Kometu táhnou předsezonní posily. Nejlépe je na tom Tomáš Pospíšil

Tomáš Pospíšil – bodový lídr

I on se dá považovat za posilu. Střeleckou formu našel čtyřiadvacetiletý útočník vloni pod vedením trenéra Růžičky ve Slavii a z play-off si ji přenesl jak do letní přípravy Komety, kde byl nejproduktivnějším hráčem (9 bodů, 6 branek a 3 asistence), tak do sezóny 2011/2012. Ze současných jedenácti bodů zaznamenal tři v utkání 11. kola extraligy právě na Slavii, kde se dvakrát trefil a řídil devítibrankovou kanonádu.

Hráč, jenž si prošel třineckou juniorkou i dorostem rád drží kotouč, přičemž se s ním nebojí projet celé kluziště a následně zakončit. Jeho forma gradovala na začátku přípravy, kdy jasně čněl nad ostatními. Nyní na ledě nejde tolik vidět, ale body sbírá i tak. Ví, kam si má v rozhodující okamžik najet. Doufejme, že to tak bude i v nedělním utkání proti jeho mládežnickému klubu a současnému mistru extraligy.

Miroslav Holec – emoce a chladnokrevné zakončení

Ještě o rok mladší než Tomáš Pospíšil je rychlonohý útočník Miroslav Holec. Přestože mohl ve Slavii slavit extraligový titul, za čtyři sezóny v ní odehrál ani ne osmdesát utkání. Letos už jich stihl 13 a s pěti brankami je to druhý nejlepší střelec Komety. Pozadu nezůstal odchovanec Písku ani s asistencemi. Na hůl skórujícího hráče nahrál přesně čtyřikrát.

Stejně jako Tomáš Pospíšil i Miroslav Holec zažil letošní nejpovedenější večer na pražské Slavii. Po své úvodní brance utkání ukazoval celé slávistické střídačce a trenéru Růžičkovi své jméno na zádech. To asi aby viděli, koho nechali přes léto odejít.

Fanoušky Komety si Miroslav na svoji stranu dostává zejména svoji tvrdou prací, díky které už se dostal do jedné z hlavních rolí v oslabení. Za podívání také stojí jeho branky. Většinou totiž míří pod horní víko a své góly pak umí pořádně oslavit.

Jakub Svoboda – překvapení sezóny

Jeden rok trvalo jedenadvacetiletému Jakubu Svobodovi, než si zvykl na rychlé tempo mužské hokejové extraligy. Možná to bylo dáno také tím, kolik času na ledě trávil. Z pozice třináctého útočníka se totiž branky střílí hodně těžko.

Také letos hraje Jakub až ve čtvrtém útoku, ale bodově to není příliš znát. Celkovou loňskou pětibodovou bilanci letos vyrovnal už po deseti zápasech. Se čtyřmi brankami a třemi asistencemi nyní společně s Leošem Čermákem a další mladou posilou Hynkem Zohornou okupují třetí místo týmové produktivity.

U rodáka z Přerova poznáte jeho přítomnost na ledě celkem jednoduše, možná hlavně jeho soupeři. Ti si totiž u mantinelu musejí dávat velký pozor, zda Svoboda Jak., jak je pojmenován na drese, nekrouží někde kolem. Tvrdosti se Jakub naučil zřejmě před třemi lety, kdy zkoušel štěstí za oceánem v týmu Saginaw Spirit. Když k velké rychlosti, kterou od svého příchodu do Komety ukazuje, zamířil ještě svoji střeleckou mušku, body přicházejí.

Jozef Kováčik – špílmarch z obrany

Když přišel před třemi týdny z Nitry na roční hostování obránce Jozef Kováčik, málokdo z brněnských fandů věděl, co bude jedenatřicetiletý obránce na ledě předvádět. Hráč zocelený čtyřmi sezonami v bratislavském Slovanu však dokázal svoji tvořivou hru vměstnat do herního projevu i v Brně.

V sedmi zápasech stihl vstřelit dvě branky a jednou nahrát. Nebýt nepovedeného utkání na Kladně, mohl se pyšnit krásnými +6 body ve statistice plus minus. Takhle jsou to „jen“ +4. Jozef není hráč, který by nenechal hostujícím útočníkům spát svoji tvrdostí, ale vynahrazuje to svoji klidnou rozehrávkou a vhodně volenou kličkou ve správný okamžik. Za krátký časový úsek v Kometě už naskakuje do oslabení i přesilových her.

Tomáš Žižka – vystřelí nebo nahraje?

„Tak střílej!“ křičí diváci v KAJOT ARENĚ, když se v přesilové hře dostává kotouč na hůl Tomáše Žižky, který na modré čáře čeká na svoji chvíli. Jenže zkušený obránce se neukvapuje a častěji raději volí prudkou přihrávku na spoluhráče, o kterém v té chvíli ví snad on sám. Stejně jako Jozef Kováčik je i Tomáš hodně útočně laděný.

Odchovanec Zlína na svoji první branku za Kometu čeká a trošku se trápí i ve statistice plus mínus, kde nastřádal čtyři záporné body. Přesto ryšavý obránce nechybí na ledě v žádném důležitém momentu. S Janem Švrčkem je členem první obranné dvojice, která má toto privilegium i při přesilových hrách.

Právě tady by Kometa potřebovala zabrat. Na rozdíl od přípravy se jí totiž hra v početní výhodě příliš nedaří. I když je třetím celkem z extraligy, který si početní výhodu dokáže vynutit, v jejím zužitkování je beznadějně poslední. Úspěšnost přesilových her Komety je jen 4,2%. Pro srovnání dodejme, že první Vítkovice promění každou pátou.

Komu se také daří?

Sezóna se zatím daří na jedničku i Hynku Zohornovi, jenž se ve svých jedenadvaceti letech nebojí praktikovat krásné kličky na mnohem zkušenějších protihráčích s brankáři včele. Pokud útočné formaci Holec, Zohorna, Podkonický sedne den, je na ledě podobně jako na pražské Slavii k nezadržení.

Zkušený obránce Radim Bičánek je stálicí. Pro svoji tvrdost je oblíbený u diváků a dobrou náladu rozdává také v kabině. Na ledové ploše se od sedmatřicetiletého beka navíc mohou jeho mladí spoluhráči lecčemu přiučit. I když skončil v předchozích dvou sezónách v záporné statistice plus mínus, letos má zatím +2. Doufejme, že mu to vydrží a zlomí nepříznivou bilanci z minulých sezón.

Pokud se mluvilo u Radima Bičánka o zkušenostech a přínosu pro kabinu, těžko říct, jak nazvat podobné faktory u Róberta Petrovického. Bývalý slovenský kapitán už ve čtyřech zápasech ukázal, že bude pro Kometu velkým přínosem. Kromě třech kanadských bodů podporuje tým také přehledem ve hře, často vyhranými vhazováními a hlavně svoji výbornou náladou.