborům jen tak, ke kuřecímu masu, no prostě jsou každý den.

Nesnažili jste se v hotelu poprosit o změnu jídelníčku?
S Martinem Stříteským jsme zašli za trenéry, aby to zkusili nějak změnit. Poláci ale mají houbu snad i ve znaku, protože na to nijak nereagovali.

Soupeři vám zatím tolik problémů jako kuchaři nedělali…
První zápas proti Litvě nebyl z naší strany ideální. Dlouho jsme se nemohli srovnat se stylem jejich hokeje. Proti Polsku už jsme věděli jak k utkání přistoupit a zvládli jsme to daleko lépe. Teď musíme zvládnout ta těžší utkání a postoupit. To je naše povinnost.

Dosavadní výsledky šampionátu:

Kazachstán - Ukrajina 2:0, Česká republika - Litva 7:1, Slovinsko - Polsko 5:0, Kazachstán - Litva 9:0, Ukrajina - Slovinsko 3:1, Česká republika - Polsko 9:0.

Další program české reprezentace:

5. dubna: 20:00 Česká republika - Ukrajina
6. dubna: 20:00 Česká republika - Kazachstán
8. dubna: 16:30 Česká republika - Slovinsko